RIGORÓZNÍ ZKOUŠKA Z BIOCHEMIE - 2. ročník - všeobecný a stomatologický obor

Studijní rok 1999/2000

Písemná část zkoušky - tématické okruhy

 

          I. Základní výpočty používané v biochemické laboratoři

- Roztoky (vzájemný převod mezi hmotnostní a látkovou koncentrací, zřeďování roztoků na potřebnou koncentraci - výpočty z objemu a koncentrace výchozího roztoku a z objemu rozpouštědla), koncentrace iontů v roztocích elektrolytů a osmolární koncentrace roztoků (osmolalita krevní plazmy a výpočet koncentrací různých látek k získání roztoků izotonických s krevní plazmou).

- Výpočty s hmotností, látkovým množstvím a objemem plynných látek (s použitím Vmn).

- Pufry (výpočet pH, [ HCO3-] nebo poměru složek pufrů tělních tekutin ze zadaných hodnot), střední hodnoty základních parametrů ABR v arteriální krvi a koncentrací pufrových bází krve a plazmy.

II. Laboratorní metody a vyhodnocování výsledků

- Celkové bílkoviny a albumin v séru, střední hodnoty koncentrace u zdravých, příčiny snížení nebo zvýšení těchto hodnot.

- Elektroforéza bílkovin krevního séra: základní frakce a jejich přibližné poměrné zastoupení, nejvýznamnější proteiny v jednotlivých frakcích. Vlivy rozhodující o mobilitě proteinů při elektroforéze, principy některých metod - elfo v gelu s hustotním gradientem a s tenzidem, imunoelektroforéza.

- Bilirubin v krevním séru - bilirubin nekonjugovaný a konjugovaný, horní meze rozpětí koncentrace v séru zdravých, tři základní typy hyperbilirubinemií a odpovídající charakteristické nálezy v séru, v moči a ve stolici.

- Vyjadřování katalytické aktivity (v katalech i mezinárodních enzymových jednotkách U) a katalytické koncentrace enzymů. Princip stanovení katalytické aktivity nebo koncentrace enzymu metodou konstantního času, kinetickou metodou, metodami založenými na rozdílu absorpčního spektra NAD(P)+ a NAD(P)H (i pomocí spřaženého stanovení), princip enzymového stanovení koncentrací substrátů. Výpočet aktivity a katalytické koncentrace enzymu ve vzorku séra ze zadaných hodnot změny koncentrace substrátu (nebo produktu) v daném časovém intervalu. Konstanta polovičního nasycení Km, význam, rozměr, princip stanovení. Vliv přítomnosti kompetitivního a nekompetitivního inhibitoru na kinetické parametry reakce Km a Vmax.

- Původ zvýšených katal. koncentrací enzymů (ALP, AST, ALT, CK, LD, amylasa) v séru, využití v diagnostice některých chorob.

- Glukosemie - střední hodnoty, popis reakcí využitých při enzymovém stanovení glukosy. Orální glukosový toleranční test a princip jeho hodnocení. Význam stanovení glykovaného hemoglobinu.

- Lipidy v krevním séru, orientační střední hodnoty hlavních typů lipidů. Hlavní typy lipoproteinů, rozlišení podle základních vlastností. Hodnoty koncentrace celkového cholesterolu v séru, význam změn koncentrací HDL- a LDL-cholesterolu.

- Hodnocení koncentrace močoviny v séru a její exkrece močí, klinický význam, uplatnění při odhadu dusíkové bilance (katabolický dusík).

- Kreatinin v krevním séru a jeho exkrece močí (střední hodnoty u dospělých), význam jeho stanovení v séru a v moči, výpočty kreatininové clearance a tubulární resorpce vody ze zadaných hodnot, výpočet hodnoty clearance a exkreční frakce jiných složek moče.

- Tzv. patologické součásti moče (jejich vylučování močí zdravého člověka, principy zkoušek na proteinurii, glukosurii, ketonurii, ke zjištění hemoglobinu, bilirubinu a urobilinoidů), obecné závěry vyplývající ze zjištění zvýšených množství těchto látek v moči.

- Močové konkrementy - běžné součásti (Ca-oxalát, močová kys.nebo uráty, Ca-fosfát - karbonátapatit), princip jejich jednoduchého důkazu na základě rozpustnosti v kyselém nebo zásaditém prostředí.

