Mindfulness v praxi: Jak osm týdnů změnilo pohled na stres, tělo i život

Během osmi týdnů se v Univerzitním kampusu Bohunice scházelo 11 účastníků kurzu Mindfulness vedeným MUDr. Monikou Lekárovou z Ústavu lékařské psychologie a etiky LF MU na 90minutových lekcích, kde si osvojovali principy mindfulness – tedy vědomou práci s myslí, tělem i emocemi. Ještě důležitější než samotná setkání byla ale jejich každodenní domácí praxe trvající 20 minut, která tvoří základ skutečné změny. Právě v tichém a pravidelném návratu k sobě se formuje schopnost zvládat stres, vnímat realitu jasněji a žít s větší lehkostí. Bez tohoto tréninku jsou znalosti z kurzu pouhou teorií.

„Úplně na začátku mě naprosto oslovila, ohromila myšlenka, nebo spíše informace, že myšlenky můžeme jen pozorovat, neřídit se jimi, jen je nechat plynout, respektive je ponechat tak jak jsou. Tohle byla velká změna... od které se pak odvíjely další, v kurzu i v životě. Děkuji, “ zhodnotil Pavel.

Účastníci kurzu se naučili vnímat dech a tělo jako kotvy přítomného okamžiku, pozorovat myšlenky a pocity bez automatické reakce, kultivovat laskavost k sobě i druhým, zastavovat se uprostřed náročných dní i vytvářet si prostor pro klid a radost.

Oceňovaným prvkem byla také bezpečná a přátelská atmosféra celé skupiny, která otevírala prostor pro sdílení a otevřenost. Simona k atmosféře kurzu uvedla: „Moc oceňuji navazující zpětné vazby při sdílení ve skupině, které byly moc fajn, cítila jsem z nich pochopení, laskavost, vřelost a hledání nápomocných řešení. Zároveň tím, jak přátelsky byly hodiny vedené, jsem se necítila nijak nekomfortně, právě naopak.“

Konkrétní cvičení umožnila lépe se orientovat ve vlastních pocitech, ale i při běžném zvládání stresu. Různé osobní příběhy a nuance ukazují, že mindfulness není univerzální recept, ale pestrá cesta, kde si každý účastník nachází svůj vlastní prospěch, často velmi rozdílný od ostatních. Ponecháváme proto vybrané citace v přímé řeči jak pro inspiraci, tak jako obraz autenticity a jedinečného prožitku – ať už jde o lepší zvládání stresu, více laskavosti k sobě, nebo sdílené pochopení v podpůrné skupině.

„V tomto procesu jsem si začala uvědomovat, jak moje tělo, mysl a emoce mají naučené nějaké vzorce chování na určité situace, a už jen samotné uvědomění toho, že "já to tak mám", je osvobozující,“ svěřila se Veronika.

„Někdy si připadám doslova jako chobotnice, která každým chapadlem řeší jiný problém, samozřejmě to bývá stresující. Dříve mě tento pracovní stres hodně válcoval, dnes už se snažím vycítit, kdy je prioritou zařadit bez odkladu alespoň rychlé zastavení, krátkou meditaci. I když míra stresu je pořád stejná, jeho vliv na mě je menší,“ sdílela své pocity Zuzana.

Obrovským benefitem pro Kateřinu byl důraz kladený lektorkou na tělesné počitky spojené s myšlenkami a emocemi. „Toto bych tedy vyzdvihla jako největší přínos kurzu – že jsem dnes vnímavější vůči svému tělu a přes uvědomění si konkrétních tělesných počitků dokážu zavčasu zastavit roztáčející se spirálu myšlenek a emocí.“

„Kurz mi celkově pomohl utřídit si myšlenky, zpomalit a nasměřovat svoji pozornost blíž k sobě skrze zcela praktické cvičení a meditace,“ zhodnotila Ivana.

Právě sdílené osobní příběhy dokazují, že žádná životní změna nezůstává jen u slov, pokud ji denně žijeme – doma, v práci, kdykoliv si najdeme chvilku pro sebe.

Lektorka kurzu MUDr. Lekárová na závěr děkuje všem účastníkům, kteří šli do kurzu naplno, za jejich odvahu, sebereflexi a sdílení a doplňuje: „Výuka mindfulness v univerzitním prostředí je pro mě důležitou připomínkou, že vedle myšlení hlavou je stejně důležité umět se obracet i dovnitř – k tělu, emocím a vnitřnímu prostoru. Vědomější přístup pak přirozeně ovlivňuje kulturu celé univerzity – od způsobu, jak spolu komunikujeme, až po to, jak se rozhodujeme a jak se učíme.“ Další běhy kurzu jsou v přípravách, proto sledujte web i sociální sítě.