Masarykova univerzita díky novému partnerství posiluje svou pozici v oblasti neurovědního výzkumu
Masarykova univerzita se stala součástí výzkumné infrastruktury EBRAINS. Partnerství vědcům otevírá nové možnosti v oblasti výzkumu mozku.
Koncem února 2021 byla vydána unikátní publikace Buněčná smrt a její význam ve fyziologii a patologické fyziologii. Kniha vznikla díky skvělé práci RNDr. Jana Balvana, Ph.D. a Mgr. Martiny Raudenské, Ph.D. z Lékařské fakulty MU.
Buněčná smrt představuje jeden z klíčových fyziologických procesů. Ačkoli pro jednotlivou buňku představuje konečný bod existence, z hlediska mnohobuněčného organizmu je proces buněčné smrti jedním z determinant určujících správný vývoj jedince, homeostázu tkání i orgánů a přežití celého organizmu. Důležitost buněčné smrti se odráží také v množství chorob, které jsou způsobeny narušením její regulace, ať už se jedná o královnu nemocí – rakovinu, neurodegenerativní onemocnění jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, autoimunitní a kardiovaskulární onemocnění nebo traumatické poškození mozku. Díky tomu byla tato oblast biologie v uplynulých několika desetiletích terčem intenzivního výzkumu, který vedl k nesmírně důležitým poznatkům uplatnitelným v mnoha různorodých oborech, včetně medicíny. Tato kniha má za cíl osvětlit význam buněčné smrti jakožto fenoménu, který nesmí být při výzkumu chorob opomíjen.
RNDr. Jan Balvan Ph.D. (*1984) studoval obor Biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současné době působí jako odborný asistent na Ústavu patologické fyziologie LF MU. Hlavní oblastí jeho výzkumu je buněčná biologie, zejména parametry buněčné smrti nádorových buněk, stejně jako jejich adaptivní odpověď na stresové podmínky, včetně autofagie a buněčné sekrece. Nyní se aktivně věnuje vývoji nové metody detekce buněčné smrti pomocí kvantitativního fázového zobrazování. Kromě výzkumu se věnuje také výuce a popularizaci vědy v oblasti živých věd.
Mgr. Martina Raudenská, Ph.D., (*1980) studovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Poté se stala výzkumnou pracovnicí na Ústavu fyziologie a patologické fyziologie Lékařské fakulty MU a členkou týmu doc. RNDr. Michala Masaříka, Ph.D. Martina Raudenská se ve svém výzkumu zaměřuje na molekulární biologii a adaptační mechanismy nádorových buněk.
Doc. RNDr. Michal Masařík, Ph.D., (*1978) studoval obor Biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 2005 absolvoval rovněž doktorské studium v oboru Molekulární a buněčná biologie. Ve své vědecké činnosti se doc. Masařík věnuje oblasti nádorové biologie s těžištěm v metabolismu a mikroprostředí nádorů a nádorových biomarkerech. Kromě výzkumu se věnuje také výuce a vedení kvalifikačních prací studentů všech stupňů studia.
Knihu vydalo 25. února 2021 nakladatelství GRADA.
Masarykova univerzita se stala součástí výzkumné infrastruktury EBRAINS. Partnerství vědcům otevírá nové možnosti v oblasti výzkumu mozku.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při studiu kožních melanomů objevili nové mechanismy řídící dělení nádorových buněk. Jejich zjištění představuje významný odrazový můstek pro budoucí vývoj léčiv.