Vědci z Výzkumné skupiny Milana Brázdila přispěli k výzkumu toho, jak mozek zpracovává vizuální vjemy a jak to ovlivňuje naše vědomí. Získali tak nové nástroje k hodnocení pacientů, u nichž se nelze spolehnout na slovní odpovědi.
V jaké své části mozek „sbírá důkazy“ pro to, co vidíme, jak je tento proces závislý na našich reakcích a jak ho ovlivňuje naše sebejistota? To jsou základní otázky, na které se zaměřil mezinárodní výzkum, do něhož se zapojila i Výzkumná skupina Milana Brázdila z brněnského Centra neurověd při Masarykově univerzitě. Ve své studii vědci navázali na vůbec první práci toho druhu na světě z roku 2001, v níž brněnský tým využil ke studiu lidského vědomí analýzu EEG signálů registrovaných speciálními elektrodami přímo z lidského mozku. Nyní popsali, jakou roli při našem vnímání sehrává zraková oblast mozku, a doložili, že jeho základ je hluboce vizuální. Studii zveřejnil magazín Nature Communications.
Zraková oblast mozku zpracovává vše, co vidíme, od barev a tvarů, přes psaný text až po vysoce komplexní obrazy. Dělí se přitom na dvě hlavní části – ventrální (určuje co vidíme) a dorsální (určuje pohyb a prostory, tedy kde to vidíme). Dojde-li k poškození oblasti, může nastat stav, že nemocný sice vidí, ale není schopen viděné objekty pojmenovat. Dosud se předpokládalo, že ventrální část je pouze „pasivním detektorem“, který registruje obrazy a posílá je do vyšších zrakových center. Vědci však doložili, že už na této úrovni mozek nejen „sbírá důkazy“, ale že už ve ventrální zrakové oblasti probíhá aktivní analýza signálu, určující, zda je dostatečně silný na to, aby vznikl náš vjem, že skutečně něco vidíme.
„Naše data ukazují, že aktivním rozhodovacím centrem, které nám dodává pocit, že něco vidíme, je už ventrální zraková oblast,“ komentuje výsledky studie docent Robert Roman z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vědci pracovali s pacienty s epilepsií, jimž byly kvůli léčbě zavedeny elektrody přímo do mozku. Prezentovali jim slabě viditelné obrazy obličejů kryté vizuálním šumem, přičemž pacienti měli zmáčknout tlačítko, jakmile obraz obličeje rozpoznali. Při plnění tohoto úkolu sledovali jejich mozkovou aktivitu. Ukázalo se, že „akumulace důkazů“ se objevuje rychleji u rychlých reakcí, nicméně podobný vzorec byl aktivován i tehdy, kdy si dotyčný myslel, že vidí obličej, který na obrázku ve skutečnosti nebyl.
Předchozí výzkumy naznačovaly, že tyto procesy probíhají spíš v čelních nebo tzv. parietálních oblastech mozku, v nichž se rozhodujeme a plánujeme reakce (mačkání tlačítka). Zjištění, že signál v mozku startuje už ve zrakové oblasti a funguje i bez jakéhokoliv zadání, dokládá, že je vázaný na samotné vidění, ne na odpověď. Jde o vítané doplnění studií o neurální podstatě fungování našeho vědomí, které často měří jen pozornost nebo motorickou přípravu, ne čistý vjem. Studie tak poukazuje na vizuální základ našeho vědomého vnímání. „Podobné signály lze potenciálně zachytit i neinvazivně s pomocí EEG či MEG, a takové markery vědomého vnímání mohou výhledově posloužit jako nové nástroje k hodnocení stavu pacientů, u nichž se nelze spoléhat na verbální odpověď, například v bezvědomí. Výsledky vycházející z reálných klinických dat nám zároveň otevírají cestu k lepšímu mapování mozkových sítí při epileptochirurgických operacích,“ hodnotí přednosta I. neurologické kliniky FN U svaté Anny a LF MU, profesor Milan Brázdil.
Letošní reprezentační ples předčil všechna naše očekávání. Od zaplněného parketu v hlavním sále přes lidové tóny cimbálu až po napětí u tomboly – nahlédněte s námi do zákulisí večera, který nás všechny překvapil svým obrovským zájmem. Připomeňte si s námi atmosféru 28. ročníku plesu z Bobycentra a momenty, které dělají náš ples výjimečným.
Návštěva prof. Alarcona, světově uznávaného experta na regenerativní medicínu, přinesla na Lékařskou fakultu MU prezentaci nejnovějších biomateriálů, intenzivní vědecké diskuse i otevření možností společných projektů a studentských mobilit mezi Brnem a Ottawou. Fakulta tím otevírá další příležitosti vedoucí k novým mezinárodním spolupracím.
