Výživová specifika během života

SEZNAM POUžitých zkratek

CNS centrální nervový systém

DHA kyselina dokosahexaenová

DM II diabetes mellitus 2.typu

GIT gastrointestinální trakt

HCl kyselina chlorovodíková

IgA imunoglobulin A

KEV klidový energetický výdej

KM kravské mléko

PCB polychlorované byfenyly

PUFA polynenasycené mastné kyseliny

TBC tuberkulóza

VLI valin, leucin, isoleucin

WHO World Health Organisation


Děti a dospívající

Výživa kojenců (0 - 12 měsíců)

V tomto období dochází u dětí k nejprudčímu růstu. Během prvního půlroka života kojenec přibližně zdvojnásobí a do konce 12. měsíce ztrojnásobí svoji porodní hmotnost. Současně se také ještě dokončuje vývoj některých významných fyziologických systémů (např. nervová soustava, trávící trakt, imunita aj.) a podávaná výživa musí tyto vysoké nároky organismu plně zabezpečit. Všechny studie potvrzují, že nejvhodnější potravinou pro narozené dítě je mateřské mléko, které obsahuje přiměřené množství všech živin, lehce stravitelných, dobře využitelných a ve vyváženém vzájemném poměru1.

Mléko, které se tvoří v prvních týdnech po porodu se nazývá mlezivo (kolostrum). Má vyšší obsah bílkovin, což je dáno přítomností imunitních látek (IgA, lysozym aj.). Ty přechází do organismu kojeného dítěte a chrání ho před infekcemi v prvních dnech života, kdy se jeho vlastní imunitní systém teprve dotváří. Mlezivo má nižší obsah energie, sacharidů a tuků než pozdější zralé mléko. Složení zralého mateřského mléka a jeho srovnání s mlékem kravským, formulemi umělé výživy (viz níže) a sójovým nápojem ukazují tabulky 1 a 2. Je zde vidět, že neupravené kravské mléko je pro kojence zcela nevhodné pro vysoký obsah a složení bílkovin (zátěž ledvin, špatná stravitelnost kaseinu), nízký obsah sacharidů (laktózy), polynenasycených mastných kyselin, cholesterolu, nízkou využitelnost železa aj. Bílkovina kravského mléka vykazuje rovněž vysokou alergenicitu a u 5 – 10 % dětí vyvolává negativní reakce (s věkem se riziko alergické reakce snižuje a rovněž již vzniklá alergie na kravské mléko u mnoha dětí po několikaleté dietě vymizí). Z podobných důvodů nelze pro výživu kojence doporučit ani mléko kozí či běžný sójový nápoj.

tabulka 1 Srovná ní složení mateřského mléka, umělé výživy, kravského mléka a sójového nápoje (vybrané průměrné hodnoty ve 100 ml)


Mateřské mléko

(průměr)

Počáteční mléko

(Beba 1)

Pokračovací ml.

(Beba 2)

Kravské mléko

(plnotučné, ?)

Sójový nápoj

(prášek, ASP Zlín)

Energie

285 kJ

280 kJ

300 kJ

267 kJ

196 kJ

Bílkoviny

1,1 g

1,8 g

2,4 g

3,3 g

0,2 g

Tuky

4 g

3,6 g

3,2 g

3,5 g

2,5 g

Sacharidy

7,2 g

6,8 g

8,5 g

4,8 g

5,9 g

Fe

0,35 mg

0,8 mg

1,3 mg

0,05 mg

?

Ca

30 mg

66 mg

87 mg

120 mg

58



tabulka 2 Složení mateřského mléka

Energie

  • 280 - 290 kJ / 100 ml: 8 - 12% bílkovin, 50 - 55% tuků, 38 - 40% sacharidů

  • při denní dávce 150 - 180ml / kg hmotnosti (tj. 500 - 800ml / den) kryje potřebu tekutin, energie (380 - 460kJ / kg hmotnosti) a bílkovin (2 - 2,4g / kg hmotnosti)-

Bílkoviny

  • nízký obsah, 0,9 - 1,3 g / 100 ml (nezatěžuje ledviny)

  • syrovátka (alfa-laktalbumin, lépe stravitelný) : kasein = 80 : 20, více volných aminokyselin (taurin pro CNS) a cysteinu, nebílkovinový dusík ve formě nukleových kyselin a nukleotidů

