Přístupů:
5019
Vytvořeno:
15. 7. 2008 14:19:40
Aktualizace:
5. 9. 2016 13:27:16
Oddělení neuroanatomie
Teze výzkumu  Projekty řešené v minulosti Projekty řešené v současnosti
Migrace a diferenciace Schwannových buněk v dospělém organizmu (GAČR 309/93/0134)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 1993 - 1995
 

Popis projektu

Migrace Schwannových buněk podél regenerujících axonů má zásadní význam pro reinervaci denervované tkáně. V experimentálních podmínkách in vivo a in vitro budou sledovány molekulární faktory, které v denervované tkáni (např. skeletárním svalu) stimulují migraci Schwannových buněk a tím nepřímo ovlivňují její reinervaci. Vzhledem k významné úloze makrofágů a basální laminy pro růst regenerujících axonů bude testován také jejich vliv na migraci Schwannových buněk. Získané výsledky mohou objasnit nový způsob stimulace reinervace denervované tkáně, a to zprostředkovaně přes působení na migraci Schwannových buněk. 2. Na modelu mrazového poškození spinálních ganglií dospělách potkanů bude studován vliv basální laminy na diferenciaci satelitních buněk z migrovaných Schwannových buněk. 2. Na modelu mrazového poškození spinálních ganglií dospělých potkanů bude studován vliv basální laminy na diferenciaci satelitních buněk z migrovaných Schwannových buněk.

 

Exprese integrinů při diferenciaci Schwannových buněk a odvozených struktur v periferní nervové soustavě laboratorního potkana (GAČR 309/97/0107)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 1997 - 1999
 

Popis projektu

Extracelulární matrix (ECM) Schwannových buněk (Sb) a odvozených pomocných struktur hraje významnou úlohu při reparačních procesech v periferní nervové soustavě (PNS). Integriny, které zabezpečují interakce mezi buňkou a ECM, mají patrně zásadní význam i při přenosu morfogenních informací z ECM během diferenciace Sb a odvozených struktur. Během diferenciace zaujímají gliové buňky PNS rozmanitý tvar a vytvářejí na svém povrchu bazální laminu. Cílem projektu je prokázat: i/ sekvenci exprese integrinů během diferenciace glie PNS v prenatálním a časném postnatálním období, ii/ vztah mezi tvarem glie a expresí integrinů, iii/ funkci integrinů při vlivu ECM na rediferenciaci migrovaných nediferencovaných Sb v dospělém organizmu bez přítomnosti nervové komponenty, iv/ úlohu integrinů při migraci a diferenciaci Sb v arteficiální matrix bez přítomnosti nervové komponenty. Uvedené cíle budou dosaženy imunohistochemickým studiem exprese integrinů u prenatálních a časných postnatálních vývojových stádiích.

 

Migrace Schwannových buněk v acelulárních štěpech (FRVŠ MŠMT ČR - 0500/2001)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2001 - 2001
 

Popis projektu

Cílem projektu bylo změřit rychlost migrace Schwannových buněk v acelulárním segmentu sedacího nervu laboratorního potkana. Schwannovy buňky vytvářejí vhodné prostředí pro růst axonů a jejich využití pro přípravu nervové protézy představuji jednu významnou strategii pro zlepšení klinických výsledků rekonstrukce poškozených nervů.

 

Alternativní metody překonávání defektu poškozeného nervu (IGA MZdČR-IZ2605)
 
Hlavní řešitel MUDr. Ladislav Houšťava (ÚVN Praha)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 1997 - 1999
 

Popis projektu

Cílem studie bylo ověřit v experimentu alternativní metody překonání nervového defektu, které by nahradily autotransplantát z kožních nervů. V experimentálním modelu na laboratorním potkanu byly testovány různé typy acelulárních štěpů, které přicházejí v úvahu pro klinické využití.

 

Rekonstrukční operace brachiálního plexu: experimentální a klinický model (IGA MZdČR-Z3126)
 
Hlavní řešitel doc. MUDr. Pavel Haninec, CSc. (FNKV Praha)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 1997 - 1999
 

Popis projektu

Cílem projektu bylo vytvoření experimentálního modelu, který by umožnil sledovat regeneraci brachiálního plexu na míšní úrovni s použitím autotransplantátů. Dalším úkolem bylo vyhodnotit zkřížené reinervace brachiálního plexu u člověka neurofyziologickými metodami.

