Centrum preventivní medicíny při Ústavu preventivního lékařství LF MU

Home Informace pro Vás Rizika nemocí Příčiny rakoviny

Příčiny rakoviny

Podstata

Podstatou rakoviny, zhoubných nádorových onemocnění, je změna genetické informace a regulačních mechanismů v buňce. To vede k nekontrolovanému dělení buňky, vzniká celý nový klon takto postižených buněk, který se nekontrolovaně množí. Z původně osamocené postižené buňky vzniká postupně nádor, který má nejprve nepatrné rozměry, ale postupně roste, a není-li odstraněn či zničen, zahubí celý organismus. Další, neobyčejně záludnou a nebezpečnou, přitom však typickou vlastností zhoubného bujení je, že z nádoru se uvolňují postižené buňky a šíří se dále do organismu, kde vytvářejí sekundární nádorová ložiska, zvané metastázy. To je jedna z nejpodstatnějších věcí, která činí nádorovou léčbu tak obtížnou.

Příčiny vzniku zhoubného bujení

Hlavní příčiny rakoviny celkově a srovnání jejich významu shrnuje obrázek:

rakovina1

Mýty a zkreslené informace

Lidé si často myslí že: 1) Vznik rakoviny je věc náhody, osudu či smůly, a nedá se nijak předvídat a ovlivnit , 2) je nejvíce závislý na dědičnosti, 3) největším rizikem pro vznik rakoviny je znečitění životního prostředí.

A jak to skutečně je

Ad 1: Platí jen částečně. Konkrétní vznik je skutečně výsledkem náhody, avšak spojené s nahromaděním a dlouhodobým působením nepříznivých vlivů – rizikových faktorů. Rakovina může vzniknout u každého, ale pravděpodobnost je výrazně zvyšována přítomností rizikových faktorů.

Ad 2: Jsou sice nádory, pro něž se dědí určité dispozice (např. nádory prsu, kolorektální karcinom), ale tyto dispozice jsou jen jedním z mnoha dalších možných rizikových faktorů. Celkově je 90% všech nádorů způsobeno vnějšími vlivy, a pouze 10 % dědičností.

Ad 3: Odpověď poskytuje graf uvedený výše. Chemickému znečištění lze přičítat pouze velmi malou část nádorů, přibližně 2 % (srovnejte s kouřením). Různé ekologické iniciativy mají nepochybně ušlechtilé a dobré úmysly, ale často šíří nesprávné informace – ke škodě všech.

Vliv kouření – nejen rakovina plic

Kouření cigaret je jednoznačně nejvýznamnější jednotlivou příčinou vzniku rakoviny. Celkově přispívá přibližně 30 % k úmrtnosti na veškerá nádorová onemocnění. Jinými slovy - bez kouření by poklesla úmrtnost na rakovinu o 30 %. Toto číslo se týká rakoviny celkem, ale samozřejmě ne ke všem nádorům přispívá kouření stejnou měrou. Nejsilněji přispívá k rakovině průdušek a plic, kde se mu připisuje 90 % všech případů! Tento fakt je o to důležitější, že rakovina plic je vůbec nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu.

Ale kouření významně přispívá i k riziku mnoha dalších nádorů, konkerétně: ústní dutiny, hltanu, hrtanu, jícnu, pankreatu (slinivky), děložního čípku, tlustého střeva, ledvin. Přestože dnes snad každý laik ví o tom, že kouření způsobuje rakovinu plic, podstatně méně lidí (a bohužel i lékařů) je informováno o riziku kouření pro ostatní nádory – a přitom tento vliv je často velmi podstatný – a to i u nádorů, kde jsou obecně známé spíše jiné rizikové faktory. Např. u kolorektárního karcinomu, kde jinak hraje velkou roli výživa, lze vlivu kouření přičítat 12% všech případů, a relativní riziko se zvyšuje 2,5 x (tj. o 150 %)! U nádoru čípku děložního, který má vlastně infekční původ a podstatnou roli hraje charakter a hygiena sexuálního života, lze přesto vlivu kouření přičítat 30% všech případů a relativní riziko se zvyšuje 1,7 x, (tj. o 70 %)! Vlivu kouření , lze přičítat 50 % nádorů močového měchýře (zvýšení relativního rizika 2-3x), podobě u rakoviny slinivky.

Vliv výživových faktorů

Vlivu výživových faktorů je přisuzován 35%-ní podíl na celkové úmrtnosti způsobené nádory. Celkově je tedy příčinné přispění ještě vyšší než u kouření, nicméně výživové není jedotlivým faktorem, ale naopak představuje nesmírně složitý komplex. Zásadní rozdíl oproti kouření spočívá v tom, že kouření představuje riziko pouze pro ty, kteří se sami rozhodnout kouřit, vliv výživy se týká naprosto každého. A tento vliv vliv může být pozitivní (ochranný) nebo negativní (rizikový) – záleží na individuální skladbě stravy. Lidé si často myslí, že největší riziko představují různé chemické látky v potravinách – ať již přidávané úmyslně, či nechtěně jako rezidua z procesu výroby potravin. To je velký omyl, který odvádí pozornost falešným směrem.

Skutečnost je jiná - současné poznatky o výživových faktorech s prokázaným efektem na riziko vzniku rakoviny shrnuje níže uvedné schéma. Na obrázku jsou výživové faktory rozdělený na ty, které riziko zvyšují (levý sloupec), a na ty, které proti rakovině naopak chrání (pravý sloupec). U faktorů jsou potom uvedeny ty konkrétní druhy rakoviny, pro který se efekt – ať již příznivý či nepříznivý – projevuje, respektive byl dostatečně prokázán.

