výživová doporučení

SEZNAM POUžitých zkratek

DENNÍ DOPORUČENÉ DÁVKY

DACH Německo + Rakousko + Švýcarsko

DDD Česká republika

DRI Spojené státy + Kanada

PRI Evropa

BMI body mass index (kg / m2)

FAO Food and agriculture Organisation

MUFA mononenasycené mastné kyseliny

PUFA polynenasycené mastné kyseliny

SFA nasycené mastné kyseliny

SZÚ Státní zdravotní ústav

WHO World Health Organisation





O vlivu výživy na zdraví člověka dnes již není pochyb. Současné poznatky, ačkoliv ne zcela úplné, poukazují na význam stravovacích zvyklostí v prevenci řady chronických onemocnění. Proto jsou ve většině zemí sestavována doporučení zdravé výživy pro obyvatelstvo jako jeden z hlavích nástrojů nutriční politiky (soustava opatření k prosazení správné výživy v určité skupině obyvatelstva). Výživová doporučení vydávají také mnohé zdravotnické společnosti (sdružení, asociace) národní i nadnárodní úrovně. Doporučení se mohou týkat celkové populace, určité populační skupiny, nebo mohou být zaměřena na prevenci konkrétního onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob, různých typů rakoviny, diabetu mellitu, osteoporózy aj.). Hlavní cíl všech doporučení je však vždy stejný, tedy rozvíjet a upevňovat zdraví lidí. Všechna výživová doporučení musí být podložena a ověřena dostatečným množstvím epidemiologických, klinických a / nebo laboratorních studií a zároveň musí být přizpůsobena specifickým zvláštnostem každé země (příp. jinak vymezené cílové populace).

Takto postavená doporučení překonávají roztříštěnost názorů, názory jednostranné a scestné, které
v současné době zaplavují stránky časopisů a populárně-naučných knih. Jsou tak základnou k názorovému sjednocení odborníků i veřejnosti ve výživě. Musí být formulována jednoznačně a srozumitelně a zdůrazňovat nejpodstatnější aspekty výživových zvyklostí (ne věci podružné či nejasné).

K využití výživových doporučení dochází na několika úrovních: slouží hodnocení skladby stravy na populační (příp. individuální) úrovni, pomáhají v plánování stravy na populační (příp. individuální) úrovni, jsou východiskem pro konkrétní, cílené a účinné plánování nutriční politiky (příprava edukačních materiálů, ovlivňování agroalimentárního průmyslu apod.).

Výživová doporučení pro populaci mohou být vyjádřena více formami:

Výživové potřeby se odvíjí od věku, pohlaví, tělesné příp. duševní aktivity a dalších endogenních a exogenních faktorů. Podle těchto charakteristik je nutné populaci rozdělit do více podskupin (např. děti 0 – 6 měsíců, 6 - 12 měsíců, 1 - 3 roky, 4 - 6 let, 7 - 10 let, chlapci 10 - 14 let, dívky 10 - 14 let, chlapci 15 - 18let, dívky 15 - 18 let, muži 19 - 59 let s lehkou / střední / těžkou aktivitou, ženy 19 - 59 let s lehkou / střední / těžkou aktivitou, těhotné, kojící, osoby > 60 let). Doporučené dávky živin jsou hodnoty průměrné, které by měli zabezpečit optimální funkci organismu většiny lidí a takto jsou používány
v populačních šetřeních. Při individuálním poradenství slouží spíš pro orientaci a hodnocení stravy i její plánování můžeme (a musíme) přizpůsobit specifickým potřebám každého jedince. Nová německá a americká doporučení zahrnují kromě doporučených dávek rovněž nejvyšší tolerovatelný příjem.

Většina konzumentů však nedovede posoudit, kolik energie, makro a mikroživin ve stravě přijímá. Proto se odborníci snaží tato doporučení převést do laikům srozumitelného jazyka, případně je vyjádřit
v jednotkách potravin, opět v několika variantách pro různé populační skupiny. Samozřejmě, že tato zjednodušená doporučení s sebou nesou riziko zkreslení (např. kvůli kolísajícímu složení surovin, variabilitě výrobců na trhu, ztrátám při skladování a kuchyňské úpravě apod.). K přepočítání zkonzumovaný potravin na živiny slouží potravinové tabulky nebo nutriční software.

tabulka 1 Výživová doporučení pro českou populaci (podle SZÚ)

  1. Jezte pestrou stravu

  2. Udržujte si vhodnou tělesnou hmotnost

  3. Vybírejte stravu obsahující nízké množství tuku, zvláště živočišného a cholesterolu

  4. Konzumujte dostatečné množství ovoce, zeleniny a potravin připravených z obilovin

  5. Omezujte spotřebu cukru

  6. Omezujte příjem kuchyňské soli

  7. Přijímejte dostatečné množství tekutin

  8. Pokud pijete alkoholické nápoje, čiňte tak umírněně



tabulka 2 Potravinová pyramida (česká verze)

Cukry, tuky: střídmě

Maso, drůbež, ryby, vejce, luštěniny, ořechy: 1 - 3 porce denně

1 porce = 80g masa (po kuchyňské úpravě), 1 vejce, 150–200ml vařených luštěnin

Mléko a mléčné výrobky: 2 - 3 porce denně

1 porce = 250-300ml mléka, 150-200ml jogurtu, 50g sýra

Ovoce: 2 - 4 porce denně

1 porce = 1 jablko, banán, pomeranč (100g), 1 miska drobného ovoce (150-200ml), 250-300 ml neředěné ovocné šťávy

Zelenina: 3 - 5 porcí denně

1 porce = 1 větší mrkev, paprika, rajče, 1 miska salátu (150-200ml), 125g vařené zeleniny nebo brambor, 250-300ml neředěné zeleninové šťávy

Obiloviny: 3 - 9 porcí denně

1 porce = 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík, 150-200ml ovesných vloček, 125g vařené rýže nebo těstovin



tabulka 3 Cíle v příjmu nutričních faktorů na základě přesvědčivých a pravděpodobných rizikových faktorů (zasedání odborníků WHO / FAO v Ženevě, 28.1. – 1.2.2002)

Celkový tuk1

15 - 30% energie

SFA

< 7% energie

PUFA

6 – 10% energie

n-6 PUFA

5 – 8% energie

n-3 PUFA

1 – 2% energie

trans-mastné kyseliny

< 1% energie

MUFA

podle rozdílu



Celkové sacharidy

podle rozdílu (55 - 75 %)

volné cukry2

< 10 % energie



Bílkoviny

10 - 15 % energie



Cholesterol

< 300 mg / den

Chlorid sodný (sodík)3

< 5 g /den (2 g / den)

Ovoce a zelenina

- 400 g / den

Cíle pro fyzickou aktivitu

mírně intenzivní aktivita, celkem jednu hodinu denně po většinu dní v týdnu, např, procházky

Cíle pro BMI

Populační průměr (pro dospělé) je 21 kg / m2

Pro jednotlivce: 18,5 - 24,9

Vyloučit hmotnostní nadváhu během dospělosti ( > 5 kg )


1Vysoce aktivní jedinci se stravou bohatou na zeleninu, luštěniny, ovoce a celozrnné cereálie mohou unést příjem tuků až 35%

2Všechny mono- a disacharidy přidané výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem, plus cukry přirozeně obsažené v medu, sirupech a ovocných šťávách

3Jodovaná sůl