 

Celulární a extracelulární prostředí pro regeneraci axonů při kořenových a distálních lezích periferních nervů (GAČR 309/00/0407)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2000 - 2002
 

Popis projektu

V periferních nervech savců může na rozdíl od CNS probíhat regenerace axonů. Vnější podmínky pro regeneraci axonů se tvoří v poškozeném periferním nervu během Wallerovy degenerace, kdy vzniklé nediferencované Schwannovy buňky syntetizují molekuly stimulující růst axonů. Obnovená syntéza těchto molekul společně s vhodným složením extracelulární matrix jsou hlavní vnější faktory, které ovlivňují regeneraci axonů v periferní nervové soustavě. Dosavadní poznatky naznačují, že v poškozeném nervu nemusí být celulární a molekulární podmínky pro regeneraci motorických a somatosenzorických axonů stejné; navíc, další rozdíly lze očekávat při srovnání podmínek pro regeneraci axonů distálně od místa přerušení spinálních kořenů a periferního nervu. Cílem projektu je srovnat celulární a extracelulární podmínky pro regeneraci motorických a somatosenzorických axonů, které vznikají po přerušení kořenů spinálních nervů a periferních nervů u laboratorního potkana.

 

Alternativní přístupy v rekonstrukci pažní pleteně a experimentální vyhodnocení účinku neurotrofinů na přímou a kolaterální reinervaci (IGA MZdČR - NF6658)
 
Hlavní řešitel Prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc. (FNKV Praha)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2001 - 2003
 

Popis projektu

Klinická a experimentální studie rekonstrukce periferních nervů po poranění pažní pleteně. Vliv neurotrofinů na přímou a kolaterální reinervace a jejich podíl na funkčním výsledku po poranění a následné rekonstrukci pažní pleteně.

 

Změna v satelitních gliových buňkách a jejich extracelulární matrix po axotomii
(GAČR 309/03/1199)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2003 - 2005
 

Popis projektu

Po poškození aferentních axonů pronikají do spinálních ganglií sympatická postgangliová vlákna, jejichž přítomnost je některými autory dávána do souvislosti se stimulací neuropatické bolesti. Kromě změn v neuronech vycházejí stimuly pro tvorbu sympatických kolaterál patrně i ze změněných satelitních gliových buněk a jejich extracelulární matrix. Cílem předkládaného projektu je zjistit změny v satelitních buňkách a jejich extracelulární matrix po částečném nebo celkovém přerušení aferentních axonů v závislosti na výskytu sympatických kolaterál. K vyvoláni uvedených změn ve spinálních gangliích (L4-L6) laboratorních potkanů (linie Wistar) bude jednostranně provedena centrální a periferní axotomie a komprese spinálních kořenů nebo přerušení a komprese n. ischiadicus. V ipsilaterálních a kontralaterálních spinálních gangliích operovaných a intaktních potkanů budou imunohistochemicky sledovány změny v expresi molekul funkčně spojených se satelitními buňkami (např. GFAP, TGFb, p75 receptor, cGMP) nebo jejich extracelulární matrix (lamininy, fibronektin, tenascin). Kvantitativní vyhodnocení imunohistochemické detekce sledovaných molekul pomocí analýzy obrazu může přispět k odhalení vlivu vnějších faktorů na stimulaci tvorby sympatických kolaterál ve spinálních gangliích a jejich podílu na neuropatické bolesti.

 

End-to-side anastomóza periferních nervů v klinické praxi a využití neurotrofických látek pro ovlivnění funkční reinervace v experimentálním modelu (IGA MZdČR 1A/8252-3/2004)
 
Hlavní řešitel Prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc. (FNKV Praha)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2004 - 2006
 

Popis projektu

V současné době je mikrochirurgické řešení přerušeného nervu založeno na přímé koaptaci pahýlů (end-to-end) a jejich sutuře bez tenze. K překonání rozsáhlejších defektů periferních nervů jsou využívány autologní štěpy připravené z kožních nervů, nejčastěji z n. suralis a saphenus. V praxi však nastávají situace, kdy není k dispozici proximální pahýl jako zdroj axonů pro reinervaci nebo dostatek štěpového materiálu k rekonstrukci všech poškozených nervů. Všechny tyto situace vedou k hledání alternativních metod, které by řešily uvedené nedostatky.
V posledních letech byly v experimentu i klinické praxi vyzkoušeny nové způsoby reinervace distálního pahýlu poškozeného nervu založené na technice laterální anastomózy (end-to-side), která využívá určité možnosti tvorby kolaterál z intaktních axonů za jejich průběhu v periferním nervu. Při tomto způsobu rekonstrukce je konec distálního pahýlu poškozeného nervu našit do epineuriálního a perineuriálního okénka vytvořeného ve vybraném intaktním nervu. Předpokládá se, že v místě aplikace laterální anastomózy vznikají kolaterály patrně v Ranviérových zářezech intaktních axonů. Ke stimulaci tvorby kolaterál dochází na základě buněčných a molekulárních změn v distálním pahýlu poškozeného nervu. V současné době chybí řada základních experimentálních informací o efektivnosti laterální neuritizace jako alternativního způsobu reinervace, což způsobuje nedůvěru klinických pracovníků a brání širšímu uplatnění této metody. Nejsou dosud zodpovězeny následující základní otázky: i/ Kolaterální reinervaci poskytují lépe aferentní nebo eferentní (motorické) axony? ii/ Je možné ovlivnit rychlost vytvoření kolaterál a jejich množství např. neurotrofiny ? iii/ Jaký je stupeň poškození donorového nervu při jeho přípravě pro kolaterální suturu a jak se projeví na funkci ? Cílem experimentů bylo získat na vlastním modelu NMC-NU výsledky, které přispějí k poznání mechanizmu tvorby kolaterál z aferentních a motorických axonů za jejich průběhu v periferním nervu, vlivu některých faktorů na rychlost tvorby kolaterál a jejich množství a ukážou stupeň možného poškození donorového nervu.