Riziko vzniků různých nádorů zvyšuje: obezita, nadměrná konzumace alkoholu a nadměrná konzumace masa. U masa se jedná o tzv. „červené maso“, tedy zejména vepřové hovězí, případně skopové a zvěřinu. Drůbeží maso se takto rizikové nejeví a konzumace ryb má naopak zřejmě ochranný efekt.

Z prokázaných ochranných faktorů se jedná o: pohybovou aktivitu a vysokou konzumaci zeleniny a ovoce. Poznámka: Pohybová aktivita je dnes řazena mezi výživové faktory, neboť s výživou souvisí natolik úzce (energetická bilance), že ji nelze oddělovat. Totéž se týká obezity.

rakovina2

K tukům a vláknině: Ještě donedávna se jevilo, že celkově vysoká konzumace tuků zvyšuje nádorové riziko. Nové, přesnější výzkumy toto nepotvrdily, vliv tuků prokázán nebyl, a spíše se ukazuje, že podobně jako v případě kardiovsakulárních onemocnění má větší význam složení konzumovaných tuků, spíše než jejich celkové množství. Celkově ovšem nejsou dosud dostatečné důkazy o tom, že by tuky ve stravě ovlivňovaly významně riziko jakéhokoliv nádoru.

Rovněž o vláknině se předpokládalo, že má podstatný efekt, tentokrát však ochranný. Ale ani toto nové zpřesněné studie nepovrdily. Týká se to ale spíše izolované vlákniny, nikoliv jejích přirozených zdrojů (zelenina a ovoce), kde efekt dostatečně prokázán je – ale nelze ho přičítat samostatné vláknině. Obě zmíněné oblasti ale jsou intenzivně dále zkoumány.

Co tedy proti rakovině chrání – a co ne

Základem skutečně kvalitních, věrohodných doporučení pro prevenci rakoviny musí být klasifikace kvality důkazů o efektu. Tím se právě odlišují od nejrůznějších „zaručených“, ve skutečnosti nepodložených informací. Příkladem aktuálního, skutečně kvalitního vyhodnocení je klasifikace, kterou vytvořila renomovaná vědecká společnost ACS (American Cancer Society) r.2002. Komise expertů ACS vytvořila následující klasifikační stupnici, umožňující každé specifické doporučení ohodnotit podle jeho předpokládaného efektu na riziko jednotlivých nádorů:

A1: Přesvědčivé důkazy pro přínos

A2: Pravděpodobný přínos

A3: Možný přínos

B: Nedostatečné důkazy k závěrům o přínosu nebo riziku

C: Důkazy o nedostatku přínosu

D: Důkazy o škodlivém efektu (zvýšení rizika)

Výsledky této klasifikace shrnuje níže uvedená tabulka, která tedy představujesouhrnnou klasifikaci možných výživových opatření z hlediska jejich dopadu na riziko jednotlivých nádorů dle lokalizací:

  Kolorektum Prs Prostata Plíce Jícen, ústa Žaludek Pankreas Močový měchýř Endometrium
Zvýšení příjmu ovoce a zeleniny A2 A3 A3 A2 A2 A2 A3 A3 A3
Omezení červeného masa A2 B A3 B B C A3 C B
Zvýšení fyzické aktivity A1 A1 B B B B B B A2
Nemít nadváhu A1 A1 C B A2 C A3 C A1
Omezení alkoholu A3 A2 C B A1 C A3 C B
Konzumace sójových potravin B B B B B B B B B
Užívání suplement beta-karotenu B B C D B B B B B
Užívání suplement vitamínu E B B A3 C B B B B B
Uživání suplement vitamínu C B B B B B B B B B
Užívání suplement kyseliny listové A3 A3 B B B B B B B
Užívání suplement selenu A3 B A3 A3 B B B B B

Na základě uvedeného vyhodnocení předpokládaného efektu ACS vytvořila souhrn doporučení pro prevenci rakoviny výživou a pohybovou aktivitou. Hlavní body shrnuje tabulaka:

1. Jezte širokou paletu zdravé stravy, s důrazem na rostlinné zdroje.
  • Jezte pět nebo více porcí rozmanitých druhů zeleniny a ovoce každý den
  • Vybírejte celozrnné obilniny přednostně oproti zpracovaným (rafinovaným) obilninám a cukrům.
  • Omezte konzumaci červených mas, zejména těch z vysokým obsahem tuku a zpracovaných
  • Vybírejte potraviny, které pomáhají udržovat zdravou váhu
2. Osvojte si fyzicky aktivní životní styl
  • Dospělí: věnujete se nejméně mírné aktivitě 30 minut nebo více 5 nebo více dní v týdnu; 45 nebo více minut mírné až intenzivní aktivity pět nebo víc dnů týdně může dále podpořit redukci rizika rakoviny prsu a tlustého střeva.
  • Děti a adolescenti: věnujte se nejméně 60 minut denně mírné až intenzívní fyzické aktivitě nejméně pět dní v týdnu.
3. Udržujte si zdravou váhu po celý život
  • Udržujte v rovnováze energetický příjem s fyzickou aktivitou
  • Snižte váhu, jestliže jste nyní v kategorii nadváhy nebo obezity
4. Jestliže pijete alkoholické nápoje, limitujte svoji konzumaci