MEDay nabídl studentům a zaměstnancům zdravotní prevenci přímo na fakultě
Druhý ročník zdravotně‑preventivní akce MEDay potvrdil, že prevence má své místo i přímo v akademickém prostředí.
Letos získalo Cenu děkana v českých a Excellence Award v anglických studijních programech celkem 52 studentů v několika kategoriích. Ocenění studujícím předal děkan LF MU Martin Repko, proděkanka Eva Brichtová a proděkan Lubomír Křivan.
Na slavnostním předávání Cen děkana LF MU za akademický rok 2025/2026, které se konalo na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, děkan fakulty Martin Repko přivítal přítomné oceněné studenty, jejich rodiny, přátele i řadu jejich pedagogů. Při svém proslovu vyzdvihl význam studentů, kteří se nacházejí ve „životním rozpuku“ a kteří nejen excelují v akademických výsledcích, ale také aktivně přispívají k rozvoji fakulty a společnosti. „My jsme na vás hrdí, všichni pedagogové a všichni, kteří se starají o vaše vzdělání,“ uvedl děkan a dodal: „Přeji vám, abyste procházeli nejen profesním životem úspěšně. Tato ocenění jsou naším výrazem toho, jak si vás vážíme, protože studium na Lékařské fakultě MU je opravdu náročné.“ Proděkanka Eva Brichtová potvrdila děkanova slova o pýše na studenty a doplnila, že fakulta se snaží propisovat tyto úspěchy nejen na Masarykově univerzitě a že není snadné vybrat ty nejlepší, vzhledem k obrovskému množství studentů obecně i těch, kteří by si ocenění zasloužili. Ke skupině zahraničních studentů pronesl proděkan Luboš Křivan obdivná slova o výzvách, které musejí mladí dospělí v zahraničí překonávat. Studují obtížné studium, v cizí zemi, v cizím jazyce, bez blízkosti rodiny a přátel. Popřál všem oceněným, aby nezapomněli na svá studia, na Lékařskou fakultu MU ani na Brno.
Ocenění studenti se stávají zdroji inspirace nejen pro své spolužáky, ale také pro celou akademickou obec a ukazují, jak důležitý je aktivní přístup k budování zdravé a podporující komunity. Připomínají nám, že naše univerzita může být nejen ohniskem vzdělání, ale také platformou pro pozitivní změnu a zapojení do důležitých společenských témat. Tento slavnostní okamžik byl významným krokem k ocenění nejen akademických, ale také lidských hodnot, které na naší fakultě podporujeme. "Věřím, že se budete rádi vracet na LF MU. Děkuji za organizaci jak dnešního dne, tak organizaci veškeré výuky i pedagogům," uzavřel ceremoniál děkan Repko.
Níže v medailoncích vám představujeme studenty, kteří byli oceněni ve všech kategoriích Cen děkana a kteří nám dodali odpovědi na otázky. Někteří studenti se ceremonie nemohli zúčastnit, ať už kvůli státním závěrečným zkouškám či zahraničním pobytům. Zajímají-li vás také medailonky oceněných zahraničních studentů, přečtěte si jejich sdělení v angličtině zde. Všem studentkám a studentům gratulujeme!
V medailoncích našich studujících se odráží nejen jejich akademické úspěchy, ale i osobní motivace a přístup ke studiu, které je formují. Zeptali jsem se na to, co je jejich hnacím motorem při dosahování skvělých výsledků. Jaké osvědčené metody jim pomáhají při učení? Jakým způsobem jim v jejich cestě případně pomáhá fakulta? Studenti se také dělí o své plány do budoucna, včetně směřování jejich kariéry a toho, co je čeká po ukončení studia na Lékařské fakultě MU.
