Kardiovaskulární choroby-včetně hypertenze


Kardiovaskulární choroby(KVCH) = onemocně srdečně cévní


Podstatou většiny z nich je ateroskleroza - metabolická porucha, kdy dochází k :

- narušení “ochranné” funkce vnitř výstelky tepen

- ukládání tukových částic (LDL-cholesterol) a později i vápníku pod výstelku

Ve stěně tepen se vytváří tzv. ateromový plát - nažloutlé, postupně se zvětšující a tuhnoucí skvrny, které:

- postupně zužují vnitř průměr tepny a omezují tak průtok krve a tím i dodávku kyslíku příslušnému orgánu (nemocný potíže při zátěži - fyzické i psychické)

- povrch plátu může prasknout, čímž se spustí proces srážení krve a sraženiny “ucpou” cévu v místě plátu či periferně od něj a přeruší tak proud krve úplne (nemocný často příznaky akutního až život ohrožujícího stavu - zejména jedná-li se o tepny zásobující některý životně důležitý orgán )


Ateroskleroza je dlouhodobý proces, začí často již kolem 25.roku.


Přehled nejčastějších KVCH:


Ischemická choroba srdeč (ICHS):

akutní infarkt myokardu (srdce)

angina pectoris

chronická ICHS s poruchami rytmu srdečního

chronická ICHS se srdečním selháváním


Centrální mozková příhoda (CMP)- mozková mrtvice


Ischemická choroba dolních končetin(ICHDKK)




Akutní infarkt myokardu


K infarktu dochází tehdy, když blokáda tepny zásobující srdeč sval (věnčité neboli koronární tepny) trvale poškodí srdeč tkáň.


Typické příznaky:

- pálivá, svíravá či tlaková bolest za hrudní kostí, často intenzivní, trvající déle než 20 minut může se šírit do levého ramene, paže až k malíku, méně často doprava, do čelisti či mezi lopatky

- úzkost, strach o život

- někdy i dušnost, či nevolnost od žaludku až zvracení

Existuje i bezbolestná forma infarktu (asi 2O % nemocných).



Angina pectoris


Vzniká při žení průsvitu koronární tepny, která nedokáže zvýšit dodávku okysličené krve při aktuální potřebě. Dochází tak k přechodné ischémii srdečního svalu. Angina pectoris může vyústit do infarktu srdečního.


Typické příznaky:

- pálivá, svíravá či tlaková bolest za hrudní kostí, trvající méně, než 20 minut, vznikající při stejné hladině fyzické námahy a nutící nemocného se zastavit

- někdy jen ponámahová dušnost, tlak v žaludku či nevolnost

U některých nemocných vznikají příznaky při různých okolnostech (emoce, chlad, nadměrné

jídlo) a různě velké fyzické zátěži. V těchto případech je kromě aterosklerotických plátů příčinou ž reflexní stažení cévy.


Centrální mozková příhoda


Ateroskleroza postihuje i mozkové tepny, k příznakům dochází při nedostatečném průtoku krve - žený průsvit, zablokování některé tepny, snížení systémového krevního tlaku či při

prasknutí cévy a krvácení do mozku.


Typické příznaky:

- částeč či úplné ochrnutí končetin stejné poloviny těla, či jednotlivých končetin, postižení hybnosti mimických svalů

- poruchy výslovnosti, polykání

- dvojité vidě, výpady zorného pole

- závratě, bolesti hlavy

- poruchy porozumě řeči a vyjadřování

- bezvědomí...

Tyto příznaky mohou být přechodné a vymizet během 24 hodin, mohou se i během dnů rozvíjet v těž celkový stav, mohou jako těž stav začínat.

Průběh i prognóza je individuální.



Ischemická choroba dolních končetin


Ateroskleroza postihuje tepny dolních končetin.


Typické příznaky:

- bolest,pocit slabosti v dolní končetině vyvolaný fyzickou zátěží - nemocný pak použí jiné svalové skupiny a dochází k přechodnému kulhání,po odpočinku bolest mizí

- pocit chladných nohou

- někdy i klidová, zvláště noč bolest

- místní odumření tkáně - pokročilá stadia


Hypertenze-vysoký krevní tlak


Hypertenze je opětovný nález systolického tlaku 140 mmHg a vyššího nebo diastolického tlaku 90 mmHg vyššího, zjiště alespoň ve 2 ze 3 měření (dle definice WHO z r. 1993).


Za normální krevní tlak jsou t.č. považovány hodnoty syst. tlaku pod 130 mmHg a diast. tlaku pod 85 mmHg.


Výskyt hypertenze stoupá s věkem, do 50 let je častější u mužů, po klimakteriu častější u žen. Celkem se vyskytuje asi u 20-25 % dospě populace.


Rozlišujeme tzv. primární hypertenzi, jejíž příčina je neznámá a sekundární hypertenzi, způsobenou známými příčinami (léky - např. hormonální antikoncepce, ledvinné choroby, poruchy funkce štítné žlázy, hypertenze v těhotenství a další).