- Principy základních imunochemických metod používaných v klin. biochemii (nefelometrie imunoprecipitátu, imunodifuze, imunoelektroforéza, kompetitivní radioimunoanalýza a enzymová imunoanalýza, princip metod ELISA).

- Složky žaludečního sekretu, princip metody posuzování výdeje HCl žaludeční sliznicí, výpočet a hodnocení ukazatelů (BAO, MAO, PAO) ze zadaných dat.

III. Strukturní vzorce základních biochemicky významných sloučenin a rovnice nejdůležitějších reakcí (se strukturou substrátů a produktů) v metabolických přeměnách

Ze základních sloučenin např. cukry a jejich deriváty, složené lipidy, ketolátky, intermediáty citrátového cyklu, aminokyseliny, nukleotidy. Ionty aminokyselin v roztoku o dané hodnotě pH (např. “Zakreslete vzorec převažující formy glycinu při pH 2,0, jestliže pK1 = 2,4 a pK2 = 10,0.”).

Z nejdůležitějších reakcí např. glukosa-6-fosfátdehydrogenasová reakce, vznik acetoacetátu z HMG-CoA, vznik citrátu, transaminace.

 

 

Otázky k ústní části rigorózní zkoušky

V tomto sylabu je text zkušebních otázek poněkud rozveden (rozšířen o nápověď, čeho by se měla odpověď zejména týkat). Pokud jsou uvedeny stránkové odkazy, týkají se učebnice “Harperova Biochemie” vydané 1998 (nakl. H& H).

1. Kompartmentace metabolických dějů v buňce. Enzymové markery organel.

2. Syntéza biologicky významných peptidů (např. ACTH - s. 37 a 529, angiotenzinu - s. 554 apod.).

3. Struktura proteinů (základní pojmy, nejčastější typy sekundárních, supersekundárních a terciárních struktur, uplatňující se typy nekovalentních interakcí, domény, nativní konformace a denaturace).

4. Metaloproteiny (funkční typy, esenciální stopové prvky v metaloenzymech, FeS-proteiny aj.).

5. Struktura hemoglobinu, její vztah k transportním funkcím. Saturační křivka, ovlivnění saturace hemoglobinu kyslíkem a transportní funkce pro kyslík.

6. Základní typy hemoglobinů v lidské krvi, koncentrace. Pozměněné typy (glykohemoglobin, karbonylhemoglobin, methemoglobin (s. 730-731), abnormální hemoglobiny).

7. Struktura enzymů, význam pro funkci; charakteristické rysy biokatalýzy, energetika enzymových reakcí.

8. Význam analýzy enzymů krevní plazmy (funkčních i nefunkčních) v medicině. Izoenzymy.

9. Interakce mezi enzymem a substrátem, mechanismy enzymově katalyzovaných reakcí.

10. Kinetika jednosubstrátových enzymově katalyzovaných reakcí: rychlost (pojem), ovlivňující faktory, kinetická a saturační křivka, Michaelisova konstanta a její význam.

11. Způsoby vyjadřování a měření katalytické aktivity (pojem a jednotky aktivity a katalytické koncentrace, volba podmínek, tzn. kinetiky reakce, stanovení metodou konstantního času a kinetickou, optický test - měření absorbance pyridinových koenzymů).

12. Ovlivnění katalytické aktivity enzymů (optimální podmínky, aktivátory a inhibitory, zákl. typy inhibice a jejich projevy).

13. Význam kovů pro funkci enzymů (kofaktory, aktivátory, inhibitory, metaloenzymy, příklady).

14. Regulace aktivity enzymů změnou kovalentní struktury (zejm. přeměna proenzymů, reverzibilní fosforylace, aktivace proteinkinas).

15. Allosterické proteiny a enzymy (kooperativní efekt, allosterické efektory pozitivní a negativní, Bohrův efekt).

16. Energetika chemických reakcí v živých objektech (změna entropie v otevřených systémech, D G, vztah k D G0 a ke K, energeticky spřažené systémy, energetika enzymových reakcí).

17. Makroergní sloučeniny (pojem, různé typy sloučenin, společné strukturní vlastnosti).

18. Funkce vodíku a kyslíku v přeměnách energie živými organismy (živiny heterotrofů, fáze katabolismu, redukční ekvivalenty).