„Celý svůj život se snažím přistupovat ke všemu, co dělám, s maximální pečlivostí a respektem. Nejinak tomu bylo i během studia všeobecného lékařství. Dokončit tuto cestu a stát se lékařem pro mě bylo cílem, který jsem si stanovil již na základní škole. Moje osvědčená rada k učení zní: dostatek spánku a nikdy se nevzdávat. Vzdělávací proces budoucích lékařů nemůže optimálně probíhat bez dobře fungující lékařské fakulty, která spolu s erudovanými vyučujícími vytváří kvalitní studijní prostředí. Právě oni se snaží srozumitelnou formou předat maximum znalostí a dovedností, které medik během studia tak moc potřebuje. Mně, stejně jako ostatním studentům, se lékařská fakulta snaží zajistit klidné studijní zázemí, přístup k rozsáhlým informačním zdrojům i moderní softwarové nástroje, ale především oceňuji její snahu o osobní a individuální přístup.“
„Mít možnost studovat vnímám jako neobyčejnou příležitost. Studium vnímám jako investici do budoucnosti, která mě může otevřít dveře k zajímavým lidem a možnostem. V oboru máme mnoho externích přednášek, které mi více otevírají vhled do této profese. Pro budoucí studenty Dentální hygieny bych byla ráda za možnost Erasmus+ v našem oboru. Mé kroky po ukončení studia povedou dále v oboru.“
„Má hlavní motivace je vlastně jen fakt, že mě to prostě baví. Myslím si, že je nejdůležitější udržovat kvalitu učení pravidelným spánkem a pohybovou aktivitou. Mé kroky v kariéře povedou ke specializaci Ortopedie a traumatologie pohybového aparátu.“
„Jsem celoživotní sportovec (baseballista), takže jsem zvyklý na každodenní a systematickou práci, přípravu a občas i něco navíc. Spíše než být nejlepší jsem ale vždy chtěl být platnou součástí týmu. Proto by moje rada zněla: nesrovnávat se s ostatními a být spokojený se svým tempem. Fakulta mi pomáhá prostředím, které vytváří. Učíme se od odborníků ve svých oborech a máme možnost studovat na moderních pracovištích. Po dokončení studia bych se rád věnoval oboru ortopedie, který mě nejvíce zaujal, a rád bych se do budoucna zaměřil na artroskopické výkony a propojení tohoto oboru se sportem.“
„Miluji komplexní systémy, zjišťování souvislostí a nových informací vysvětlujících pozadí jednotlivých jevů. Zbožnuji ten pocit, když vám před zkouškou všechna témata zapadnou do sebe, a jsem rád, že se zkoušejícími mohu vést rozumný dialog na úrovni. Při učení mi pomáhá mít pravidelnou fyzickou aktivitu (běh, workout, boulder…). Je to pro mě takový reset unavy a mohu fungovat dále. Velkou pomocí je však moje podporující a chápající okolí (rodina a přátelé) a mohu tudíž věnovat učení většinu svého času. Fakulta mi nabízí motivaci ve formě lékařů se zápalem, kteří milují svou práci a dále se vzdělávají. Pokud se takový nějaký najde, tak se vše učí s větším elánem a nadšením. Bohužel jsou také vzácní, ale o to více jsou ty momenty přínosné…
Později se mi stalo motivací i prospěchové stipendium, malý bonus, který mohu po zkouškách využít na odreagování. Mám v plánu nastoupit do opavské ambulance praktického lékaře pro dospělé. Přijde mi, že v primární péči člověk může nejvíce odlehčit i všem ostatním kolegům, pomoct pacientovi zorientovat se v tom kvantu informací a navést ho na cestu za zdravím. Být poradcem, někým, kdo ho vyslechne a v době nejistot podpoří a pomůže. Prevence je za mě stále velice opomíjená kapitola a chci povědomí o zdravém životním stylu, návycích a screeningu dále rozšiřovat.“
„Dosahovať skvelé výsledky nikdy nebolo mojou hlavnou motiváciou. Vždy som sa snažil pripraviť čo najlepšie, ako som v danej chvíli vedel. Nemám jednu univerzálnu metódu učenia, pretože každá skúška je iná. Vo všeobecnosti sa mi však osvedčilo učiť sa v dvoch krokoch – najskôr látku pochopiť a pri opakovaní sa snažiť si čo najviac zapamätať. Veľmi mi pomáha aj učenie s niekým ďalším, najmä pri zložitejších témach, keď si ich môžeme navzájom vysvetľovať a prepájať do širších súvislostí. Počas štúdia som zažil aj momenty sklamania či frustrácie, ktoré sú prirodzenou súčasťou náročného štúdia. Zároveň som však stretol mnoho výnimočných vyučujúcich, ktorí pre nás študentov urobili viac, než museli, a ktorých si dodnes úprimne vážim...