Tuk

  • 2g/100ml v kolostru, 3,5 - 4,5 g / 100 ml ve zralém mléce

  • zadní mléko až 4-5x více tuku než přední mléko

  • ve formě malých kapiček, obsahuje i lipázu = lepší trávení,

  • SFA: UFA = 42-48% : 52-57%, bohaté na PUFA (kys. linolová, linolenová, arachidonová, DHA), prostaglandiny, cholesterol (5x více než v KM), karnitin

Sacharidy

  • 7,2 g / 100 ml, hlavně laktóza (kolonizace GIT, lepší vstřebatelnost vápníku a železa)

  • fruktóza, galaktózy, asi 14 oligosacharidů mají převážně nenutriční význam

Vitaminy

  • dobře využitelné

  • vitaminy rozpustné ve vodě mohou kolísat podle výživy matky (vit. C a vit. skupiny B, nižší obsah vit.B12 u veganek)

Minerální látky

  • nižší obsah solí než v kravském mléce (ledviny!)

  • vhodný poměr a dobrá využitelnost, vápník:fosfor = 2:1, vstřebatelnost železa až 50% (10% z umělé výživy), rovněž zinek, měď, kobalt aj.

  • obsah některých stopových prvků (jod, selen) může kolísat podle stravy matky




Přibývají studie ukazující na další pozitivní stránky kojení nejen pro dítě, ale i pro matku (viz tabulka 3). Na základě všech těchto poznatků doporučuje Světová zdravotnická organizace plně kojit až do konce 6. měsíce a v kojení pokračovat s postupným zaváděním příkrmu do 2 let věku dítěte i déle:

„Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro jeho zdravý růst a vývoj, a má jedinečný vliv na biologické a psychické zdraví dítěte a matky“.

Právo dítěte na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991 (č.104/1991Sb., článek 24). Dalším významným dokumentem je Kodex marketingu náhrad mateřského mléka, který byl zpracován odborníky WHO koncem 70. let a přijat valným shromážděním WHO v roce 1981. Jeho cílem je zajistit bezpečnou a adekvátní výživu pro děti prostřednictvím ochrany a prosazování kojení a zajištěním správného užívání náhrad mateřského mléka, pokud jsou nezbytné


tabulka 3 Výhody kojení pro dítě a pro matku

Výhody pro dítě

  • přiměřený obsah živin*, jejich poměr, využitelnost

Výhody pro matku

  • menší poporodní krvácení

  • imunologické funkce (kolostrum)

  • rychlejší zavinování dělohy

  • pozitivní psychologický a citový vývoj

  • nižší incidence Ca prsu a vaječníků

  • nižší výskyt syndromu náhlého úmrtí kojence

  • kontakt matky s dítětem, duševní zdraví

  • prevence neinfekčních onemocnění
    (alergie, obezita, DM, ateroskleróza)

  • vždy při ruce, správná teplota, levné

  • ochrana životního prostředí


Podle národních zdravotnických statistik je u nás při propuštění z porodnice plně kojeno 85 – 90 % dětí, pak ovšem toto procento prudce klesá. Přitom kontraindikace kojení se vyskytují velmi zřídka. Patří sem těžká onemocnění matky (srdeční selhání, vážné onemocnění jater, ledvin, plic, psychózy a poporodní deprese, TBC, HIV+) a vzácné vrozené metabolické vady dítěte (galaktosemie, fenylketonurie, nemoc javorového sirupu – defekt metabolismu aminokyselin VLI, laktózová intolerance. Kontraindikací však nejsou běžné infekce (angíny, zánět průdušek, infekce močových cest), zarděnky, neštovice, spalničky, herpex simlex ani hepatitida typu B.

Ojediněle se ještě dnes objevují hlasy upozorňující na obsah škodlivých látek v mateřském mléce. Je sice pravda, že tyto látky se podobně jako u jiných savců vylučují z těla mj. mateřským mlékem, ale za normálních okolností je hrozící nebezpečí zanedbatelné ve srovnání s přínosy kojení. Aby se obsah rizikových látek snížil na minimum musí se kojící matka vyvarovat užívání nebezpečných léků (např. cytostatik, tyreostatik, lithia, chloramfenikolu, některých hormonů, diuretik a sedativ), konzumace alkoholu, drog, kouření, nadměrné konzumace kofeinu. Neměla by snižovat tělesnou hmotnost, což by mohlo urychlit uvolňování lipofilních toxických látek, PCB apod. do mléka. Neméně důležitá je také vyvážená strava (např. mléko veganek je chudší na vitamin B12 a železo).

