4.5 PLÍCE (LAT. PULMO, ŘEC. PNEUMÓN)


Plíce jsou párový orgán , který vyplňuje převážnou část hrudní dutiny. Pravá plíce se skládá ze tří, levá ze dvou plicních laloků. Každému laloku přísluší jedna větev hlavního bronchu, která vzniká větvením průdušnice v oblasti bifurkace. Hlavní bronchy vstupují do plic v oblasti plicního hilu.

Hlavní bronchy (I. řádu) se dělí vpravo na tři, vlevo na dva lobární bronchy (II. řádu). Lobární bronchy se dále větví vpravo na deset, vlevo na osm bronchů terciárních (III. řádu), které ventilují bronchopulmonální segmenty. Segmenty mají tvar pyramid nebo komolých kuželů, základnami obrácenými k pleuře a vrcholy k plicnímu hilu. Obsahují vlastní bronchiální strom, vlastní krevní oběh, inervaci a od okolí jsou odděleny intersegmentálními vazivovými septy. Proto je lze bez vážnějšího poškození sousedních segmentů vyjmout. Znalost topografie plicních segmentů má značnou praktickou cenu v plicní chirurgii.

Terciární bronchy se dále 9-12 × větví na bronchy o zmenšujícím se průměru. Větve s průměrem menším než 1 mm se nazývají bronchioly. Tyto se opět rozvětvují na pět až sedm terminálních bronchiolů (bronchioli terminales). Terminální bronchioly ventilují plicní lalůčky (lobuli pulmonales), které se pokládají za základní jednotky mikroskopické stavby plicní tkáně. Plicní lalůčky mají objem asi 1 cm3 a nejčastěji mají podobu pyramidy nebo mnohostěnu. Terminální bronchioly o průměru 0,2-0,5 mm se větví na dva i více respiračních bronchiolů (bronchioli respiratorii), které představují první úsek respiračního oddílu dýchacího systému. Konce respiračních bronchiolů se rozpadají ve 2-11 alveolárních chodbiček – ductus alveolares, které slepě končí v alveolárních váčcích a v plicních sklípcích (alveoli pulmonum). Ductus alveolares se vyznačují tím, že se ihned po svém odstupu od respiračního bronchiolu v celém svém průběhu vyklenují v těsně vedle sebe uspořádané alveoly. Ductus alveolares ústí do atrií, která komunikují s alveolárními váčky (sacculi alveolares) a s vlastnímí alveoly. Z každého atria odstupují dva nebo více alveolárních váčků, tvořených jednotlivými plicními sklípky.