Miniseriál: zahraniční studenti na LF MU, 6. díl

Lékařská fakulta MU je pravděpodobně nejmezinárodnější fakultou Masarykovy univerzity. Ve všech anglických programech studuje na 700 zahraničních studentů. Zeptali jsme se několika našich zahraničních studentů, proč si ke studiu zvolili právě LF MU a jak v současné době vnímají vzdálenost od svých domovů a nejbližších.

V šestém díle vám představujeme Mariu Demou.

24. 4. 2020

Povězte nám něco o sobě. Odkud pocházíte? Jak dlouho studujete v Brně?
Jsem kyperská studentka pátého ročníku lékařství. Bydlím v hlavním městě Kypru se svou pětičlennou rodinou. Mám dva sourozence, z nichž jeden studuje ve Velké Británii a druhý na střední škole.

Proč jste se rozhodla pro studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity? Věděl jste před příjezdem něco o univerzitě nebo o České republice?
Když jsem kdysi mluvila s kamarádem, který zde byl tehdy ve třetím ročníku, opravdu mne překvapila úroveň vzdělání, které se studentům dostávalo, a také vybavení, kterým univerzita disponuje.

Studium na lékařské fakultě je obecně dost náročné. Jak vnímáte kvalitu studia na Lékařské fakultě MU?
Myslím, že první dva roky byly nejtěžší. Přechod ze středoškolského do univerzitního prostředí byl složitý, bylo náročné se přizpůsobit množství studijního materiálu. Časem a díky správnému vedení ze strany univerzity jsem objevila nejlepší a nejvhodnější způsob, jak správně studovat a jak plnit všechny požadavky. Pokud budete postupovat podle pokynů profesorů, vynaložíte potřebné úsilí a vložíte do toho dost času, pak není úspěšné dokončení studia tak nemožné, jak by se mohlo zdát. Základem je disciplína a plánování.

Jak vnímáte současnou situaci? Jste daleko od rodiny a přátel. Máte nějaký trik, který vám umožňuje současnou situaci lépe zvládat? Pomáhá vám to při studiu? Diskutujete o situaci se spolužáky?
Je opravdu těžké být během této neznámé a neobvyklé situace v cizí zemi, daleko od rodiny. Obzvlášť ze začátku to bylo opravdu nesnadné, protože každý den přinášel nová opatření a vše bylo nejisté. Bojíte se o sebe, ale myslíte zároveň na rodinu, která je doma, a přemýšlíte, zda se chrání co možná nejlépe. Trik spočívá v tom, že si musíte vytvořit rutinu, která vám vyhovuje, například já každý den alespoň deset minut medituji, protože mi to pomáhá pročistit mysl a umožňuje mi to začínat každý den pozitivně. Také mi pomáhá setkávat se s přáteli, kteří zde zůstali, a chodit ven na procházky. Zvládat studium může být obtížné, protože můžeme snadno nabýt dojmu, že máme najednou dost času, nicméně se snažím studovat alespoň tři hodiny denně, abych se cítila produktivní.

Jaká je situace ve vaší zemi? Jste v kontaktu s rodinou?
Doma na Kypru se situace nyní zlepšuje. V celé zemi ovšem platí zákaz vycházení, nikdo nesmí přijet ani odjet, takže všichni studenti, kteří jsou právě v zahraničí, nevědí, kdy se budou moci vrátit, což je v této situaci opravdu velice nepříjemné. Snažím se být co nejvíce v kontaktu s rodinou, komunikujeme každý den, třeba i prostřednictvím zpráv, a navzájem jsme tak ve spojení.

Pandemie poukazuje na důležitou roli zdravotnictví. Český přístup se zatím jeví jako správná cesta. Myslíte si, že lze tento přístup využít i v jiných zemích?
Česká republika by mnohým evropským zemím mohla jít příkladem. Brzy, velmi brzy, byla přijata velice přísná opatření. Jakmile se začaly objevovat případy nákazy, byl vyhlášen zákaz volného pohybu, čímž se podařilo zabránit tomu, aby se situace vymkla kontrole. I občané to brali velmi vážně, poslouchali vládu a drželi se vyhlášených opatření. Nošení roušek je třeba příklad, který Kypr následoval, když zjistil, jaké kroky v boji s virem Česko podniká. Není tedy divu, že Česká republika byla jako první ve zprávách po celé Evropě díky tomu, jak se vláda s celou situací vypořádala.

A konečně jedna osobní otázka. Jak se vám v České republice líbí? Překvapilo vás zde něco v dobrém slova smyslu? Existuje něco, čemu stále nerozumíte?
Po pěti letech v České republice mohu konečně říci, že jsem si na zemi a její kulturu zvykla. Samozřejmě je těžké vyrovnat se s chladným počasím a mrazivými teplotami, protože na Kypru máme po většinu roku slunečno. Ze začátku se mi místní zdáli trochu uzavření a nepřístupní, ale když jsem se časem lépe naučila jazyk, všechno bylo najedou jednodušší. Je to otázka úhlu pohledu a všeobecného pozitivního nastavení.

Děkujeme za rozhovor.

Více článků

Přehled všech článků