Verím, že práve pozitívne skúsenosti napokon prevážili a prispeli k môjmu rastu; o to viac si vážim, že môžem byť súčasťou našej fakulty aj univerzity ako takej, ktoré považujem za kvalitné a rešpektované akademické inštitúcie. V otázke budúceho smerovania som dlho nemal úplne jasno. Zvažoval som najmä psychiatriu, infekčné lekárstvo a všeobecné praktické lekárstvo, pretože každé z nich ma oslovilo iným spôsobom. Napokon som sa rozhodol pre všeobecné praktické lekárstvo, ktoré mi dáva zmysel svojím komplexným pohľadom na pacienta a možnosťou dlhodobej starostlivosti.“
„Na začiatku štúdia ma najviac motivovali strach z neúspechu a obava, že niektorú skúšku nezvládnem, ma viedli k intenzívnejšej a systematickejšej príprave. Postupom času sa však moja motivácia prirodzene zmenila. Dnes je pre mňa podstatné najmä komplexne porozumieť preberanej problematike a vybudovať si pevné odborné základy, o ktoré sa budem môcť v klinickej praxi spoľahlivo oprieť. Zodpovednosť považujem v medicíne za kľúčovú hodnotu, či už ide o zodpovedný prístup k štúdiu a plneniu povinností alebo o zodpovednosť voči ľuďom, ktorí ma počas celého štúdia podporovali a ktorých nechcem sklamať. Ak by som mal poradiť mladším študentom, odporučil by som im pristupovať k štúdiu s nadhľadom a zároveň disciplínou, udržiavať zdravú rovnováhu medzi školou a osobným životom a obklopiť sa ľuďmi, ktorí ich budú motivovať, podporovať a s ktorými bude aj náročné štúdium zvládnuteľnejšie a zmysluplnejšie.
LF MU som veľmi vďačný za možnosť učiť sa od vynikajúcich pedagógov, ktorí sa nám vždy snažili odovzdať maximum. Oceňujem ich férový a ústretový prístup, ochotu venovať nám čas a trpezlivo odpovedať na otázky aj nad rámec výučby. Vďaka štúdiu som mohol spoznať skvelých ľudí, s ktorými bolo aj náročné obdobie výrazne krajšie a budem vždy naň spomínať s úsmevom. Som tiež vďačný za množstvo príležitostí na osobný a odborný rozvoj, ktoré fakulta ponúka. Osobitne by som chcel vyzdvihnúť simulačné centrum, vďaka ktorému som si mohol prakticky vyskúšať postupy a situácie, ku ktorým by som sa inak počas štúdia len ťažko dostal. Po skončení štúdia by som chcel nastúpiť do menšej okresnej nemocnice na interné oddelenie, kde verím, že si nájdem smer, ktorým sa bude moja kariéra ďalej uberať.“
„Mým primárním cílem a motivací nikdy nebylo mít co nejlepší známky ze zkoušek, ale připravovat se tak, abych na ně mohl jít s vědomím, že jsem pro to udělal všechno, co bylo v mých silách. Díky tomu jsem pak mohl na zkoušky chodit s relativním klidem. Věřím totiž, že již příprava je rozhodnutím. Nejde mi se věci jen mechanicky naučit a jít dál. Potřebuji si u všeho uvědomit, jak to funguje a proč to tak je. Tento přístup ze začátku bere mnohem víc času než si jen látku přečíst, ale jakmile v ní najdu systém a informace se spojí, jde vše výrazně snáz a také si vše mnohem déle pamatuji. Cenu děkana vnímám nejen jako potvrzení, že tento přístup funguje, ale jako ocenění veškerého času a úsilí, které jsem studiu v minulých letech věnoval, a doufám, že získané vědomosti a schopnosti mi v budoucnosti pomohou stát se kompetentním a schopným lékařem. V budoucnu bych se rád věnoval kardiologii. Líbí se mi kombinace využití nových technologií a interní medicíny spolu s velkým zastoupením fyziologie, patofyziologie a i fyziky. Myslím, že právě v tomto oboru můžu naplno využít své analytické myšlení a hledat souvislosti, které jsou pro správnou léčbu a pomoc pacientům klíčové. I po nynější předpromoční praxi na kardiologii věřím, že toto je pro mě ta správná cesta.“