19. Pyridinové dehydrogenázy (struktury koenzymů, funkce).

20. Flavoproteiny (struktura prostetické skupiny, funkce, funkce flavinových dehydrogenas).

21. Cytochromy mitochondriálního respiračního řetězce (základní rysy struktury, funkce v mitochondriálních komplexech).

22. Monooxygenasy (hydroxylující), funkce, cytochromy P450 a b5.

23. Reaktivní formy kyslíku, jejich vznik a zneškodňování (enzymy a přirozené lapače radikálů, též s. 729-730).

24. Mitochondrie (zvláštnosti struktury a přehled funkcí v metabolismu).

25. Terminální dýchací řetězec, protonmotivní síla, regulace aerobní fosforylace.

26. Ubichinon (struktura, funkce) a FeS-proteiny (pojem, funkce).

27. Energetika oxidoredukčních reakcí dýchacího řetězce (vztah D G0 a D E0, D G0 fosforylace, hodnota protonmotivní síly).

28. Aerobní fosforylace (struktura a funkce mitochondriální ATPsynthasy, spřažení s buněčnou respirací, respirační kontrola, rozpojovače).

29. Transportní systémy na vnitřní mitochondriální membráně.

30. Sacharidová složka glykoproteinů typu krevní plazmy (N-vázaných) a mucinového (O-vázaných) a proteoglykanů (též s. 658-665).

31. Přirozené tenzidy (obecně micely a biomembrány, význam tenzidů v trávení lipidů).

32. Peroxidace lipidů.

33. Látková úloha a amfibolická povaha citrátového cyklu.

34. Energetická bilance a regulace citrátového cyklu; anaplerotické reakce.

35. Glykolýza - průběh, lokalizace, regulace.

36. Laktátdehydrogenázová reakce, význam, Coriho cyklus; význam stanovení katalytické koncentrace LD v klinické biochemii.

37. Energetická bilance glykolýzy a aerobního odbourání glukosy.

38. Aerobní dekarboxylace 2-oxokyselin (funkce koenzymů pyruvát- a 2-oxoglutarát-dehydrogenasového komplexu, energetika, význam).

39. Glykogeneze - průběh a regulace.

40. Glykogenolýza v játrech a ve svalu - průběh a regulace.

41. Nevratné reakce glykolýzy a glukoneogeneze; lokalizace, substráty glukoneogeneze, regulace.

42. Zdroje glukosy pro tkáně za různých stavů, regulace zajišťující dostatečnou glukosemii (glukagon, katecholaminy, kortisol), glukosurie.

43. Pentosový cyklus - průběh, lokalizace, význam.

44. Vznik a metabolismus glukuronové kyseliny (cesta uronových kyselin).

45. Metabolismus fruktosy a galaktosy.

46. Vznik aminocukrů a sialových kyselin, význam pro výstavbu glykoproteinů (též s. 659).

47. Poruchy metabolismu glycidů (např. glykogenózy, galaktosemie, pentosurie).

48. Biosyntéza mastných kyselin, regulace.

49. Odbourávání mastných kyselin (průběh, energetická bilance, lokalizace, regulace).

50. Přenos acyl-CoA do mitochondrie a přenos acetyl-CoA z mitochondrie do cytosolu forma přenosu, regulace).

51. Ketogeneze - průběh, lokalizace, regulace.

52. Utilizace ketolátek. Vznik ketózy a ketoacidózy.

53. Desaturace mastných kyselin; vznik polynenasycených mastných kyselin (přeměny, význam, zdroje, též s. 149-150).

54. Vznik ikosanoidů (struktura, syntéza, funkce, též s. 150).

55. Metabolismus glycerofosfolipidů (biosyntéza a odbourávání).

56. Metabolismus sfingolipidů (biosyntéza a odbourávání).

57. Lipidy krevní plazmy a hlavní třídy lipoproteinů - rozdíly ve struktuře a vlastnostech (typy lipidů a apoproteinů, vynik lipoproteinů v enterocytech a hepatocytech).

