Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

 

Aktualizace: 18. 12. 2017 17:39:31
Garant obsahu:
Irena Wernerová
Kompletní informace infoimage
Stránka číslo: 1203
Přístupů: 54967
Vytvořeno: 27. 7. 2011 10:34:28

Tiskové zprávy

4. 7. 2014

Projekt MU dostane výsledky výzkumu rychleji k pacientům

Zvýšit naděje na reálné uplatnění vědeckých výsledků v praxi pomůže projekt, na který získala Masarykova univerzita 20 milionů korun z evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tři týmy vědců díky němu mohou přizpůsobit svoji práci potřebám praxe a zdokonalit svoje výsledky, které se tak rychleji dostanou ke koncovým uživatelům, pacientům. Masarykova univerzita (MU) patří dlouhá léta k průkopníkům transferu technologií, jen v loňském roce získala pět patentů v Česku, tři v zahraničí, pět užitných vzorů a dvě ochranné známky.

Vědci pracující na výsledcích, které mají potenciál být užitečné širší společnosti, budou díky evropským financím přímo spolupracovat s odborníky z firem a konzultovat s nimi svoji práci. „Jde o to, zajistit, aby výsledek konkrétního výzkumu prošel od přípravné fáze, přes ověření, zabezpečení duševní ochrany až po marketingovou strategii nebo třeba průzkum trhu,“ vysvětluje ředitel projektu Alois Kozubík, v čem spočívá inovativnost celého nápadu.

Do projektu s názvem Nové biotechnologie pro medicínu se zapojily tři vědecké týmy. Zatím největší naděje vkládají odborníci do práce skupiny kolem Vítězslava Bryji z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU, která je nyní ve fázi patentového řízení. Bryja a jeho kolegové se zabývají ověřením účinku chemických látek blokujících funkci (tzv. inhibitorů) enzymu kaseinkinázy. Ukazuje se totiž, že mohou být využity v léčbě chronické lymfocytární leukémie. „Předchozí práce ukázaly, že kaseinkináza 1 je enzym zodpovědný za migraci leukemických buněk do lymfatických orgánů, kde se leukemické buňky dělí, a způsobují tak rozvoj nemoci. Výsledky naznačují, že inhibitory kaseinkinázy 1 mají potenciál sloužit jako nová skupina léků proti tomuto typu leukemie,“ popsal Bryja a dodal, že spolu s kolegy nyní zjišťuje, zda jsou tyto látky schopné léčit nemoc u myší.

Druhý tým pod vedením Aleše Hampla z Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě MU se věnuje možnostem tvorby umělých tkání na bázi nanovláknových nosičů osídlených buňkami. Ty by mohly sloužit jako modely pro testování toxicity léčiv, a pomoct tak třeba omezení testů na zvířatech.

Třetí vědecká skupina kolem Pavla Krejčího z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty a z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU se zabývá vývojem takzvané receptor tyrozin kinázové (RTK) knihovny. RTK je označení pro skupinu receptorů, které se nacházejí na vnějším povrchu membrán buněk a mají důležitou úlohu v rozvoji a vývoji mnoha typů rakoviny a jiných nemocí. Připravovaná technologie reprezentuje unikátní nástroj využitelný především při identifikaci nových léčiv zaměřených na potlačení funkce RTK v nádorech.

Další informace, fotografie nebo videa k události

Informace

 

Pro správnou funkci tohoto webu a jeho další zlepšování používáme soubory cookies - více informací. SKRÝT