„Vždycky jsem se snažil dát do studia na zkoušku maximum, abych si v případě neúspěchu nevyčítal, že jsem tomu dostatečně nevěnoval. Zároveň člověk jde na zkoušku s tímto přístupem s čistou hlavou a pouze lehkým stresem. Je však potřeba učení prokládat jinými aktivitami, během kterých si člověk vyčistí hlavu. Pro mě to je hlavně cvičení a lezení, ideálně s blízkými přáteli. Zdá se mi, že když mě některá z těchto aktivit čeká po učení, tak jsem produktivnější. Pokud by se někdo z budoucích studentů obával, že při studiu medicíny bude muset zanechat svých koníčků a bude se muset jenom učit, tak to není pravda. Naopak jsou tyto aktivity během náročného studia o to důležitější. Motivačním faktorem ze strany fakulty je prospěchové stipendium, které dokáže v rámci života studenta skutečně pomoci. Mým ultimátním cílem je intervenční kardiologie, nicméně to bude ještě dlouhá cesta. Začít bych chtěl v Brně na interně či kardiologii a postupně se tam dopracovat.“
„Studium medicíny mě upřímně baví a ráda hledám souvislosti mezi teorií a praxí, vždy jsem chtěla látce především rozumět a ne se pouze učit věci nazpaměť. Zároveň studium medicíny vnímám i jako závazek vůči budoucím pacientům, kterým bych ráda poskytovala tu nejkvalitnější péči. Vždy jsem oceňovala především snahu vyučujících propojit teorii s reálnou klinickou praxí, ta pak pro mě představovala další motivaci ke studiu. Také oceňuji možnost zapojení do různých studentských projektů. Po ukončení studia na fakultě se budu věnovat oboru Gynekologie a porodnictví v Nemocnici Boskovice.“
„Nejdůležitější je nezapomínat na to, že existuje život i mimo medicínu, aby hlava mohla vypnout. Někdy to znamená jít třeba tři dny před zkouškou hrabat seno za doprovodu cimbálové muziky, jindy upéct dort pro babičku k narozeninám. A připomínat si, že na tom, jak zkouška dopadne, svět nestojí. Jinak moje zásada je učit se jen to podstatné, nejsem člověk co se učí z učebnic - vypracované otázky a wikiskripta jsou moje záchrana. A ještě poslouchat podcasty o medicíně při sportu je super. Setkáváním se staršími spolužáky a lékaři. Většinou se na každém předmětu našel inspirativní člověk – nejen jako pedagog, ale hlavně jako osobnost. Ráda bych pracovala na ARO. Konkrétní nemocnice je zatím ve hvězdách.“
„Moja motivácia vychádza najmä zo záujmu o odbor. Chcem si vybudovať základy, o ktoré sa môžem opierať v praxi. Pomáha mi dôkladná príprava, opakovanie učiva a zároveň plánovanie času. Fakulta mi pomáha najmä kvalitnou výučbou a prístupom vyučujúcich. Veľkým prínosom sú praktické cvičenia (Katarína studuje Dentální hygienu, pozn. red.), kde získavam reálne skúsenosti a môžem ich prepojiť s teóriou. Chcela by som sa uberať smerom, kde sa môžem naplno rozvíjať. Už mám vybranú ambulanciu, kde by som chcela po ukončení štúdia pôsobiť, no zároveň zvažujem pokračovanie v štúdiu na magisterskom stupni, aby som si ešte viac prehĺbila svoje vedomosti a praktické skúsenosti.“
„Já jsem motivovaný tím, že mě medicína vážně baví a zajímá. Hledám si věci z více zdrojů, což mi lépe upevňuje danou problematiku v paměti. Má cesta směřuje k vnitřnímu lékařství ve Fakultní nemocnici Brno.“
„Řekla bych, že mou hlavní motivací byla a stále je směs perfekcionismu a smyslu pro zodpovědnost. Vždycky jsem si přála, aby se ze mě stal lékař, ke kterému bych se nebála sama jít se zdravotním problémem. Abych měla dobrý teoretický základ a uměla správně vyhodnotit klinickou situaci, abych byla schopná pacientovi srozumitelně a lidsky vysvětlit, co se s ním bude dít. Fakulta mi ukázala, jak obrovská a krásná může medicína být. Lékař může najít své uplatnění v klinice, ale může být i vědcem nebo učitelem. Díky skvělému vedení doc. Markéty Bébarové jsem měla možnost trošku okusit i druhé a třetí jmenované, za což jsem nesmírně vděčná a pokud budu mít možnost, ráda bych tyto role v budoucnu naplňovala ve větší či menší míře všechny...
