Směrnice rektora č. 14/2006 Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Masarykově univerzitě (ve znění účinném od 1.2.2007) Podle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), vydávám tuto směrnici: Článek 1 Předmět úpravy Tato směrnice upravuje způsob předkládání návrhů na zahájení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem (ve společných ustanoveních dále jen „řízení“), jejich náležitosti a postup při jejich projednávání na Masarykově univerzitě (dále jen „MU“). Článek 2 Obecná ustanovení (1) Habilitační řízení na MU se uskutečňují podle §§ 71 a 72 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění (dále jen „zákon“). (2) Řízení ke jmenování profesory na MU se uskutečňují podle §§ 73 a 74 zákona. (3) Zahájení, průběh a ukončení řízení jsou evidovány v habilitačním, resp. jmenovacím spisu, jehož součástí jsou a) návrh na zahájení řízení se všemi přílohami, b) posudky oponentů a všechna relevantní písemná hodnocení, c) zápisy z jednání habilitační, resp. hodnotící komise a záznamy o výsledcích jejího hlasování, d) zápis odpovídající části jednání vědecké rady, resp. vědeckých rad a záznam výsledků hlasování o jmenování uchazeče docentem, resp. profesorem, e) návrhy vědecké rady, resp. vědeckých rad na jmenování uchazeče docentem, resp. profesorem; návrh předkládá jménem vědecké rady její předseda[1]. (4) Kompletní spis je ukládán v souladu s ustanoveními směrnice rektora č. 12/05 Spisový a skartační řád Masarykovy univerzity v Brně. Článek 3 Zahájení řízení (1) Habilitační řízení se zahajuje předložením návrhu a) děkanovi fakulty, která na základě akreditace uskutečňuje habilitační řízení v příslušném oboru, a to prostřednictvím oddělení pro vědu a výzkum fakulty, nebo b) rektorovi vysoké školy, uskutečňuje-li habilitační řízení v příslušném oboru MU, a to prostřednictvím Odboru pro vědu a výzkum rektorátu MU. Návrh předkládá uchazeč společně s písemnou žádostí o zahájení řízení. (2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje a) na návrh uchazeče předložený vědecké radě fakulty, která na základě akreditace uskutečňuje řízení ke jmenování profesorem v příslušném oboru, nebo b) na návrh uchazeče předložený vědecké radě MU, uskutečňuje-li řízení ke jmenování profesorem v příslušném oboru MU, nebo c) na návrh děkana nebo rektora předložený vědecké radě fakulty, která na základě akreditace uskutečňuje řízení ke jmenování profesorem, nebo d) na návrh děkana nebo rektora předložený vědecké radě MU, uskutečňuje-li řízení ke jmenování profesorem v příslušném oboru MU, nebo e) z vlastního podnětu vědecké rady fakulty, nebo f) z vlastního podnětu vědecké rady MU. (3) Návrh podle odst. 2 předkládá a) v případě odst. 2 písm. a) uchazeč děkanovi jako předsedovi vědecké rady fakulty, a to prostřednictvím oddělení pro vědu a výzkum fakulty, b) v případě odst. 2 písm. b) uchazeč rektorovi MU jako předsedovi vědecké rady MU, a to prostřednictvím Odboru pro vědu a výzkum rektorátu MU, c) v případě odst. 2 písm. c) děkan vědecké radě fakulty přímo, nebo rektor děkanovi jako předsedovi vědecké rady fakulty, d) v případě odst. 2 písm. d) rektor vědecké radě MU přímo, nebo děkan rektorovi jako předsedovi vědecké rady MU. e) v případě odst. 2 písm. e) se vlastním podnětem vědecké rady fakulty rozumí její rozhodnutí vzniklé hlasováním, f) v případě odst. 2 písm. f) se vlastním podnětem vědecké rady MU rozumí její rozhodnutí vzniklé hlasováním. Návrh uchazeče podle písm. a) a b) se podává společně s písemnou žádostí o zahájení řízení a alespoň se dvěma doporučujícími stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru. (4) Řízení je podle odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a) je zahájeno dnem přijetí návrhu oddělením pro vědu a výzkum fakulty. Řízení podle odst. 1 písm. b) nebo odst. 2 písm. b) je zahájeno dnem přijetí návrhu Odborem pro vědu a výzkum Rektorátu MU. Řízení podle odst. 2. písm. c), resp. písm. d) je zahájeno dnem předložení návrhu děkana nebo rektora vědecké radě fakulty, resp. dnem předložení návrhu děkana nebo rektora