Vysoká nanečisto – Lékařská fakulta hostila MjUNI

Zjistit, co dělat pro utužení zdraví, naučit se pracovat se zobrazovacími přístroji anebo si vyzkoušet práci porodní asistentky. To a mnohem víc zakusili účastníci MjUNI – Masarykovy juniorské univerzity na lékařské fakultě.

27. 2. 2025 Absolventi Studenti Zaměstnanci

Slavnostní imatrikulace – studium – promoce. Vysokoškolské studium a život na všech desíti fakultách Masarykovy univerzity můžou už pár let poznávat také ti, pro které je i maturita teprve otázkou vzdálené budoucnosti. Díky MjUNI zažívají osm pestrých víkendů nabitých zábavným a poučným programem. Únorový termín už tradičně patřil lékařské a farmaceutické fakultě. Dvě stě padesát účastníků Masarykovy juniorské univerzity si letos mohlo vybrat ze třinácti témat, z nichž deset zajistila naše fakulta.

Připravili je jak zkušení pedagogové, vědecko-výzkumní pracovníci, ale také studenti – IFMSA s osvědčeným programem Nemocnice pro medvídky, Studentská asociace nutričních terapeutů nejmenší účastníky seznámila s významem správné výživy a zahraniční studenti ze spolku MIMSA s těmi staršími procvičili zábavnou formou angličtinu a zároveň anatomii.

Ti nejmenší mohli formou únikové hry proniknout do tajů výroby léků a jejich testování v klinické praxi anebo se dozvědět, jak nám v boji proti nemocem mohou pomoci mikrobi z Antarktidy. Starší se s dentálními hygienistkami přesvědčili, že čištění zubů není radno podceňovat, a na fyziologickém ústavu, respektive biofyzikálním ústavu si doslova na vlastní kůži vyzkoušeli práci s nejrůznějšími zobrazovacími přístroji. Nejen pro dívky byl určený program představující profesi porodní asistentky, práci ve výzkumu si mohli účastníci MjUNI zkusit pro změnu na ústavu histologie a embryologie.

A jako každý rok, ani letos nezůstali stranou také rodiče. Ti byli v rámci rodičovské přednášky seznámeni s tématem dárcovství těl pro výukové a vědecké účely, na kterou navázala prohlídka Anatomického muzea profesora Karla Žlábka.

Masarykova juniorská univerzita tak opět ukázala, že učení se a poznání nemusí být jen o sezení v lavicích a teorii, ale může být hravé a interaktivní. A kdo ví? Možná se někteří z letošních účastníků vrátí na Masarykovu univerzitu jednou jako její skuteční studenti. Jak prohlásila dcera autora tohoto textu: „Až budu velká, chtěla bych chodit k vám do školy!“