Záludnost této nemoci spočí v tom, že mnozí nemocní nemají vůbec žádné potíže a choroba se projeví až orgánovými změnami (poškození srdce, sítnice, ledvin, urychlení aterogeneze).


Typické příznaky: jsou závislé na výši krevního tlaku - bolesti hlavy, poruchy spánku, pocity bušení srdce, mlhavé vidě a pokročilosti orgánových změn.


(Dle nových amerických doporučení z května 2003 se za normální krevní tlak považuje tlak nižší než 120/80, dá se předpokládat , že tato doporučení budou časem přejata do doporučení WHO i našich )




Pozn.

ischémie = místní nedokrevnost tkáně při omezení nebo zastavení přívodu okysličené krve

infarkt = odumření tkáně po zamezení přívodu krve blokovanou koronární tepnou

akutní = náhle vzniklý

chronický = vleklý


Epidemiologie KVCH


Kardiovaskulární choroby jsou společně se zhoubnými nádory v rozvinutých zemích hlavní příčinou úmrtí.

V druhé polovině 60 let úmrtnost na KVCH začala u nás rychle narůstat, nejvýrazněji pak ve středních věkových skupinách mužů.Tento trend trval s menšími výkyvy až do druhé poloviny osmdesátých let, což bylo patrné zejména ve srovnání mezinárodním. Např. v USA od druhé poloviny šedesátých let a v západní Evropě od poloviny let sedmdesátých úmrtnost na KVCH trvale klesala. Příčinami tohoto nepříznivého trendu u nás byl nezdravý životní styl - potrava energeticky bohatá a s vysokým obsahem živočišných tuků, nedostatečným příjmem ovoce a zeleniny, kuřáctví, vysoká míra frustrace. Od roku 1991 úmrtnost na KVCH trvale klesá a začí se přibližovat hodnotám v zemích Evropské Unie.


Rizikové faktory KVCH:


Neovlivnitelné:

- věk-muži nad 40 let, ženy nad 55 let nebo s předčasnou menopauzou

- pohlaví (mužské)

- rodinná zátěž


Ovlivnitelné:

- kouření*

- nízká tělesná aktivita

- živa s přebytkem živočišných tuků a s nadbytečným energetickým obsahem

- stres

- nadměrná spotřeba alkoholu

- obezita centrálního typu *

- změny hladin tuku v krvi - vysoký celkový cholesterol, vysoký LDL - cholesterol nízký HDL - cholesterol, vysoké triglyceridy

- diabetes mellitus - cukrovka*

- hypertenze - vysoký krevní tlak

*Jsou předmětem jiné přednášky


Metabolický syndrom (Reavenův syndrom, syndrom inzulínové rezistence) je soubor poruch zpracování živin v organismu, provázený sníženou citlivostí tkání na účinky inzulinu (dle definice WHO z roku 1999).

Již několik desetiletí je známo, že současný výskyt rizikových faktorů KV chorob u jednoho jedince vede k exponenciálnímu zhoršení tohoto rizika. První popsal toto nakupení rizikových faktorů G. Reaven. Metabolický syndrom je určen geneticky, na druhé straně pak právě zdravý životní styl jej dokáže výrazně modifikovat a rozvoj jednotlivých složek oddálit a tak významně prodloužit život jedince. Výskyt osob s genetickou možností rozvoje metabolického syndromu je pravděpodobně někde kolem 40% až 50%osob.


Základní charakteristiky metabolického syndromu:

- inzulinová rezistence - snížená citlivost tkání na inzulin

- obezita mužského typu

- změny hladin tuků v krvi

- hypertenze - vysoký krevní tlak

- cukrovka

a další




Prevence KVCH


Populač model prevence (dle doporučení české kardiologické společnosti a společnosti pro aterosklerozu) vychází z následujících poznatků:


Celá populace většiny průmyslově rozvinutých i rozvíjejících se zemí je riziková v důsledku širokého výskytu rizikových faktorů životního stylu: kuřáctví, neracionální výživa, nízká tělesná aktivita a nadměrná spotřeba alkoholu a způsob života vedoucí k obezitě.

Rizika vznikají již v dětství a adolescenci a přetrvávají do dospělosti.

Absolutní většina postižených manifestními KVCH , např. infarktem myokardu, má rizikové faktory (krevní tlak, hladinytuků v krvi) v rozmezí tzv. průměrných hodnot pro populaci.

Absolutní prioritou intervence v populačním modelu je boj proti kouření a zavádění racionální výživy s doporučeními ke zvýšení tělesné aktivity.



Doporučení ke změně stravovacích návyků jedince je třeba podávat v závislosti na tělesné hmotnosti, hladině tuků v krvi, krevním tlaku a celkovém riziku. U většiny osob je však vhodné řídit se následujícími doporučeními:

(Pozn. doporučuje se individuálně snížit energ. příjem na 4-6 MJ za den)

Pestrý výběr všech druhů potravy v základním energetickém trojpoměru: 30 % tuků, 55 % sacharidů (pouze 10 % monosacharidů) a 15 % bílkovin.