Pouze když matka nemůže, příp. nechce kojit, přistupujeme k umělé výživě. V tomto případě se doporučuje výlučná mléčná výživa do konce 4. měsíce. Preparáty jsou vyrobeny na bázi kravského nebo sójového mléka a obohacené o vitamin D, železo, kyselinu linolovou, n-3 nenasycené mastné kyseliny, případně o další živiny.

Umělá mléčná výživa se dělí na mléka počáteční, upravené, aby se složením co nejvíce blížily mateřskému mléku (vhodné od narození do konce 1. roku), mléka pokračovací (od konce 4. měsíce do 3 let) a mléka speciální indikované při některých zdravotních potížích kojence (hypoantigenní, hypoalergenní, antirefluxní, low-lactose, pro nedonošence).

K přípravě umělé mléčné výživy používáme pouze schválené kojenecké vody. Minerální vody jsou nevhodné pro jejich vysoký obsah minerálů (zvláště sodíku) a běžná voda z kohoutku může obsahovat vyšší obsah dusičnanů (riziko vzniku methemoglobinemie). Při přípravě mléka je nutné dodržovat dávkování podle návodu – nadměrná koncentrace zatěžuje ledviny a zvyšuje riziko obezity v pozdějším věku. Z podobných důvodů jsou pro kojence nebezpečná i slazená a neslazená kondenzovaná mléka. Plné kravské mléko doporučujeme podávat až ve 2. roce věku.

Po 6. měsíci života dítěte již mateřské mléko samotné není schopno zabezpečit dostatek energie a jednotlivých živin. V tomto období rovněž dochází k dokončení vývoje trávícího ústrojí dítěte, které tak může začít přijímat pevnou stravu. Výběr a konzistenci stravy je nutné zpočátku přizpůsobit dítěti: zavádí se zeleninové a masozeleninové polévky, ovocná pyré, žervé s ovocem a bramborové nebo rýžové pyré. Jídla se nedosolují ani nepřislazují. Nové potraviny se zařazují postupně v několikadenních intervalech k včasnému podchycení případné alergie. Rizikové potraviny (obiloviny obsahující lepek, ořechy, ryby apod.) není vhodné podávat v 1. roce života. Se zavedením pevné stravy je nutné zvýšit také přísun tekutin.



použitá a DOPORUČENÁ LITERATURA

Buchanec, J, et al.: Vademékum pediatra. Osveta, Martin, 2001, 115s.

Klimová, A. et al.: Kojení – dar pro život. Grada, Praha, 1998, 101s.

Schneidrová, D. et al.: Kojení – nejčastější problémy a jejich řešení. Grada, Praha, 2002, 124s.

http://www.cbmi.cvut.cz/zivotni_styl/vyziva/obsah.htm [cit. 18.11.2002]

http://www.kojeni.cz (příp. http://www.zena-in.cz/kojeni/index.asp )

http://www.ibfan.org (International Baby-Food Action Network; A,N,Fr,Sp,P)

http://www.waba.org.br (The World Alliance for Breastfeeding Action; některé články i v N, Fr, Sp, It aj)

http://www.mamita.cz (časopis pro maminky i zdravotníky, MaminkaMiminkoTatínek)






Batolecí věk (1 - 3 roky)

Ve 2. roce se růst dítěte zpomaluje, klesá potřeba energie na kg hmotnosti. Dítě se učí jíst samo, formují se některé chuťové preference a strava se přibližuje stravě dospělých ve výběru potravin i ve skladbě. Příjem potravy je tak součástí procesu socializace, kdy se formují určité vzorce chování a pocitů uvnitř rodiny nebo jiné skupiny (rodina, škola, společnost). Stravovací návyky vybudované v tomto období jsou silně ovlivněny staršími sourozenci a rodiči

Do konce 2. roku je ještě zvýšena potřeba tuků (cca 40% denního energetického příjmu), ale v dalších letech by se jejich zastoupení mělo snížit na 30%. Bílkoviny by měly hradit 10 - 15% a sacharidy
55 - 65% celkové energie podobně jako u dospělé populace.