Mé rozhodnutí o budoucím směřování ovlivnily 2 proměnné. Už když jsem nastupovala na medicínu, tak jsem měla vizi, že bych chtěla být pediatr, stejně jako má babička. Studium v pediatricky zaměřené skupině mě v tom ještě více utvrdilo. Druhou proměnnou je zapojení do výzkumu na Fyziologickém ústavu LF MU, které ve mně formovalo neurovědní zájem. Moje volba je tedy jasná: chtěla bych být dětská neuroložka.“
„Už ze začátku studia se mi podařilo najít způsob učení, který mi vyhovuje – vše mít přesně rozplánované na dny a metodu spaced-repetition. Zároveň je pro mě během učení důležitý každodenní pohyb a relax. Ale dobré známky nikdy nebyly cíl, hlavně vše zvládnout na první pokus. Příjemné a moderní prostory ke studiu jsou samy o sobě motivačním faktorem. Třeba v knihovně jsem se naučila na nejednu zkoušku – člověk má dost klidu a prostoru na soustředění, ale zároveň má pocit, že v tom není sám. Po absolutoriu směřuji na dětské oddělení KNTB ve Zlíně.“
„Medicína je obor, ve kterém jsem se opravdu našel a celé studium mě baví. Takže dobré výsledky nevnímám rozhodně jako můj primární cíl, za kterým bych si šel, ale jedná se spíše o vedlejší produkt. Mou radou je nezapomínat na dostatek odpočinku a na to, že studium není to jediné, co máme. Odreagování s kamarády, sport, práce pro nějaký spolek a další dobrovolné aktivity dokáží studium zpříjemnit a navíc se člověk odreaguje od všeho toho učení. Nastupovat budu pravděpodobně do Vojenské nemocnice v Olomouci do oboru vnitřní lékařství.“
„Nemám úplně v povaze odflákávat věci. Někteří kamarádi chodí na zkoušky opravdu s tím, že to jdou zkusit. Já bych si to nedovolila a asi by to byl pro mě strašný stres. Radu maximálně takovou, že by se měl člověk snažit pochopit koncept předmětu a dané látky, než se biflovat detaily. Vyučující mnohem víc ocení, když vidí, že tomu člověk rozumí, než že jako básničku vyjmenuje seznam léčiv apod. Už mám domluvené místo na stomatologické klinice ve Zlíně, kde momentálně absolvuju předpromoční stáž.“
„Osvedčilo sa mi dodržiavat disciplínu a dostatečne množstvo relaxu, mnohdy viac ako učenia. Moje kroky smerujú na neurológiu.“
„Učení se bylo po celý můj život jednou z mála věcí, v kterých jsem si věřil, a proto jsem možná míval tendenci se této své výhody držet. Projít si učivo vícekrát, tak pětkrát, šestkrát... Tak jsem si všechno lépe vštípil, ale přitom jsem nemíval takový stres z toho, že by na jednom konkrétním z průchodů až tolik záleželo. Během studia jsem mohl získávat díky přednášejícím a praxi na oddělení jinou perspektivu ohledně medicínských témat, která mi velice pomáhá správně se v nich orientovat. Rád bych se věnoval vnitřnímu lékařství. Přijde mi, že mi asi nejvíce sedí. Koncem léta nastupuji na interní oddělení do Kroměřížské nemocnice.“
„Motivuje ma predovšetkým zvedavosť a snaha pristupovať k štúdiu poctivo. Medicína ma úprimne baví, najmä pre možnosť ísť v problematike do hĺbky a pre jej neustály posun dopredu. Pri učení sa snažím veciam skutočne porozumieť, aj keď to často znamená venovať im viac času. Pomáha mi tiež mať po učení niečo, na čo sa môžem tešiť. Fakulta mi rozšírila obzory a pomohla mi rásť nielen po odbornej, ale aj po ľudskej stránke. Vážim si podporné a chápavé prostredie, ktoré vytvárajú vyučujúci a spolužiaci. Počas štúdia som sa stretávala najmä s ochotou, rešpektom a otvoreným prístupom.“
Studující, kteří byli oceněni za vynikající vědecký výkon, dosahující mimořádných vědecko-výzkumných úspěchů a jsou prvním nebo druhým autorem odborného článku publikovaného v impaktovaném časopise v kategorii Q1, Q2. V medailoncích přiblížíme, čemu se věnují ve svém výzkumu a jak se k tématu dostali, co je na něm fascinuje i zda se mu budou chtít věnovat i po absolutoriu. Ze zvědavosti jsme se zeptali i na kroky v další kariéře.
