Třetí ročník odborné konference ZDRAV–EDU, pořádaný na půdě Masarykovy univerzity v Univerzitním kampusu Bohunice, nabídl aktuální pohledy na vzdělávání zdravotnických pracovníků, rozvoj odborných kompetencí i využití moderních technologií v praxi.
Na půdě Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně se 20. a 21. října 2025 uskutečnil již 3. ročník odborné konference ZDRAV–EDU, zaměřené na vzdělávání ve zdravotnictví. Akce se konala pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR.
Při slavnostním zahájení promluvili zástupci významných institucí, které se podílely na organizaci konference. Za Ministerstvo zdravotnictví se úvodního slova ujal prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR – místopředseda vlády České republiky a ministr zdravotnictví České republiky a Mgr. Alice Strnadová, MBA – ředitelka odboru Ošetřovatelství a nelékařských povolání, Ministerstva zdravotnictví České republiky a hlavní sestra České republiky. MUDr. Irena Maříková, Ph.D., MBA vystoupila jménem Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů z pozice ředitelky obou institucí.
Za Masarykovu univerzitu pronesl zdravici prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity a prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D., děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU). Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC pozdravil účastníky z pozice předsedy Asociace děkanů lékařských fakult a prof. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. za Asociaci vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí (AVVNZP) informovala, že nově zvolenou předsedkyní AVVNZP je prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie LF MU. V neposlední řadě se k úvodním proslovům přidala PhDr. Martina Šochmanová, MBA prezidentka České asociace sester. Všichni úvodní řečníci zdůrazňovali potřebu multidisciplinární spolupráce v procesu vzdělávání i následně v klinické praxi a vědě i výzkumu pro zajištění kvalitního zdravotnictví v ČR.
Konference i letos přilákala stovky účastníků z řad lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků, studentů a pedagogů ze středních, vyšších odborných i vysokých škol a institucí postgraduálního vzdělávání. Cílem dvoudenního setkání bylo sdílet zkušenosti napříč obory, inspirovat a hledat nové cesty k rozvoji odborných kompetencí ve zdravotnictví.
První den se zaměřil na klíčová témata současného systému vzdělávání zdravotnických pracovníků:
Druhý den konference se nesl ve znamení bezpečnosti zdravotnických služeb a rozvoje IT gramotnosti v odborném vzdělávání. Dopolední blok se věnoval elektronizaci zdravotnictví – od legislativního ukotvení až po praktickou implementaci a testování systémů, které by měly usnadnit monitoring procesu vzdělávání.
Po přestávce následovala část programu zaměřená na inovativní technologie a jejich vliv na vzdělávání i praxi. Účastníci mohli nahlédnout do současných trendů, jakými jsou telemedicína, využití virtuální reality či digitální simulace, a vyslechnout praktické zkušenosti odborníků z Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice Havířov, Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a IKEM.
Konferenci ZDRAV–EDU 2025 pořádalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, ve spolupráci s Národní centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a Jihomoravským krajem.
V rámci konference se zapojili také studující Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří se rovněž aktivně zapojovali do diskuse.
Děkan LF MU prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D., vyjádřil očekávání, že konference ZDRAV-EDU je platformou pro řešení významných otázek v oblasti zdravotnického vzdělávání s přesahem na další fóra. Proděkanka LF MU prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., ocenila nejen vysokou kvalitu a relevanci odborného programu, ale i možnost neformálních diskusí s kolegy z různých institucí. Současně zdůraznila roli všeobecných sester: „Všeobecné sestry tvoří přibližně polovinu celosvětové pracovní síly ve zdravotnictví a jejich vysoká fluktuace přispívá k celosvětovému nedostatku. Snížení pracovních nároků, prevence muskuloskeletálních obtíží a vytváření psychologicky bezpečného a podpůrného prostředí ve vzdělávání i praxi jsou klíčovými strategiemi pro udržitelnost budoucí ošetřovatelské pracovní síly.“
Mezi hlavní závěry a doporučení vyplývající z konference patří snaha vyvíjet a implementovat dostupné a moderní vzdělávací programy zaměřené jak na získání profesní způsobilosti a rozvoj specializovaných dovedností u vzdělavatelů různých úrovní a zaměření i u poskytovatelů zdravotních služeb. Podporovat celoživotní vzdělávání a jako klíčový faktor kvality zdravotních služeb. A vytvářet platformy a sítě pro sdílení osvědčených metod a zkušeností v pre-graduálním i post-graduálním vzdělávání.
Akce potvrdila rostoucí význam systematické podpory vzdělávání zdravotnických pracovníků a potřebu otevřené spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, poskytovateli zdravotní péče a státní správou. Organizační tým zároveň oznámil, že již byly zahájeny přípravy na čtvrtý ročník konference, který by měl opět nabídnout prostor pro sdílení novinek, inovací a příkladů dobré praxe v oblasti zdravotnického vzdělávání.
Autor: Andrea Pokorná s využitím zdrojů z týmů PR NCO NZO a IPVZ
Dva týdny intenzivní anatomické výuky, praktických preparací a mezinárodní spolupráce vyvrcholily úspěšným zakončením Letního pitevního kurzu pro dánské studenty na Anatomickém ústavu LF MU. Účastníci si odvážejí cenné odborné zkušenosti, nové přátelské vazby i jedinečný zážitek z práce s reálnými kadávery, který podle jejich slov významně rozšířil jejich profesní i osobní obzory.
Ministerstvo zdravotnictví ČR představilo dne 15. července 2026 první Národní strategii klinických hodnocení humánních léčivých přípravků v ČR 2035, která vytváří dlouhodobý rámec pro rozvoj klinického výzkumu, zlepšení podmínek pro realizaci klinických hodnocení a rozšíření přístupu pacientů k inovativní léčbě. Na přípravě dokumentu se podílela také národní výzkumná infrastruktura CZECRIN.
