Stop dekubitům
V 85. díle podcastu Stetoskop přivítáme přednostku Ústavu zdravotnických věd LF MU, prof. PhDr. Andreu Pokornou, Ph.D. a zaměříme se na problematiku dekubitů.
Na ESMO kurzu ve Valencii - Jedinečná zkušenost budoucího onkologa
Evropská společnost pro klinickou onkologii (European Society for Medical Oncology, ESMO) uspořádala na konci července ve španělské Valencii každoroční kurz (Course in Medical Oncology) určený pro studenty 4. a 5. ročníku všeobecného lékařství. Účastnil se ho i Martin Nôta, který na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v nadcházejícím akademickém roce začne studovat už v pátém ročníku. Jeho snem je stát se dětským onkologem, a tak neváhal a odborné setkání pojal jako příležitost získat vhled do toho, co vše moderní onkologie nabízí, a k rozvoji svých schopností. Svou zkušenost shrnul do následujících řádků.
Má cesta začala – jak už je při mých cestách zvykem – zpožděným odletem, a tak první večer ve Valencii nakonec vyplnil tolik vytoužený spánek na jinak velmi příjemné koleji, kterou pro nás zajistila hostující organizace.
Všechny následující dny jsme trávili v posluchárně, což může znít únavně, nicméně čas zde plynul až neuvěřitelnou rychlostí. V sobotu jsme se věnovali karcinomu prsu a interpretaci klinických studií, v neděli následovala problematika karcinomu prostaty a závěrečný den patřil přednáškám a workshopům zaměřeným na nádory ovaria, kolorektální karcinom a karcinom plic.
Výuka byla výborně strukturována do bloků – přednášky nepřesahovaly 30 minut – a díky špičkovým prezentujícím odborníkům jsem ani jednou neměl pocit, že by má pozornost upadala. Přispěly k tomu i promyšleně zařazené přestávky s kvalitním místním občerstvením a kávou, která byla naší záchranou po dlouhých večerech venku. Přednášky se střídaly s workshopy, v rámci nichž jsme byli rozděleni do menších skupin po pěti lidech a řešili jsme klinické případy související s právě probranou tematikou. Výsledky naší práce jsme poté prezentovali před celým auditoriem, což byla opět fantastická možnost trénovat veřejné vystupování.
„Musím vyzdvihnout i úroveň výuky na naší fakultě – potěšilo mě, že jsem ani v nejmenším nepociťoval odborný deficit vůči studentům například z Oxfordu.“
Vzhledem k velmi nabitému programu jsme měli možnost poznávat okolí až ve večerních hodinách, které jsme zpravidla trávili na pláži nebo v tapas barech historického centra. Organizátoři nám navíc zpestřili nedělní odpoledne společným obědem a volným programem na místním venkovském sídle. Díky těmto příležitostem jsme se mohli
vzájemně lépe poznat a navázat cenné kontakty pro naši budoucí odbornou praxi. Poslední den byl věnován vyhodnocení vědomostního testu, který jsme absolvovali, a předání ocenění pro nejlepšího studenta – to mi sice uniklo, ale i tak mě velmi mile překvapilo závěrečné rozloučení v podobě Gaudeamus Igitur v podání místních operních
pěvců. Následně jsme se opět rozletěli do všech směrů – unavení, ale obohacení o nové poznatky a cenné zkušenosti.
Celkově mohu tento kurz jednoznačně doporučit všem, kdo mají alespoň částečný zájem o onkologii. Pro mě osobně šlo o mimořádně přínosnou zkušenost – jak po stránce odborné, tak lidské. Měl jsem možnost poznat řadu stejně smýšlejících a mimořádně kvalitních kolegů z předních evropských univerzit. Velmi také oceňuji způsob výuky, který
ukázal, že i přednášky mohou být vedeny poutavě a s respektem k pozornosti posluchače, a že team-based learning – který je dle mé zkušenosti v našich podmínkách často nesprávně uchopen či neplně funkční – může být skutečně efektivním způsobem, jak propojit teoretické znalosti s praktickým myšlením. Na závěr musím vyzdvihnout i úroveň výuky na naší fakultě – potěšilo mě, že jsem ani v nejmenším nepociťoval odborný deficit vůči studentům například z Oxfordu.
Děkuji Masarykově univerzitě za podporu, díky níž jsem se tohoto výjimečného kurzu mohl zúčastnit.