vědecké radě MU. Řízení podle odst. 2 písm. e), resp. písm. f) je zahájeno dnem schválení podnětu vědecké rady fakulty, resp. dnem schválení podnětu vědecké rady MU řízení zahájit. (5) Formální náležitosti návrhů podaných podle odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) a e) kontroluje pověřený pracovník oddělení pro vědu a výzkum fakulty. Formální náležitosti návrhů podaných podle odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), d) a f) kontroluje pověřený pracovník Odboru pro vědu a výzkum Rektorátu MU. Případné formální nedostatky návrhu je uchazeč povinen odstranit ve lhůtě 30 dnů. V opačném případě děkan nebo rektor řízení zastaví. (6) V případě návrhů na zahájení řízení ke jmenování profesorem u uchazeče, který je již profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona prominout uchazeči splnění předpokladu předchozího jmenování docentem. Tuto výjimku může rektor udělit na základě návrhu vědecké rady MU schváleného tajným hlasováním. Žádost o udělení výjimky se předkládá spolu s návrhem na zahájení řízení ke jmenování profesorem předloženým podle ustanovení odst. 3. Návrh musí obsahovat a) všechny podklady předepsané touto směrnicí pro návrhy na zahájení řízení ke jmenování profesorem, b) doklad potvrzující skutečnost, že uchazeč je profesorem na zahraniční vysoké škole, c) v případě předložení návrhu podle odst. 3 písm. a), nebo c), nebo e) písemné stanovisko vědecké rady příslušné fakulty k udělení výjimky. Návrh předložený podle odst. 3 písm. a), nebo c), nebo e) postoupí děkan k projednání ve vědecké radě MU rektorovi jako jejímu předsedovi. (7) V případě předložení návrhu na zahájení řízení ke jmenování profesorem podle odst. 6 je řízení zahájeno dnem udělení výjimky. Pokud rektor výjimku neudělí, řízení se nezahajuje a podklady jsou vráceny uchazeči. Článek 4 Náležitosti návrhů na zahájení řízení (1) Návrh na zahájení habilitačního řízení obsahuje název oboru, v němž uchazeč žádá o habilitaci, a následující doklady o vědecké nebo umělecké kvalifikaci uchazeče: a) životopis se strukturou podle předlohy v Informačním systému MU (dále jen IS MU), b) úředně ověřené kopie dokladů o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech; úředním ověřením se rozumí buď notářské či matriční ověření, nebo konstatování pověřeného pracovníka oddělení pro vědu a výzkum fakulty, resp. Odboru pro vědu a výzkum Rektorátu MU, že kopie souhlasí s originálem, stvrzené úředním razítkem a podpisem tohoto pracovníka, c) doklady osvědčující pedagogickou praxi (podle odst. 5), d) odbornou charakteristiku vědecké nebo umělecké činnosti a dosažených výsledků (podle odst. 6) – pouze v případě požadavku příslušné vědecké rady nebo z vlastního rozhodnutí uchazeče, e) seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací (podle odst. 7), f) seznam ohlasů na práce uvedené podle písm. e), g) seznam absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží (podle odst. 8)[2], h) další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci (podle odst. 9), i) souhrnnou informaci o pracích uchazeče podle písm. e) a souhrnnou informaci o ohlasech na ně (tabulka podle odst. 10 – Příloha č. 3), j) habilitační práci (podle odst. 11) ve čtverém vyhotovení. (2) Návrh na zahájení řízení ke jmenování profesorem obsahuje název oboru, v němž uchazeč žádá o jmenování profesorem, a následující doklady o vědecké nebo umělecké kvalifikaci uchazeče: a) v souladu s § 74 odst. 1 zákona doklady osvědčující skutečnost, že uchazeč je uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru (zejména doporučující stanoviska v případě předložení návrhu podle čl. 3 odst. 2 písm. a) a b)), b) doklady podle odst. 1 písm. a) až i). (3) Doklady podle odst. 1 s výjimkou písm. j) nebo doklady podle odst. 2 musí být uspořádány v uvedeném pořadí a s výjimkou dokladů podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) opatřeny vlastnoručním podpisem uchazeče na každém listu. V případě, že jsou doklady svázány v nerozebíratelné vazbě, je postačující podpis uchazeče na poslední straně výsledného