Předškolní věk (4 - 6 let)

V tomto období se začínají objevovat větší individuální rozdíly, roste pohybová aktivita, mění se složení těla (ubývá tuková tkáň a roste tkáň svalová). Děti vstupují do kolektivních zařízení a jejich stravovací návyky jsou kromě rodiny ovlivněny i širším sociálním okolím a obvykle přetrvávají dlouhou dobu.


Školní věk (6 - 10 let)

Opět dochází ke zpomalení tempa růstu. Nástup do školy je provázen vyšší psychickou zátěží Intenzita pohybové aktivity se snižuje nebo naopak zvyšuje podle zaměření dítěte a jeho náplně volného času. Zde se vyskytují velké individuální rozdíly, jimž je třeba přizpůsobit také množství a složení stravy.


Dospívání (10 - 15 let)

Pro toto období je charakteristický růstový skok a jiné významné tělesné změny vlivem působení hormonů v organismu. U dívek se ukládají tukové rezervy v podkoží, u chlapců se výrazně zvětšuje svalová hmota. Rychlost vývoje je velmi individuální, projevují se intersexuální rozdíly. Důležitou roli hraje také fyzická aktivita. Na stravování v tomto věku má velký vliv sociální okolí a formující se osobnost jedince. Charakteristickým znakem je negativismus, vzdorovitost, hyperkritičnost vůči dospělým, snaha dosáhnout nezávislosti a samostatnosti. Dospívající často upřednostňují americký typ stravování (fast food), zkouší všemožné typy diet (hlavně dívky) a zajímají se i o tzv. alternativní směry výživy.





Těhotenství a kojení

V těhotenství a během kojení roste potřeba energie, bílkovin, vitaminů i minerálních látek. Výživa musí zabezpečit dobrý stav matky, plodu a následně i kojeného dítěte, neznamená to však jíst za dva!

Ve 2. a 3. trimestru těhotenství stoupá energetická potřeba přibližně o 200 – 300 kcal (830 - 1250 kJ), při kojení přibližně o 380 - 500 kcal (1592 - 2095 kJ). Příjem bílkovin je vhodné zvýšit od 2. trimestru těhotenství asi o 15 g / den. Z minerálních látek je třeba dbát především na dostatečný přísun vápníku (1200 mg / den), železa (v těhotenství až 30 mg), jodu (200 mikrogramů), dále zinku, hořčíku a jiných. U vitaminů je dobré zaměřit se např. na kyselinu listovou v prvním trimetru těhotenství (400 mikrogramů). Nesmíme opomenout ani další složky stravy jako vlákninu (30 g / den), n-3 a n-6 polynenasycené mastné kyseliny aj. Konzumace pestré stravy (např. podle potravinové pyramidy) v mírně vyšším množství než před otěhotněním by měla automaticky zajistit dostatek většiny potřebných živin.

Ideální přírůstek hmotnosti během těhotenství činí 8 - 12 kg (5 kg plod, placenta a plodová voda, 1 kg mateřská krev, 1 kg tkáňová tekutina, 1 kg děloha a prsy, 4 kg tuková tkáň, tj. celkem asi 7 kg tekutiny, 1 kg bílkovin, 4 kg tuku). Nadměrný i nedostatečný přírůstek hmotnosti mohou ohrozit matku a plod (viz tabulka 4).

tabulka 4 Rizika nadměrného a nedostatečného přírůstku hmotnosti v těhotenství

Rizika nadměrného růstu hmotnosti

  • hypertenze, preeklampsie

  • gestační diabetes mellitus

  • zánět žil dolních končetin

  • vysoká porodní hmotnost plodu

  • obtížná kontrola hmotnosti po porodu

Rizika nedostatečného růstu hmotnosti

  • zpomalený růst a vývoj plodu v děloze

  • předčasný porod

  • nízká porodní hmotnost dítěte

  • potrat



použitá a doporučená literatura:

Brázdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť, Vladimír Smrčka, 1999

http://www.nutrivit.cz





Dospělý věk

Výživové potřeby dospělého člověka jsou ovlivněny zejména výškou, hmotností, věkem, pohlavím a fyzickou aktivitou.

tabulka 5 Odhad energetické potřeby faktorovou metodou (podle WHO 1985)

Denní energetická potřeba = KEV + DIT + TA (+ FN)