58. Přeměny chylomikronů a lipoproteinů VLDL.

59. Metabolismus HDL.

60. Biosyntéza triacylglycerolů (s. 252). Vznik a utilizace tukových rezerv, regulace.

61. Biosyntéza cholesterolu (hlavní reakce a etapy syntézy, regulace).

62. Oběh cholesterolu, vylučování. Bilance přeměny cholesterolu.

63. Syntéza žlučových kyselin, oběh a vylučování, bilance.

64. Meziorgánové vztahy metabolismu živin v resorpční fázi (nebo při překrmování) a za hladovění.

65. Esenciální aminokyseliny. Biosyntéza postradatelných aminokyselin (zejména dikarboxylových, Ser, Pro, Cys, Tyr).

66. Proteiny ve výživě, biologická hodnota (viz též 632-633), dusíková bilance a ukazatele katabolického stavu.

67. Intracelulární degradace proteinů.

68. Deaminace aminokyselin a transaminace (typy, průběh, koenzymy, návaznost).

69. Detoxikace a transport amoniaku, glutaminový cyklus.

70. Ureosyntéza (průběh), regulace.

71. Glukogenní a ketogenní aminokyseliny (skupiny podle vznikajících amfibolických metabolitů, vratné přeměny, esenciální aminokyseliny).

72. Přeměny dikarboxylových aminokyselin.

73. Přeměny prolinu a význam prolinu pro pojivo.

74. Přeměny histidinu, výsledné produkty a jejich význam (též s. 346).

75. Přeměny argininu a využití amidinové skupiny (biosyntéza kreatinu, vznik nitroxidu).

76. Přeměny glycinu a serinu, jejich využití v syntézách jiných látek (jednouhlíkové zbytky - s. 615, aminolevulinát, purin, kreatin, konjugace).

77. Přeměny aminokyselin obsahujících síru.

78. Biodegradace tyrosinu; hypertyrosinemie a alkaptonurie.

79. Hydroxylace fenylalaninu, tyrosinu a tryptofanu (kofaktor, fenylketonurie, dopa, serotonin).

80. Tryptofan - významné produkty přeměny, vztah k syntéze pyridinových nukleotidů (též s. 604-605).

81. Význam a základní rysy biodegradace aminokyselin s rozvětveným řetězcem.

82. Dekarboxylace aminokyselin (průběh, produkty, jejich význam).

83. Kreatin a sval (syntéza, funkce, přeměny a vylučování, význam stanovení sérové kreatinkinasy).

84. Biosyntéza hemu; porfyrie.

85. Odbourávání hemu, vznik žlučového barviva.

86. Přeměny a vylučování bilirubinu, hyperbilirubinemie.

87. Biosyntéza purinových a pyrimidinových nukleotidů (výchozí látky, jejich podíl na skeletu báze).

88. Regulace syntézy nukleotidů.

89. Degradace nukleotidů a eliminace konečných produktů.

90. RNA - strukturní formy a jejich funkce, úpravy primárních transkriptů na funkční RNA (včetně s. 431 a násl.).

91. Organizace a replikace DNA (topoisomerasy a jiné účastnící se faktory, průběh a polarita replikace).

92. Syntéza RNA, RNApolymerasy a transkripční signály v savčích buňkách.

93. Ribosomální proteosyntetický aparát, vznik funkčního iniciačního komplexu.

94. Elongační cyklus a terminace proteosyntézy.

95. Posttranslační úpravy proteinů (typy), Golgiho aparát a glykosylace proteinů (včetně s. 658-664).

96. Regulace transkripce eukaryontních genů.

97. Struktura biomembrán, jejich výstavba a odbourávání.

98. Pasivní transport přes membrány (typy transportu, typy přenašečů a přenášených látek).

99. Aktivní transport přes membrány (typy primárního a sekundárního transportu s příklady).

100. Struktura kontraktilních elementů kosterního svalu (sarkomera, popis hlavních proteinů).

101. Mechanismus (cyklus) kontrakce a relaxace kosterního svalu.

102. Energetika svalové kontrakce a relaxace, krytí energetické potřeby (podle intenzity a délky trvání svalové práce).

103. Biochemické zvláštnosti kontrakce myokardu a buněk hladkého svalu (mj. pohyby Ca2+ a jejich ovlivnění).

104. Nitroxidsynthasa, endogenní vznik NO (jeho funkce, organické nitráty a nitrity).

105. Nervová buňka - složky myelinu a membrány axonů, využití živin v neuronech, vztah aminokyselin k neurotransmiterům (přehled).

106. Membránový potenciál neuronu, vznik a šíření akčního potenciálu.

107. Cholinergní synapse (syntéza a přeměny mediátoru, typy cholinergních receptorů a jejich funkce v přenosu informace přes membránu, zčásti s. 781-783).