dokumentu. Dokumentaci podle odst. 1 písm. a) a písm. c) až i) předkládá uchazeč také v elektronické verzi, jejíž obsah je totožný s verzí písemnou. Kromě toho předloží uchazeč zvlášť ve dvojím vyhotovení doklady podle odst. 1 písm. a), e) a i), v jednom vyhotovení pak seznam vedených disertačních prací (odst. 5 písm. c)), vždy s vlastnoručním podpisem každého listu. (4) Doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných titulech podle odst. 1 písm. b) se rozumí a) doklad o ukončení vysokoškolského studia (vysokoškolský diplom a jeho přílohy – vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, dodatek k diplomu, apod.), popřípadě doklady o uznání rovnocenného zahraničního vzdělání, b) u absolventů lékařských fakult v letech 1953-1964 zvlášť doklad o přiznání titulu MUDr., c) doklad o získání vědecké hodnosti CSc. nebo DrSc. (resp. DSc.), nebo doklad o získání akademického titulu Dr. nebo Ph.D., popřípadě doklady o uznání rovnocenných zahraničních hodností a titulů, d) u uchazečů v řízení ke jmenování profesorem doklad o předchozím jmenování docentem v případě, že toto jmenování nebylo prominuto na základě ustanovení § 74 odst. 1 zákona. (5) Doklady osvědčujícími pedagogickou praxi podle odst. 1 písm. c) se rozumí a) potvrzení zaměstnavatele o délce a průběhu pedagogické praxe nebo ekvivalentní doklad osvědčující případnou pedagogickou praxi na zahraniční vysoké škole, b) přehled pravidelné výuky[3] za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení[4] podle vzoru v Příloze č. 1, c) počet vedených bakalářských a diplomových prací za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení a úplný seznam vedených disertačních prací podle vzoru v Příloze 1, d) členství v komisích pro státní závěrečné, státní rigorózní a státní doktorské zkoušky a členství v oborových radách a oborových komisích doktorských studijních programů v posledních 5 letech včetně roku zahájení řízení, e) seznam učebnic a kapitol v učebnicích, f) seznam učebních textů a jiných pomůcek pro výuku, g) seznam popularizačních textů a přehled popularizačních aktivit významných z hlediska uchazeče[5], h) seznam přehledových a vzdělávacích textů a prezentací[6], i) seznam projektů s vysokoškolskou nebo vzdělávací tématikou, jichž byl uchazeč řešitelem nebo spoluřešitelem[7], s uvedením názvu projektu, poskytovatele, období řešení projektu a jména řešitele (pouze v případě, že uchazeč je spoluřešitelem), j) seznam uměleckých realizací. Seznamy podle písm. d) a písm. f) až j) zahrnují pouze období posledních 5 let včetně roku zahájení řízení. Přehledy podle písm. b), c) a d) (Příloha č. 1) u uchazečů mimo MU musí být potvrzeny děkanem fakulty, nebo rektorem vysoké školy, která se nečlení na fakulty, na které uchazeč pedagogicky působil. Dále uchazeč uvádí souhrnnou informaci o pedagogických pracích podle písm. e) až j) bez omezení období, podle Přílohy č. 3. (6) Odbornou charakteristikou vědecké nebo umělecké činnosti a dosažených výsledků podle odst. 1 písm. d) se rozumí stručná charakteristika výzkumné problematiky, jíž se uchazeč zabýval a zabývá, stav jejího řešení v mezinárodním kontextu a výstižný popis hlavních výsledků uchazeče, jimiž k jejímu řešení přispěl[8]. (7) Seznam odborných, vědeckých a uměleckých prací podle odst. 1 písm. e) má toto členění: a) monografie[9] recenzované (R), nerecenzované (NR), b) kapitoly v monografiích nebo tematických (monografických) sbornících recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR), c) původní vědecké články v časopisech či jiných periodikách recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR)[10], s uvedením souhrnné hodnoty IF u impaktovaných prací v době publikování práce (IF=…), d) editorství tematických sborníků recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR), s uvedením eventuelní souhrnné hodnoty IF u impaktovaných sborníků v době publikování sborníku (IF=…), e) původní vědecké články ve sbornících recenzovaných (R), nerecenzovaných (N), s uvedením souhrnné hodnoty IF u impaktovaných sborníků v době publikování práce (IF=…), f) seznam vyžádaných přednášek s uvedením názvu přednášky, název, měsíc, rok a místo konání odborné akce, na níž byla přednáška uvedena, g) abstrakta spojená s aktivní účastí na konferencích[11], h) seznam významných prezentací na konferencích, z nichž nebyl vydán postkonferenční sborník ani sborník abstrakt, i) účelové publikace[12], j) seznam projektů výzkumu a vývoje, jichž byl či je uchazeč řešitelem (Ř) nebo spoluřešitelem (SŘ) (viz poznámka ^7), s uvedením údaje o výsledku oponentury ukončených projektů (viz Přílohu č. 2), k) patenty a další výsledky chráněné podle zvláštních předpisů, prototypy, poloprovozy, ověřené technologie, funkční vzorky, l) audiovizuální a webové prezentace v oblasti výzkumu a vývoje, m) původní umělecké práce, n) audiovizuální a webové prezentace umění, o) další práce významné z hlediska uchazeče. V každé z kategorií podle písm. a) až h) jsou práce rozlišeny na mezinárodní (M) a národní/lokální (N/L)[13]. Práce v seznamu jsou v každé kategorii číslovány zvlášť a řazeny chronologicky vzestupně (viz Přílohu č. 2)[14]. Způsob citace se řídí zvyklostmi v daném oboru. Seznam doplní uchazeč uvedením (viz Přílohu č. 2) p) tří vlastních prací, které považuje za nejvýznamnější (s případným stručným výstižným zdůvodněním dle rozhodnutí uchazeče), včetně přiložení výtisku každé z těchto prací, q) tří nejvýznamnějších citací svých prací se stručným výstižným zdůvodněním. (8) Každá z položek seznamu stáží podle odst. 1 písm. g) obsahuje u stáží delších než 1 měsíc uvedení instituce a jejího pracoviště, na němž uchazeč stáž absolvoval, rok a dobu trvání stáže v měsících. U stáží s dobou trvání do 1 měsíce se uvádí pouze výčet institucí a letopočet. (9) Dalšími doklady osvědčujícími vědeckou a uměleckou kvalifikaci podle odst. 1 písm. h) se rozumí a) členství v oborových radách/komisích grantových agentur (GAČR, FRVŠ, GA AVČR, zahraniční grantové agentury), s uvedením roku nebo období (od roku – do roku), b) členství ve vědeckých radách, odborných grémiích , expertních komisích, apod., s uvedením roku nebo období (od roku – do roku), c) uspořádání sjezdů, konferencí, pracovních seminářů, výstav, apod., s omezením na členství v organizačních (OV) nebo programových výborech (PV) a předsednictví sjezdu či konference (PŘ), s uvedením názvu, doby a místa konání akce a s označením M nebo N/L, d) u řízení ke jmenování profesorem charakteristika spolupráce s jinými pracovišti – seznam s uvedením instituce, společně řešené problematiky, období (od roku –do roku), e) udělená ocenění na univerzitní úrovni (cena rektora, medaile) a ocenění odborných, resp. uměleckých institucí za dlouhodobou vědeckou, uměleckou nebo pedagogickou činnost, s uvedením typu, důvodu a roku ocenění, f) další doklady podle uvážení uchazeče. V každé z kategorií dokladů podle písm. a) až e) jsou jednotlivé položky řazeny chronologicky vzestupně (viz Přílohu č. 5)[15]. Doklady podle písm. a) až d) jsou předkládány za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení. (10) Souhrnná informace o pracích uchazeče a ohlasech na ně (odst. 1 písm. i)) se předkládá formou tabulky s číselnými údaji podle Přílohy č. 3. Seznam ohlasů podle odst. 2 písm. c) obsahuje soupis ohlasů na práce uchazeče bez autocitací[16], s členěním na mezinárodní (M) a národní / lokální (N/L). Každá položka obsahuje údaj o případné evidenci v mezinárodních databázích, např. Web of Science-WOS, SCOPUS, apod. (viz Příloha č. 4). V případě publikací evidovaných v mezinárodní databázi může mít seznam formu výpisu z této databáze.) (11) Habilitační prací se rozumí jedna z následujících možností: a) Písemná práce obsahující nové vědecké poznatky (§ 72 odst. 3 písm. a) zákona). Práce je psána česky s abstraktem v některém světovém jazyce, nebo v některém světovém jazyce podle zvyklostí v oboru s českým abstraktem. Abstrakt musí obsahovat stručnou a výstižnou charakteristiku stavu problematiky, cílů práce, použité metodiky a dosažených výsledků. b) Soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem (§ 72 odst. 3 písm. b) zákona) a