„Ve svém dosavadním výzkumu se zaměřuji na vliv nanočástic těžkých kovů na tkáně a studium mechanismů jejich clearance z organismu. K tomuto tématu jsem se dostala již v roce 2019 skrze Středoškolskou odbornou činnost (SOČ). Ačkoliv mě výzkum v oblasti nanočástic těžkých kovů velmi obohatil, v současné době se profiluji spíše v klinicky orientovaném výzkumu. Konkrétně se věnuji projektu perineurální invaze dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní. Na této oblasti mě baví především její bezprostřední dopad na pacienty – v laboratorních podmínkách studujeme mechanismy šíření nádoru do nervové tkáně, což následně propojujeme s reálnými daty díky spolupráci s klinickým pracovištěm v Ostravě. Moje budoucí kroky po absolutoriu na LF MU směřují k doktorskému studiu, ve kterém chci hlouběji propojit své dosavadní vědecké zkušenosti s lékařskou praxí. V současné době zvažuji volbu mezi čistě preklinickým výzkumem a klinicky zaměřeným PhD programem, který by mi umožnil věnovat se pacientům a vědě současně.“
„Věnuji se výzkumu lidského reprodukčního mikrobiomu, kterému jsem se začal věnovat během zpracování své diplomové práce. Téma považuji za velmi aktuální, což dokládá i rychlý pokrok v této oblasti. Současně v něm spatřuji přirozené propojení svých dvou studijních oborů – Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví – Embryolog a Všeobecné lékařství – s výrazným potenciálem pro klinickou aplikaci, která je v oblasti embryologie dosud omezená. Po dokončení studijního programu Všeobecné lékařství a doktorského studia, v jehož rámci pod vedením paní docentky Bořilové Linhartové navazuji na stejné téma, bych rád propojoval vědu s klinickou praxí a přispíval tak k dalšímu rozvoji oboru.“
„V rámci výzkumu se věnuji obrně lícního nervu, konkrétně chirurgické terapii dlouhotrvající obrny, která již nemá šanci na spontánní zlepšení stavu. V projektech, na kterých jsem měl možnost se podílet, jsme například vyvinuli animální model pro studium re-inervace obličeje, který umožňuje standardizované srovnání různých chirurgických postupů a optimalizaci péče. Dále jsem na klinice pomáhal s vývojem a validací dotazníku pro hodnocení kvality života u pacientů s obrnou lícního nervu, který pomáhá s hodnocením léčby, nebo s projektem porovnávajícím různé techniky lokálních svalových přenosů v rámci reanimační terapie. Momentálně spolupracuji na vývoji aplikace, která umožní objektivní vyhodnocování reanimační léčby obrny obličeje pomocí umělé inteligence...
...K tématu jsem se dostal v rámci studia programu P-POOL, pro studenty medicíny se zájmem o vědu. Hledal jsem vědecké téma v některém z chirurgických oborů a toto téma mě zaujalo. Je to určitě něco, čemu bych se v budoucnosti rád věnoval. Obrna obličeje je fascinující téma, které je zajímavé širokým spektrem operačních výkonů včetně mikrochirurgických a dalšími dynamicky se rozvíjejícími léčebnými modalitami, jako třeba rehabilitace pomocí biofeedbacku nebo botulotoxinová terapie. Na problematice obrny lícního nervu se mi líbí to, že můžeme jedním zákrokem pacientům neuvěřitelně zlepšit kvalitu života – pacienti se často vyhýbají společnosti, protože vypadají "divně“, a my jim můžeme umožnit začlenění se zpátky do společnosti, a to je za mě něco, na čem určitě stojí za to pracovat a péči dále zlepšovat. Po ukončení studia nastoupím do chirurgického kmene. Po jeho dokončení bych rád pokračoval v atestaci z plastické chirurgie a případně i v doktorském studiu na toto téma.“
V medailoncích vám představujeme studenty, kteří získali Cenu děkana za mimořádný přínos LF MU. Tedy ty, kteří svou aktivitou a nasazením významně přispěli k dobrému jménu Lékařské fakulty MU i společnosti jako celku. Jejich mimořádné úsilí se projevilo v oblasti veřejně prospěšných aktivit, humanitární pomoci, osvěty či vynikajících úspěchů v kultuře a sportu. Tito ocenění studenti jsou inspirací nejen pro své spolužáky, ale i pro celou akademickou obec.