108. Acetylcholinesterasa a její inhibitory (příklady organofosfátových insekticidů, typické projevy toxického účinku, první pomoc při otravě - atropin a reaktivátory enzymu).

109. Adrenergní synapse (uvolňování a přeměny mediátoru, adrenergní receptory b , a 2 a a 1 (zčásti s. 566) a jejich funkce v přenosu informace přes membránu, existence adrenergních alfa- a beta-blokátorů).

110. Fosfatidylinositoly cytoplazmatických membrán, vztah k přenosu informace přes membránu (s. 518-520).

111. Inhibiční gabaergní synapse (receptor GABAA - chloridový ionofor, vliv benzodiazepinů a dalších ligandů).

112. Struktura kolagenu a elastinu, biosyntéza.

113. Vztah lysinu ke struktuře a funkci pojiva (zrání kolagenu - příčné kovalentní vazby).

114. Proteoglykany pojiva, výstavba jejich glycidové složky, funkce.

115. Metabolismus kostní tkáně, regulace mineralizace. Biochemické markery novotvorby a resorpce kostí.

116. Thiamin - funkce TDP (příklady reakcí využívajících TDP).

117. Koenzymy acyltransferáz, přenos acylů (CoA, pantetheinfosfát, lipoamid - s.185, karnitin - s. 232).

118. Methylace a karboxylace (průběh, enzymy a koenzymy, uplatnění v přeměně látek - s. 334, 610-615).

119. Listová kyselina a tetrahydrofolát (struktura, vztah k p-aminobenzoátu a účinku sulfonamidových chemoterapeutik); jednouhlíkaté zbytky - zdroje, přenos, využití.

120. L-Askorbát (biochemická funkce, deficit L-gulonolaktonoxidasy u člověka, primátů a morčete, zdroje).

121. Retinol a jeho deriváty, biologické úlohy, biochemie vidění (ovlivnění transducinu - zmínka s. 566, důsledek pokles cGMP, hyperpolarizace membrány disků, pokles Ca2+ a stimulace guanylátcyklasy).

122. Kalcioly - přeměna, mechanismus účinku (včetně s. 544-546), zdroje.

123. Tokoferoly, funkce (antioxidační účinky - tokochinony).

124. Vitamin K - biochemická funkce, význam v krevním srážení.

125. Trávení v ústní dutině a v žaludku (složky slin a žaludečního sekretu, sekrece HCl a látková regulace její sekrece, výdej).

126. Žluč - složení, sekrece, funkce.

127. Trávení a resorpce sacharidů (amylasy a enzymy kartáčového lemu enterocytů).

128. Trávení a resorpce lipidů (včetně chylomikronů a jejich osudu).

129. Proteolytické enzymy trávicího traktu (sekrece, aktivace, specifita), resorpce aminokyselin a peptidů.

130. Biochemické pochody v tlustém střevě.

131. Funkce jater (zvl. funkce odlišné od jiných tkání) v metabolismu živin, proteosyntéze, exkreční funkce jater.

132. Biochemické ukazatele poruch hlavních jaterních funkcí.

133. Rozložení vody v organismu, regulace přesunů a vylučování (ADH, aldosteron, natriuretické peptidy), možné důsledky u poruch.

134. Osmotický tlak krevní plazmy, osmolalita (ukazatele, hodnocení, roztoky izotonické s krevní plazmou), regulace, onkotický tlak.

135. Iontové složení krevní plazmy, vztah iontogramu k poruchám ABR.

136. Na+ a K+ - distribuce, funkce, regulace vylučování Na+ (angiotensin - aldosteron, natriuretické peptidy), přibližná bilance příjmu a výdeje, důsledky ztráty a retence elektrolytů.

137. Transport CO2 krví (pCO2 arter. a ven., HCO3-, karbaminohemoglobin, fyzikálně rozpuštěný CO2, poměr HCO3-/(CO2+H2CO3) ).

138. Kyselé produkty metabolismu (látky ev. pochody produkující H+, přibližná denní produkce, vznik metabolické acidózy a alkalózy).

139. Pufrové báze krve a krevní plazmy (složky, koncentrace), hlavní pufrové báze intersticiální a intracelulární tekutiny.

140. Úloha ledvin v udržování ABR.