KEV: klidový energetický výdej

TA: tělesná aktivita

DIT: dietou indukovaná termogeneze (cca 10% KEV)

FN: faktor nemoci


Věk

Muži

Ženy

0 – 3 let

(60,9 x hmotnost) – 54

(61,0 x hmotnost ) – 51

3 – 10 let

(22,7 x hmotnost) + 495

(22,5 x hmotnost) + 499

10 – 18 let

(17,5 x hmotnost) + 651

(12,2 x hmotnost) + 746

18 – 30 let

(15,3 x hmotnost) + 679

(14,7 x hmotnost) + 496

30 – 60 let

(11,6 x hmotnost) + 879

(8,7 x hmotnost) + 829

> 60 let

(13,5 x hmotnost) + 487

(10,5 x hmotnost) + 596


tělesná aktivita

Muži

Ženy

nízká

1,55

1,56

střední

1,78

1,64

vysoká

2,10

1,82

Pozn.: hmotnost dosazujeme v kg

výsledek v kcal / den. Pro převedení na kJ musíme obdrženou hodnotu vynásobit koeficientem 4,2


Všeobecná výživová doporučení pro zdravé jedince byla zmíněna v předchozí kapitole. V určitých specifických situacích však mohou vzniknout zvláštní nároky na přísun vybraných živin, např.:

Stáří

U seniorů klesá potřeba energie, ale strava musí být velmi kvalitní (dostatek vitaminů, minerálních látek), aby zabránila příliš rychlému stárnutí organismu. Důležitý je rovněž dostatečný přísun tekutin. Výživu je nutné přizpůsobit fyziologickým změnám v důsledku stárnutí, zdravotnímu stavu, socio-ekonomickým podmínkám a psychice jedince. Negativní dopad na příjem potravy a výživový stav mají také kumulující se zdravotní potíže (např. hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, DM II, choroby srdce a plic, artróza) a trvale užívané léky.


Fyziologické změny: Možné negativní důsledky:

pokles KEV a fyzické aktivity tendence k nadváze a obezitě

snížená sekrece slin suchost v ústech

choroby dásní, ztráta chrupu jednostranná výživa, málo vlákniny

atrofie chuťových pohárků, slábnoucí zrak nezájem o jídlo, nechutenství

pokles sekrece HCl, trávících enzymů a žluče zhoršené trávení a vstřebávání živin

pokles peristaltiky zácpa, hemoroidy

snížená koncentrační schopnost ledvin, snížený pocit žízně dehydratace

pokles tolerance glukózy riziko DM II



Psychosociální změny: Možné negativní důsledky:

osamělost, sociální izolace lhostejnost k jídlu, nechutenství

omezené finační prostředky kvantitativní i kvalitativní zhoršení výživy

omezená pohyblivost potíže s nakupováním a přípravou jídla,

tendence k nadváze



Vzhledem ke změnám, které doprovází stáří, doporučujeme omezit příjem energie přibližně na 120 – 130 kJ / kg tělesné hmotnosti. Důležité je zajistit příjem kvalitních bílkovin v množství asi 1 – 1,2 g / kg tělesné hmotnosti, dbát na dostatečný příjem vitaminů a minerálních látek, v našich podmínkách kontrolovat zejména přísun vápníku (1000 – 1200 mg / den), draslíku (při užívání diuretik a při hypertenzi), vitaminu C (omezená konzumace ovoce a zeleniny), vitaminu D (omezené slunění, snížená schopnost syntézy z cholesterolu v kůži), ale i jiných. Příjem tuků je třeba snížit na 25 – 30 % celkového energetického příjmu za současného zvýšení n-3 polynenasycených mastných kyselin jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Příjem kuchyňské soli by neměl přesáhnout 6 g / den. Vhodné je snažit se o zvýšení konzumace vlákniny.


použitá a doporučená literatura:

Keller, U., Meier, R., Bertolli, S.: Klinická výživa, Scientia Medica, Praha, 1993

http://www.nutrivit.cz


1 doporučena suplementace vitaminem K (1 mg / týden do 1 měsíce věku, u plně kojených pokračovat 1 mg / měsíc do 6 m . věku jako prevence pozdní formy morbus haemoragicus.) a D (od 2. týdne života v denní dávce 400-800 mj.), příp. fluorem