hlavička

MYKOTOXINY

verze (c) Jan Šimůnek

 

Ekologická úloha mykotoxinů

Úloha mykotoxinů v ekologii mikroskopických hub není dosud zcela jasná. Předpokládá se všeobecně, že za určitých okolností je jejich produkce pro daný kmen houby výhodná (dává se do souvislosti s antibiotickou a antifungální aktivitou některých mykotoxinů). Zvláštní otázkou je potom úloha aflatoxinů v parasexuálních procesech.
Uvedené zvýhodnění toxinogenních kmenů platí patrně pouze za zvláštních podmínek. V kulturách se běžně stává, že houby svou mykotoxinogenitu postupně nebo i náhlým skokem ztrácejí. Rovněž je známo, že při současném pěstování toxinogenního a netoxinogenního kmene stačí relativně nízká příměs spor netoxinogenního kmene v kultuře, aby produkce mykotoxinů dramaticky poklesla.
Sami lidé vytvářejí, zejména při velkovýrobě potravin a krmiv, ekologické niky, v nichž se mohou mikroskopické houby dobře množit, a na něž se postupně adaptují. Další podobnou ekologickou niku představují lidé oslabení, dlouhodobě udržovaní při životě pomocí léků a dalších podpůrných prostředků. Existuje určité riziko, že i zde dojde k adaptaci, po jejímž ukončení vzniknou kmeny mikroskopických hub schopné invaze i do imunitně bezvadného lidského organismu.
Mykotoxiny se v takovýchto případech mohou vyskytovat jako faktory patogenity. Je známo, že xanthomegnin a příbuzné toxiny jsou mj. faktory patogenity dermatofyt (kožních plísní). Rovněž je popsán aspergilom, vyvolaný toxinogenním kmenem A. parasiticus, v jehož stěnách došlo k maligní přeměně plicních buněk a vzniku karcinomu plic (19).

 

Návrat na úvodní stranu