Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

 

Aktualizace: 28. 1. 2016 10:33:19
Garant obsahu:
Liana Greiffeneggová
Kompletní informace infoimage
Stránka číslo: 1504
Přístupů: 3263
Vytvořeno: 7. 4. 2015 10:37:13

Prezentace oborů

Midwives of the 21st century

Studijní program:       porodní asistence

Studijní obor:     PORODNÍ ASISTENTKA

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­ Profese porodních bab, babiček či porodních asistentek patří k radostnějším zdravotnickým oborům, současně patří mezi nejstarší zdravotnické profese a ženská povolání vůbec. Historie univerzitního vzdělávání tohoto oboru u nás sahá do doby vzniku Karlovy Univerzity (1348), kdy porodní báby absolvovaly teoretické přednášky z porodnictví společně s mediky.

Dnešní systém vzdělávání porodních asistentek, jako tzv. regulovaného povolání, se řídí doporučeními a směrnicemi EU a Světové zdravotnické organizace. V souladu s tímto trendem byla na lékařské fakultě Masarykovy Univerzity z podnětu prof. MUDr. Aleše Roztočila, CSc. podána v listopadu 2001 žádost o akreditaci studijního oboru porodní asistentka. Obor byl nejprve součástí katedry gynekologie a porodnictví LF MU. V akademickém roce 2002/2003 byly přijaty ke studiu v prezenční formě výuky první uchazečky. Tímto krokem byla zachována historická kontinuita vzdělávání porodních asistentek v Brně s tradicí asi od první poloviny 20. století a současně bylo navázána na historii univerzitního vzdělávání porodních bab v Čechách. V akademickém roce 2005/2006 vznikla na Lékařské fakultě samostatná Katedra porodní asistence pod vedením doc. MUDr. Igora Crhy, CSc. Z pohledu rozvoje katedry byl významným rok 2007, kdy byly pro činnost katedry vyčleněny prostory v budově na Komenského náměstí. V současné době jsou na naší fakultě připravovány studentky jak formou prezenční, tak formou kombinovaného tříletého bakalářského studia (od akademického roku 2010/2011).

 

Výňatek z vyhlášky 55/2011

§ 5   Porodní asistentka

(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může:

  • poskytovat informace o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat,
  • provádět návštěvy v rodině těhotné ženy, ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav,
  • podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházet jeho komplikacím,
  • diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat jí informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,
  • sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření,
  • připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních a vést fyziologický porod, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
  • ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého týdne po porodu,
  • přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky a manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
  • přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi, a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

(2) Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.

(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může:

  •  asistovat při komplikovaném porodu,
  • asistovat při gynekologických výkonech, c) instrumentovat na operačním sále při porodu. 

(4) Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče.

(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním.

 

 

Studijní program:       specializace ve zdravotnictví

Studijní obor:             ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­Doba, kdy vzdělávání záchranářů probíhalo v kurzech Červeného kříže, nebo v podobě kurzů v Institutu dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví je dávno pryč. Končící dvacáté a nadcházející jednadvacáté století začalo na péči poskytovanou v přednemocniční linii klást stále vyšší požadavky.

Jako první ucelené vzdělávání vznikl pod vedením pracovníků Ministerstva zdravotnictví dvouletý pomaturitní studijní obor již s názvem Zdravotnický záchranář, do kterého první absolventi nastoupili ve školním roce 1992/1993. To bylo přelomem a zásadní změnou ve vzdělávání pracovníků záchranných služeb.

Vývoj oboru pak pokračoval dál. Především z důvodu vysoké náročnosti této profese, která zasahovala nejen do přednemocniční péče, ale pokrývala i ošetřovatelskou péči na úrovni péče intenzívní, bylo rozhodnuto o prodloužení studia o jeden rok. Jeho první ročník byl experimentálně otevřen v Českých Budějovicích. V následujícím roce pak byly otevřeny první ročníky i na dalších školách. Jeho absolventy jsou diplomovaní specialisté. 

Dalším krokem v rozvoji tohoto oboru bylo jeho akreditování vysokými školami, kde vycházejí zdravotničtí záchranáři - bakaláři po úspěšném absolvování tříletého vzdělávacího programu.

Absolventi oboru jsou připraveni, jak praví zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) vykonávat činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče a akutního příjmu. Dále se zdravotnický záchranář podílí na neodkladné léčebné a diagnostické péči.

Na Masarykově univerzitě, lékařské fakultě, nastoupili první studenti tohoto oboru v akademickém roce 2012/2013. Celkem nastoupilo 18 studentů, kteří budou v letos v celkovém počtu 12 skládat první státní zkoušky v tomto oboru.

Budeme jim držet palce, aby zkoušky zvládli úspěšně a současně přesvědčili komise o tom, že budou dobře připravenými profesionály. Čeká je náročná profese, vyžadující fyzickou i psychickou odolnost, odbornou erudici, empatii a pozitivní vztah k lidem všech věkových kategorií. Prostředí, se kterým se při své práci budou muset vyrovnat, nebude vždy přátelské, ať už ve smyslu místa, kde budou lidské životy zachraňovat, nebo ve smyslu prostředí sociálního. Ne vždy všichni jejich práci vítají a chápou.

Tak jim i těm dalším budeme přát jen úspěšně zakončené výjezdy za pacienty a samé pozitivní zkušenosti.

 

Výňatek z vyhlášky 55/2011

 

§ 17  Zdravotnický záchranář

  1. Zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu specifickou ošetřovatelskou péči. Přitom zejména může:
  •  monitorovat a hodnotit vitální funkce včetně sní- mání elektrokardiografického záznamu, průběžného sledování a hodnocení poruch rytmu, vy- šetření a monitorování pulzním oxymetrem,
  • zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci s použitím ručních křísicích vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu,
  • zajišťovat periferní žilní vstup, aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci roztoků glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií,
  • provádět orientační laboratorní vyšetření určená pro urgentní medicínu a orientačně je posuzovat,
  • obsluhovat a udržovat vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídit pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení,
  • provádět první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,
  • zajišťovat nebo provádět bezpečné vyproštění, polohování, imobilizaci, transport pacientů a zajišťovat bezpečnost pacientů během transportu,
  • vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení následků hromadných neštěstí v rámci integrovaného záchranného systému,
  • zajišťovat v případě potřeby péči o tělo zemřelého,
  • přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
  • přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
  • provádět neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu,
  • přijímat, evidovat a vyhodnocovat tísňové výzvy z hlediska závažnosti zdravotního stavu pacienta a podle stupně naléhavosti, zabezpečovat odpovídající způsob jejich řešení za použití telekomunikační a sdělovací techniky,
  • provádět telefonní instruktáž k poskytování první pomoci a poskytovat další potřebné rady za použití vhodného psychologického přístupu.

     2.  Zdravotnický záchranář v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře vykonávat činnosti při                         poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména může

  • zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami, zavádět a udržovat inhalační kyslíkovou terapii, zajišťovat přístrojovou ventilaci s parametry určenými lékařem, pečovat o dýchací cesty pacientů i při umělé plicní ventilaci,
  • podávat léčivé přípravky10), včetně krevních derivátů,
  • asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji,
  • provádět katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let,
  • odebírat biologický materiál na vyšetření,
  • asistovat při porodu a provádět první ošetření novorozence,
  • zajišťovat intraoseální vstup.

 

Pro správnou funkci tohoto webu a jeho další zlepšování používáme soubory cookies - více informací. SKRÝT