Ronald Reagan: herec, který porazil komunistickou říši zla

Čtyřicátý prezident Spojených států Ronald Reagan se narodil v únoru 1911 ve městě Tampico ve státě Illinois. Své herecké nadání projevoval již na škole. Více než studiu se věnoval hraní amerického fotbalu, a tak není divu, že po složení bakalářských zkoušek z ekonomie a sociologie na Eureka College začal mladý Ronald pracovat jako rozhlasový sportovní reportér. Brány hollywoodské továrny na sny se mu otevřely v roce1937. Během patnácti let hrál především kovboje a drsné chlapy celkem v 53 filmech. Stihl se taktéž dvakrát oženit s herečkami Jane Wymanovou a posléze Nancy Davisovou a čtyřikrát se stát otcem. Byl sice úspěšným hercem, ale nikdy se nestal skutečnou hvězdou. Snad proto odešel do televize, kde působil až do šedesátých let.

Lákala ho politika, a tak dal své mediální zkušenosti k dispozici Republikánské straně jako její mluvčí. Měl však vyšší ambice než pouze opakovat cizí názory. Proto v roce 1966 kandidoval na guvernéra státu Kalifornie. Volby vyhrál a za čtyři roky se mu podařilo úspěch zopakovat. Svůj handicap nedostatečného vzdělání kompenzoval Reagan jasnou řečí, srozumitelnou prostým lidem a ženám imponující tváří. Navzdory velké popularitě si však musel na prezidentskou kandidaturu počkat až do roku 1980, kdy se za podpory texaského kongresmana George Bushe střetl s nevýrazným demokratem Jimmym Carterem. Výsledkem bylo drtivé vítězství ve 489 z 538 volebních okrsků. Ronald Reagan přebíral po Carterovi úřad v sedmdesáti letech jako nejstarší prezident USA. O sedmdesát dní později jej sanitka odvážela do nemocnice s levou plící prostřelenou atentátníkem Johnem W. Hincklym. Reagan přežil a začal naplňovat své předvolební sliby. Během jeho dvou volebních období klesly daně v průměru o 28 % a přesto se na nich vybíralo daleko více než dříve. Inflace klesla za osm let z 13,5 na 4,1 % při desetiprocentním meziročním růstu HDP. Hlavním cílem prezidenta, který často vnímal politiku jako sportovní utkání, však byla porážka Sovětského svazu, který považoval za říši zla. Vysloužil si za to nebývale nenávistnou kampaň v zemích východního bloku. Výsledky této propagandy ovlivňují pohled mnoha našich spoluobčanů na bývalého herce - prezidenta dosud. Reagan razil heslo, že mír lze prosadit jedině silou. Věřil v technickou převahu Spojených států, které porazí Sovětský svaz v "závodech ve zbrojení". Zvýšil tedy o polovinu výdaje na zbrojení. Američané sice zaplatili za tuto politiku deficitem státního rozpočtu v astronomické výši 200 miliard dolarů, ale sázka vyšla. Michail Gorbačov, který vystřídal v Kremlu Brežněva a geronty z KGB, uznal hospodářskou převahu USA. Aby kvůli zbrojení totálně nezdevastoval sovětskou ekonomiku, začal ustupovat. Železná opona se začala drolit na ženevských jednáních na nejvyšší úrovni v roce 1985. V roce1987 vyzval Reagan Gorbačova ke stržení berlínské zdi. Symbol rozdělení Evropy sice ještě dva roky vydržel, ale jeho zhroucení se pod cílevědomým tlakem USA bylo nevyhnutelné. Sovětský svaz již neměl sílu držet pohromadě své impérium. Dějiny daly Reaganovy za pravdu, avšak smetanu úspěchu slízl až jeho nástupce George Bush. Když v roce1994 Ronald Reagan třesoucím se hlasem oznamoval, že trpí Alzheimerovou chorobou, vyslovil přání, aby si ho svět pamatoval jako velkého muže. Je jasné, že tento sen se vyplnil již dávno.