Omezení energetické hodnoty potravy při nadváze.

Udržovat obsah tuků v potravě tak, aby nepřesáhl 30 % energetické hodnoty, přičemž ne více než 1/3 energetické spotřeby tuků může být kryta tuky živočišnými (obsahují nasycené mastné kyseliny) a naopak 2/3 energetické hodnoty musí být kryty tuky rostlinnými (s obsahem mastných kyselin s jednou nebo více dvojnými vazbami), cholesterol v potravě by neměl přesáhnout 300 mg za den.

Udržovat přiměřeně vysokou spotřebu zelenin a obilnin, které obsahují kromě škrobů hojně vitamínů, vláknin a stopových prvků.

Nezakazovat umírněnou spotřebu alkoholu. U mužů je možno tolerovat denní spotřebu alkoholu v rozmezí do 30g . U žen se tolerují poloviční dávky alkoholu než u mužů.

Doporučovat omezení solení na méně než 5 g NaCl, a to zejména u hypertoniků (lidé s vysokým krevním tlakem ). Snížením spotřeby NaCl na uvedenou dávku je možno zmenšit tendenci zvyšování krevního tlaku s přibývajícím věkem.


Doporučení pro fyzickou aktivitu:

Pravidelná aerobní aktivita příznivě ovlivňuje tělesnou hmotnost, krevní tlak, glukózovou toleranci, inzulinovou rezistenci, hladiny krevních tuků a duševní stres. Tělesné aktivitě, při níž se dosahuje 60 - 70 % maximální tepové frekvence, je nutno věnovat minimálně 30 minut 4–5krát týdně; tato aktivita působí protektivně, i když nemá velký tréninkový efekt.
Pokud doporučujeme cvičební tréninkové programy, je třeba upravit je vzhledem k věku, výchozí tělesné kondici a zájmům jednotlivce. Vždy přidat ke cvičení nejméně 5 minutovou zahřívací fázi a fázi uvolnění. U rizikových osob a osob starších 40 let je třeba před zahájením tréningového programu doporučit vyšetření lékařem včetně EKG.



Poznámky k doporučením:


K nasyceným mastným kyselinám (SFA - nemají ve své chemické struktuře dvojnou vazbu)

patří:

- kyselina stearová - je obsažena v mase hovězím, vepřovém, skopovém

- kyseliny palmitová a myristová - obsaženy v mléčném tuku, jsou výrazně aterogenní


Tzv. trans - mastné kyseliny - vznikají při výrobě rostlinných margarínů, přirozeně

se vyskytují v mléčném tuku - jsou výrazně aterogenní.


Ochranné faktory:


Nasycené mastné kyseliny s více dvojnými vazbami (PUFA), nebo s jednou dvojnou vazbou (MUFA) jsou obsaženy v rostlinných olejích. Ochranná je zejména kyselina olejová obsažená v olivovém oleji. Vysoký podíl PUFA se vyskytuje v rybích produktech.


Vláknina obsažená v přírodních potravinách jako je ovoce, zelenina, obilniny - zejména

celozrnné - že ve střevě toxické látky a také cholesterol a umožňuje jejich vylučování stolicí.


Flavonoidy - jsou přirozeně vyskytující se barviva v rostlinách - resp. v ovoci a zelenině.


Rostlinné steroly - omezují vstřebávání cholesterolu ve střevě


Antioxidantia:

- karotenoidy, vitamin E a C (v přirozené formě)

- stopové prvky Se,Cu,Mn,Zn.


Kyselina listová, vit B6 a B12 - jejich nedostatek vede ke zvýšení hladin tzv. homocysteinu v krvi. Homocystein je toxickou látkou pro tepny, narušuje ochranou funkci vnitř výstelky.


Alkohol - t.č. se za bezpečnou dávku považuje asi 10 - 30 g za den u mužů a 10 - 20 g za den u žen.


Obsah alkoholu v některých alkoholických nápojích:

Druh alkoholického nápoje

Množství (l)

Obsah alkoholu (g)

Pivo 10°

0,5

16

Pivo 12°

0,5

18

Víno bílé přírodní

0,2

15

Víno červené přírodní

0,2

19

Sekt

0,2

20

Víno desertní

0,2

30

Destiláty

0,05

20


Doporučené tepové frekvence pro fyzickou aktivitu dle věku:

Věk

Doporučená tepová frekvence /min

20-29

113-145

30-39

110-140

40-49

105-130

50-59

100-125

60-69

95-115



Kouření: Přestane-li kuřák kouřit, klesá riziko KVCH úměrně s dobou nekuřáctví a přibližně po více jak dvou (pěti) letech se bývalý kuřák dostává s rizikem KVCH na úroveň nekuřáka. Při vynechání kouření dochází často k nárustu hmotnosti. Nadváha je sice sama o sobě rizikovým faktorem, ale toto riziko je menší než kouření.


Podrobněji viz. jiná přednáška.