„Při učení mi dost pomáhá nechat působit časový pres a vkládat dostatek sportu mezi učení. To, že se snažím dělat něco i nad rámec studia, je pro mě vystoupením z řady. Můžu se porovnat s konkurencí a osvojovat si skills, které bych jinak neměl možnost jinde načerpávat. Mým snem je být záchranářem na letecké záchranné službě, chtěl bych proto pokračovat přímo na záchrannou zdravotnickou službu. Ale současně bych to chtěl skloubit s kombinovanou formou navazujícího magisterského studia. A taky bych se v průběhu času chtěl připojit k aktivní záloze AČR jako combat medic.“
„Mně při učení pomáhá noční prostředí a klid. Dělat něco navíc mi není cizí. Zaprvé mě to baví, ale pro mě jako pro záchranáře je to určitě získávání zkušeností, které se nikdy neztratí a jsou vlastně nad rámec studia. Už teď můžu říct, že mi to dalo mnoho a posunulo mě to zase o kus dál. Hezký vedlejší produkt je spousta získaných známostí a poznání parádních lidí. Mým snem je pokračovat na navazují magisterské studium a přitom projít výběrovým řízením na místní ZZS JMK a tedy u studia začít pracovat.“
„Přepisování dané látky v knihovně, obecně učení v knihovně bych všem doporučil. Za prvé mě to baví. Ale pro mě jako pro záchranáře je to určitě získávání zkušeností, které se nikdy neztratí a jsou vlastně nad rámec studia. Už teď můžu říct, že mi to dalo mnoho, a posunulo mě to zase někam dál. Hezký vedlejší produkt je spousta získaných známostí a poznání parádních lidí. Mým snem je pokračovat na navazují magisterské studium a přitom projít výběrovým řízením na místní ZZS JMK a tedy u studia začít pracovat.“
„Čo najviac prevádzať teoretické znalosti do praktických cvičení a scenárov. Myslím že mi to prináša lepšie chápenie našej budúcej profesie a taktiež je to nejaká forma sebarealizácie. Veľmi rád by som pokračoval v nadvezujucom štúdiu. Ak by to bolo v budoucnosti možné velmi rad by som si vyskúšal LZS poprípade horskú medicínu v zahraničí.“
„Nastavený denný režim a dostatok spánku sú za mňa úplne nepostrádateľnou súčasťou efektívneho učenia sa. Nikdy som sa neučil na úkor spánku. Pomáhali mi hlavne materiály od starších spolužiakov. Štúdium medicíny vnímam ako základ, ale skutočnú pridanú hodnotu pre môj osobný aj profesionálny rast nachádzam v aktivitách nad rámec učebníc. Univerzita mi poskytla zázemie, vďaka ktorému som mohol objaviť možnosti dobrovoľníctva a organizácie podujatí. Sme v prostredí, kde má študent podporu vedenia fakulty, a preto považujem za veľkú škodu nevyužiť tento potenciál na realizáciu vlastných nápadov. Podľa môjho názoru je dôležité nezastaviť sa pri samotnom vzdelávaní, ale snažiť sa posúvať svoje hranice aj v iných oblastiach a zručnostiach. Po skončení školy by som sa rád venoval ortopédii, ale v súčasnej dobe ešte netuším, na aké miesto ma moja ďalšia profesná cesta zavedie.“
„Pomáhá mi představa, že díky všem těm znalostem budu moci jednou do péče o pacienty vnést naprostý klid a jistotu. Studium ošetřovatelství je pro mě cesta k tomu, jak spojit empatii s odborností. Rozhodně k tomu ale nikdy nesmí chybět kvalitní flat white. Hnacím motorem je pro mě vědomí, že můžu aktivně přispět k tomu, aby se ošetřovatelství vnímalo jako moderní a respektovaný obor, který má vizi i odbornost. Chci ukázat, že na univerzitě nejsme jen do počtu, ale že jsme generace sester, která má co nabídnout. Na své cestě jsem měla obrovské štěstí na lidi – od inspirativních vyučujících až po skvělé spolužáky a přátele, kteří mě podrželi. Každá pozitivní zpráva na Instagramu nebo v reálu je pak pro mě důkazem, že to, co děláme, má smysl...