141. Ukazatele acidobazické rovnováhy (hlavní fyziol. hodnoty, posuzování jejich změn u akutně vzniklých poruch a v průběhu korekce nebo kompenzace těchto změn).

142. Filtrační funkce ledvin (rozsah - clearance kreatininu, filtrační médium a jeho účinnost, glomerulární proteinurie).

143. Tubulární resorpce a sekrece (voda a ionty - vylučování Na+, pojem exkreční frakce, nízkomolekulové látky, tubulární proteinurie).

144. Dusíkaté součásti moče (původ, úroveň vylučovaných množství, nejdůležitější vlivy zvyšující nebo snižující exkreci).

145. Nízkomolekulové dusíkaté složky krevní plazmy (původ, hlavní faktory měnící jejich koncentrace).

146. Nejvýznamnější proteiny krevní plazmy (v jednotlivých elektroforetických frakcích - albumin, haptoglobin, transferrin, některé z proteinů akutní fáze, původ a funkce, hodnocení změn - principy, s. 702-705).

147. Metabolismus železa (resorpce, transport, distribuce a funkce, bilance).

148. Antigeny a protilátky (pojmy kompletní antigen (imunogen) a hapten, antigenní determinanty proteinů sekvenční a konformační, struktura imunoglobulinů, označování a funkce jejich domén, charakteristika hlavních tříd Ig).

149. Interakce mezi antigenem a protilátkou (vznik imunokomplexů a ze sekundárních jevů precipitace a aglutinace).

150. Fibrinogen, přeměna na fibrin a fibrinolýza.

151. Inhibice srážení krve in vivo (funkce heparinu a kumarinových antikoagulantů) a in vitro (získání nesrážlivé krve a plazmy).

152. Morfologické součásti krve (metabolismus erytrocytů, membrána, podíl buněk bílé řady na obranných funkcích krve).

153. Methemoglobin, získaná methemoglobinemie (dusičnany a dusitany v životním prostředí).

154. Principy regulace metabolismu buňky (regulace aktivity enzymů a proteosyntézy, kompartmentace buňky, extracelulární signály).

155. Obecné rysy syntézy, uvolňování, transportu a inaktivace hormonů - vztah k účinku na cílové buňky.

156. Mechanismus účinku hormonů (typy receptorů, přenos informace na cílovou buňku, možnost ovlivnění farmaky).

157. Intracelulární distribuce Ca2+ - kalciové iontové kanály, přenašeče, Ca2+-dependentní proteiny (kalmodulin - s. 518, další proteiny) a enzymy, vztah k buněčným funkcím.

158. Proteinkinasy (hlavní typy - třídy A, G, C, Ca2+-kalmodulin dependentní, tyrosinkinasy), ovlivnění jejich aktivity.

159. Neurosekretorické hormony (hypotalamické hormony, endorfiny a enkefaliny, hormony neurohypofýzy).

160. Vznik jodovaných thyroninů (lokalizace a průběh, sekrece - regulace).

161. Metabolismus vápníku (parathyrin, kalcitriol, kalcitonin, distribuce Ca a fosfátů v těle, depozita a formy rozpustné).

162. Biosyntéza a odbourávání katecholaminů (též s. 351).

163. Glukokortikoidy - struktura, syntéza, funkce, regulace sekrece.

164. Mineralokortikoidy - struktura, syntéza, funkce, regulace sekrece.

165. Pohlavní hormony (struktura a biosyntéza, funkce, lokalizace funkce a sekrece a jejich regulace, inaktivace).

166. Insulin (syntéza a sekrece, metabolizace, účinky, glukosový toleranční test, IGF I a II).

167. Zvláště nebezpečné jedy a jiné látky škodlivé zdraví (legislativní pojem a jeho význam), skupiny nebo prvky často se vyskytující v toxických látkách, pojem látky psychotropní, omamné, kancerogenní (s příklady).

168. První fáze metabolismu cizorodých látek (typy přeměn s příklady, monooxygenasy se smíšenou funkcí - systém cyt P-450).

169. Alkoholy a fenoly jako xenobiotika, jejich přeměna (ethanol, methanol, ethylenglykol, salicyláty).

170. Druhá fáze přeměny (konjugace) xenobiotik (aktivace složek, typy přeměn, produkty - s příklady).

171. Glutathion - funkce (redukční účinek - s. 216, 589, 729-731, g -glutamylový cyklus, konjugace - s. 745-746).