English version

 

Výzkum (řešené projekty, projekty v minulosti)

Poškození periferní nervové soustavy včetně spojení míšních neuronů s cílovou tkání je všeobecně častý následek traumatu, chirurgického odstranění nádorů nebo přímo důsledek specifických nemoci. Na oddělení neuroanatomie se systematicky zabýváme studiem interakcí mezi neuronem a gliovými buňkami v průběhu ontogenetického vývoje, při degeneračních a regeneračních procesech v nervové soustavě od roku 1982.

Je známo, že určité reparační procesy probíhají v periferní nervové soustavě díky  vhodnému mikroprostředí, které vytváří hlavně Schwannovy buňky. Neurony CNS mají také určitou schopnost regenerace, zvláště svých výběžků, pokud se nacházejí v podmínkách, které tuto regeneraci stimulují. Schwannovy buňky jsou schopny vytvářet takové prostředí, které stimuluje regeneraci axonů nejen u periferních, ale i u centrálních neuronů. Navíc jsou tyto buňky schopny vytvářet myelinové obaly kolem regenerovaných axonů obou typů.

Za normálních okolností se však v CNS takové podmínky nevytváří. Znalost celulárního a extracelulárního mikroprostředí, které stimuluje v nervové soustavě obnovu spojů mezi neurony a mezi neurony a efektory, má značný význam pro podporu těchto procesů v klinické praxi (neurologie, neurochirurgie).

Metody používané ke studiu problematiky:

  histologická, histochemická a imunohistochemická analýza vztahu gliových buněk po experimentálních zákrocích

  mapování spojení neuronů metodami retrográdního transportu značených molekul

  kvantitativní vyhodnocení výše uvedených metod pomocí analýzy obrazu

  krátkodobé kultury in vitro Schwannových buněk

Řešené projekty:

Popis projektu

Po poškození aferentních axonů pronikají do spinálních ganglií sympatická postgangliová vlákna, jejichž přítomnost je některými autory dávána do souvislosti se stimulací neuropatické bolesti. Kromě změn v neuronech vycházejí stimuly pro tvorbu sympatických kolaterál patrně i ze změněných satelitních gliových buněk a jejich extracelulární matrix. Cílem předkládaného projektu je zjistit změny v satelitních buňkách a jejich extracelulární matrix po částečném nebo celkovém přerušení aferentních axonů v závislosti na výskytu sympatických kolaterál. K vyvoláni uvedených změn ve spinálních gangliích (L4-L6) laboratorních potkanů (linie Wistar) bude jednostranně provedena centrální a periferní axotomie a komprese spinálních kořenů nebo přerušení a komprese n. ischiadicus. V ipsilaterálních a kontralaterálních spinálních gangliích operovaných a intaktních potkanů budou imunohistochemicky sledovány změny v expresi molekul funkčně spojených se satelitními buňkami (např. GFAP, TGFα, p75 receptor, cGMP) nebo jejich extracelulární matrix (lamininy, fibronektin, tenascin). Kvantitativní vyhodnocení imunohistochemické detekce sledovaných molekul pomocí analýzy obrazu může přispět k odhalení vlivu vnějších faktorů na stimulaci tvorby sympatických kolaterál ve spinálních gangliích a jejich podílu na neuropatické bolesti.

Projekty v minulosti:

Popis projektu

Extracelulární matrix (ECM) Schwannových buněk (Sb) a odvozených pomocných struktur hraje významnou úlohu při reparačních procesech v periferní nervové soustavě (PNS). Integriny, které zabezpečují interakce mezi buňkou a ECM, mají patrně zásadní význam i při přenosu morfogenních informací z ECM během diferenciace Sb a odvozených struktur. Během diferenciace zaujímají gliové buňky PNS rozmanitý tvar a vytvářejí na svém povrchu bazální laminu. Cílem projektu je prokázat: i/ sekvenci exprese integrinů během diferenciace glie PNS v prenatálním a časném postnatálním období, ii/ vztah mezi tvarem glie a expresí integrinů, iii/ funkci integrinů při vlivu ECM na rediferenciaci migrovaných nediferencovaných Sb v dospělém organizmu bez přítomnosti nervové komponenty, iv/ úlohu integrinů při migraci a diferenciaci Sb v arteficiální matrix bez přítomnosti nervové komponenty. Uvedené cíle budou dosaženy imunohistochemickým studiem exprese integrinů u prenatálních a časných postnatálních vývojových stádiích.

Popis projektu

V periferních nervech savců může na rozdíl od CNS probíhat regenerace axonů. Vnější podmínky pro regeneraci axonů se tvoří v poškozeném periferním nervu během Wallerovy degenerace, kdy vzniklé nediferencované Schwannovy buňky syntetizují molekuly stimulující růst axonů. Obnovená syntéza těchto molekul společně s vhodným složením extracelulární matrix jsou hlavní vnější faktory, které ovlivňují regeneraci axonů v periferní nervové soustavě. Dosavadní poznatky naznačují, že v poškozeném nervu nemusí být celulární a molekulární podmínky pro regeneraci motorických a somatosenzorických axonů stejné; navíc, další rozdíly lze očekávat při srovnání podmínek pro regeneraci axonů distálně od místa přerušení spinálních kořenů a periferního nervu. Cílem projektu je srovnat celulární a extracelulární podmínky pro regeneraci motorických a somatosenzorických axonů, které vznikají po přerušení kořenů spinálních nervů a periferních nervů u laboratorního potkana.

___________________________________________________________________________

Domů | Lidé a kontakty | Výuka | Výzkum | Postgraduální studium | Užitečné odkazy

Tento server byl naposledy aktualizován dne 18. 11. 2003