To je ta nejlepší validace, jakou si studentka v zácviku může přát. Ráda bych pokračovala na magisterský program Intenzivní péče přímo tady na univerzitě. Od začátku studia mě to táhne k urgentní medicíně a na oddělení jako ARO či JIP – fascinuje mě ta kombinace odborných znalostí a schopnosti zachovat klid v náročných chvílích. Zároveň si uvědomuji, kolik se toho musím ještě naučit, a proto mě láká i akademická sféra a práce na projektech, které mi umožňují dívat se na ošetřovatelství z různých úhlů. Mám před sebou spoustu plánů a přání, ale ke všemu, co mi budoucnost přinese, se snažím přistupovat s respektem a otevřenou myslí.“
V medailoncích vám představujeme studentky, které získaly Cenu děkana za mimořádný přínos LF MU. Ocenění se uděluje za zásluhy o šíření dobrého jména Lékařské fakulty MU i společnosti jako celku. Jejich mimořádné úsilí se projevilo v oblasti veřejně prospěšných aktivit, humanitární pomoci, osvěty či vynikajících úspěchů v kultuře a sportu. Vnímáme toto ocenění jako inspirací nejen pro své spolužáky, ale i pro celou akademickou obec.
„Moja “taktika” je rozdeliť si učivo na menšie časti. Každú časť si zmapujem, zistím čo už viem a čo mi naopak robí problém. Následne si učivo prejdem a na konci si spravím veľmi stručné zhrnutie, ktoré budem vedieť neskôr využiť aj pri opakovaní. Medzi učením si dávam prestávky, idem sa prejsť, spravím si kávu alebo matchu, debatujem s kamarátmi… potom sa k učeniu vrátim s čistou mysľou. Napĺňa ma vidieť, že niekomu pomôžem, poradím alebo zlepším deň. Študentom stredných škôl pomôže uistenie, že štúdium nie je len o knihách. Dospelým zasa fakt, že na to nie sú sami. Vždy som bola aktívna aj mimo štúdia a neviem si to už predstaviť inak. Moje dni musia byť plné aktivít, ktoré mi dávajú zmysel, a napríklad náš študentský spolok je jednou z nich. Na veľtrhoch zasa spoznám iných ľudí a veľa z nich zostalo mojimi kamarátmi aj po skončení veľtrhu. Tento rok končím bakalárske štúdium a mám v pláne pokračovať v nadväzujúcom magisterskom štúdiu na našej fakulte. Uvidím, kam ma nasledujúce dva roky zavedú a či zostanem v Brne alebo sa vrátim domov na Slovensko. Zatiaľ však ostávam tu a teším sa na všetky príležitosti, ktoré mi Brno prinesie.“
„Při učení mi pomáhá plně se ponořit do studovaného oboru, hledat souvislosti a propojovat nové informace se znalostmi z předchozích předmětů. Kvalitní spánek je pro mě základem úspěchu. Velmi si vážím všech příležitostí, zejména těch zahraničních, kterých se mi s podporou MUNI podařilo dosáhnout. Je to pro mě možnost velkého kariérního i osobního růstu a příležitost dále na sobě pracovat a učit se novým dovednostem. Zároveň věřím, že se mi zdárně dařilo reprezentovat nejen naši fakultu, ale i studenty medicíny po celém světě na významných mezinárodních akcích, což pro mě bude vždy velkou ctí. Po skončení studia medicíny bych se ráda věnovala dalšímu vzdělání v chirurgických oborech, už dlouho mě fascinuje plastická a rekonstrukční chirurgie. Zároveň mě láká i práce na mezinárodním poli globálního zdraví a SRHR, pod záštitou WHO nebo OSN.“
Druhý ročník zdravotně‑preventivní akce MEDay potvrdil, že prevence má své místo i přímo v akademickém prostředí.
93. díl podcastu Stetoskop s profesorem Michalem Masaříkem, přednostou ICRC – Mezinárodního centra klinického výzkumu.