 

Plasticita řídících systémů centrálního nervového systému a možnosti jejího ovlivnění
(MŠMT - Výzkumný záměr MSM 141100001)
 
Hlavní řešitel Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc. (I. NK FNuSA Brno)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 1999 - 2004
 

Popis projektu

Centrální nervový systém, jeho neurobiologické mechanismy a možnosti je exogenně ovlivňovat, se staly předmětem vyhlášení DEKÁDY MOZKU ve vědeckovýzkumné strategii uzákoněný v USA presidentem Bushem v r. 1990, ke které se Evropa připojila v r.1992. Do předkládaného projektu zařazené záměry zkoumat neurobiologické a neurofyziologické podstaty centrálního řízení motoriky, psychických funkcí, jejich abnormalit a možného terapeutického či prevenčního ovlivnění jsou zcela v souladu s programem "Dekáda mozku". Navrhované integrace aspektů preklinického výzkumu oborů neuroanatomie, neurofyziologie, farmakologie, a klinického výzkumu neurologie, neurochirurgie, plastické chirurgie a psychiatrie je příkladné. V rámci tohoto fakultního výzkumu je v současnosti vzděláváno 16 doktorandů.

Změny cytokinů ve spinálních gangliích experimentálních modelů neuropatické bolesti indukované unilaterálním poškozením nervu (GAČR 309/07/0121)
 
Hlavní řešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2007 - 2009
 

Popis projektu

Poškození periferních nervů je jednou z hlavních příčin vzniku periferní neuropatické bolesti, přičemž mechanizmy, které ji vyvolávají, nejsou dosud plně objasněny. Buněčné a molekulární změny vyvolané poškozením nervu vytváří podmínky pro spontanní ektopickou aktivitu neuronů spinálních gangliích. V současné době přibývá důkazů o tom, že podmínky pro ektopickou aktivitu neuronů nevznikají pouze ve spinálních gangliích vázaných na poškozený nerv, ale také v kontralaterálních nebo sousedních gangliích. Předpokládá se, že cytokiny mohou hrát významnou úlohu v přenosu signálů stimulujících tyto změny v sousedních spinálních gangliích, které anatomicky přímo nesouvisí s poškozeným nervem.
Cílem předkládaného projektu je studium vybraných cytokinů a chemokinů a jejich receptorů ve spinálních gangliích potkanů, u kterých byla unilaterální ligaturou nervu experimentálně vyvolána mechanoallodynie a tepelná hyperalgesie. Buněčná distribuce a kvantitativní změny cytokinů a jejich receptorů budou sledovány ve spinálních gangliích s využitím imunohistochemie, metody ELISA, in situ hybridizace a Western blot. Získané výsledky mohou přispět k poznání mechanizmů vyvolávajících změny ve spinálních gangliích, které sice anatomicky přímo nesouvisí s poškozeným nervem, ale které se podílejí na vyvolání neuropatické bolesti.

 

Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS
(MŠMT - Výzkumný záměr MSM 0021622404)
 
Hlavní řešitel Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc. (I. NK FNuSA Brno)
 
Spoluřešitel Prof. RNDr. Petr Dubový, CSc.
(MU v Brně)
 
Doba trvání 2005 - 2011
 

Popis projektu

Poškození nervové soustavy vyvolává buněčné a molekulární změny, které vytvářejí podmínky pro dvě základní následné reakce, a to pro možnou regeneraci nebo pro vznik neuropatické bolesti. Určení, který z těchto dvou procesů bude převažovat, záleží na řadě okolností. Všeobecně se předpokládá, že poškození aferentního systému vede k výraznějším změnám, které vyvolávají neuropatickou bolest, zatímco navození prostředí pro regeneraci je ve srovnání s motorickým systémem menší.
Metodami buněčné a molekulární biologie, včetně jejich kvantitativního vyhodnocení, bude na experimentálních modelech studována exprese neurotransmiterových a receptorových systémů, transkripčních faktorů, neurotrofinů, cytokinů a stresových proteinů.