abstraktem. Komentář v rozsahu odpovídajícím standardní situaci v oboru je psán česky nebo v některém světovém jazyce, rovněž podle zvyklostí v oboru. Přiměřeně podrobně charakterizuje stav problematiky, cíle práce, použitou metodiku, dosažené výsledky a v případě prací se spoluautory i kvantitativní (v procentech) a obsahový autorský podíl uchazeče. Abstrakt je psán česky v případě cizojazyčného komentáře a v některém světovém jazyce v případě českého komentáře. Abstrakt musí stručně a výstižně charakterizovat stav problematiky, cíle práce, použitou metodiku, dosažené výsledky a v případě prací se spoluautory i kvantitativní (v procentech) a obsahový autorský podíl uchazeče. c) Tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky (§ 72 odst. 3 písm. c)). V případě monografie více autorů musí být práce doplněna komentářem charakterizujícím kvantitativně (v procentech) i obsahově autorský podíl uchazeče. d) Umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost (§ 72 odst. 3 písm. d) zákona)[17]. Článek 5 Průběh habilitačního řízení (1) Průběh habilitačního řízení, složení a jmenování habilitačních komisí a oponentů se řídí § 72 zákona. (2) Nedojde-li k zastavení řízení podle čl. 3 odst. 5, předkládá žádost uchazeče podle čl. 3 odst. 1 děkan, resp. rektor vědecké radě fakulty, resp. vysoké školy spolu s návrhem na složení habilitační komise. Habilitační komise je pětičlenná. Jejími členy jsou profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru nebo oborech příbuzných. Předsedou habilitační komise je profesor, zpravidla pracovník MU. Nejméně tři členové komise jsou odborníci z jiného pracoviště než MU[18]. Členy habilitační komise a jejího předsedu jmenuje na základě schválení příslušnou vědeckou radou děkan, resp. rektor, podle vymezení v čl. 3 odst. 1. (3) O všech návrzích se habilitační komise usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. S výjimkou závěrečného tajného hlasování o návrhu na jmenování uchazeče docentem, které musí být uskutečněno prezenčně, může být jednání habilitační komise vedeno korespondenčně nebo elektronicky. Z každého jednání habilitační komise je pořízen zápis, který je součástí habilitačního spisu (čl. 2 odst. 3 písm. c)). (4) Habilitační komise se usnáší na ustanovení tří oponentů, z nichž nejméně dva jsou odborníci z jiného pracoviště než MU (viz poznámka k odst. 2). Oponenty jmenuje předseda habilitační komise. (5) Oponenti vypracují písemné posudky, v nichž zhodnotí odbornou úroveň habilitační práce (formulář viz v Příloze č. 6). V závěru posudků výslovně bez dalšího uvedou, zda habilitační práce splňuje či nesplňuje požadavky standardně kladené na úroveň habilitačních prací v daném oboru. Uchazeč má právo být seznámen s posudky oponentů nejméně dva týdny před veřejným zasedáním vědecké rady, na němž bude práce obhajována. (6) Součástí habilitačního řízení je přednáška uchazeče pro odbornou veřejnost. Její téma stanoví habilitační komise výběrem ze tří témat navržených uchazečem. Přednášky se účastní jako hodnotitelé nejméně tři pověření členové habilitační komise, kteří předloží komisi písemné hodnocení přednášky. V jeho závěru hodnotitelé výslovně uvedou, zda přednáška prokázala či neprokázala dostatečnou vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci a pedagogickou způsobilost uchazeče (formulář viz v Příloze č. 7). (7) Na základě posouzení písemných materiálů uchazeče, posudků oponentů a písemného hodnocení přednášky pro odbornou veřejnost zhodnotí habilitační komise vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče, jeho pedagogickou způsobilost a úroveň jeho habilitační práce. Komise se tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem. Hodnocení včetně explicitních vyjádření k jednotlivým aspektům činnosti uchazeče je zaznamenáno v předepsaném formuláři (viz Příloha č. 8). (8) Návrh na jmenování docentem předkládá předseda habilitační komise nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě. Na základě tohoto návrhu pokračuje habilitační řízení podle odst. 9. a 10. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, předkládá její předseda nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě návrh na zastavení řízení. Na návrhu na zastavení řízení se vědecká rada usnáší většinou hlasů všech svých členů. Není-li návrh přijat, pokračuje habilitační řízení podle odst. 9 a 10. (9) Habilitační přednáška uchazeče a obhajoba jeho habilitační práce (§ 72 odst. 9 zákona) se konají na veřejném zasedání vědecké rady. a) Součástí jednání je rozprava, v níž má uchazeč možnost obhajovat svou habilitační práci, vyjádřit se k posudkům oponentů a komentovat svou vědeckou nebo uměleckou a pedagogickou činnost. b) Téma habilitační přednášky určí uchazeč tak, aby zahrnovalo charakteristiku problematiky daného vědního oboru a vlastní odborné výsledky uchazeče. Téma oznámí uchazeč předsedovi vědecké rady nejméně dva týdny před zasedáním, a to prostřednictvím příslušného oddělení pro vědu a výzkum. Vědecká rada může určit ze svých řad hodnotitele habilitační přednášky, kteří v neveřejné části zasedání přednesou stručná hodnocení přednášky z odborného i pedagogického hlediska. Hodnocení jsou součástí zápisu z jednání. (10) Nejpozději pět pracovních dnů před zasedáním vědecké rady fakulty (resp. vědecké rady MU v případě, že habilitační řízení v daném oboru uskutečňuje na základě akreditace MU), může uchazeč doplnit návrh údaji aktualizujícími doklady o jeho vědecké nebo umělecké kvalifikaci podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až i). (11) Vlastní průběh jednání ve věci návrhu na jmenování docentem je dán pravidly přijatými danou vědeckou radou, přičemž členové habilitační komise a oponenti se mohou účastnit i neveřejných částí jednání.V závěru jednání se vědecká rada usnáší většinou hlasů svých členů na návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem. Další postup se řídí ustanoveními § 72 odst. 10 až 14 zákona. Článek 6 Průběh řízení ke jmenování profesorem (1) Průběh řízení ke jmenování profesorem, složení a jmenování hodnotících komisí se řídí § 74 zákona. (2) Nedojde-li k zastavení řízení podle čl. 3 odst. 5., předkládá žádost uchazeče podle čl. 3 odst. 1 děkan, resp. rektor vědecké radě fakulty, resp. vysoké školy spolu s návrhem na složení hodnotící komise. Pro složení hodnotící komise a její jednání platí ustanovení čl. 5 odst. 2. a 3. (3) Součástí řízení ke jmenováni profesorem je přednáška uchazeče pro odbornou veřejnost. Pro její průběh a hodnocení platí ustanovení čl. 5 odst. 6 s tím, že úkony habilitační komise vykonává pro účely řízení ke jmenování profesorem hodnotící komise. (4) Na základě posouzení písemných materiálů uchazeče, případných doporučujících stanovisek podle čl. 3 odst. 3 písm. a) a písemného hodnocení přednášky pro odbornou veřejnost zhodnotí hodnotící komise vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče, jeho pedagogickou způsobilost a jeho roli jako význačné a uznávané vědecké nebo umělecké osobnosti v daném oboru. Komise se tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda má být uchazeč jmenován profesorem. Hodnocení včetně explicitních vyjádření k jednotlivým aspektům činnosti uchazeče je zaznamenáno v předepsaném formuláři (viz Přílohu č. 9). Komise je zejména povinna výslovně uvést, zda je uchazeč význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností v daném oboru, zda se významně zasluhuje o profilování a rozvoj tohoto oboru a zda představuje jednu z vůdčích osobností vědecké školy nebo výzkumného týmu v tomto oboru. (5) Návrh na jmenování profesorem předkládá předseda hodnotící komise nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě. Na základě tohoto návrhu pokračuje řízení ke jmenování profesorem podle odst. 6. a 7. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, předkládá její předseda nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě návrh na zastavení řízení. Na návrhu na zastavení řízení se vědecká rada usnáší většinou hlasů všech svých členů. Není-li návrh přijat, pokračuje řízení podle odst. 6 až 8. (6) Uchazeče, jehož navrhla hodnotící komise ke jmenování profesorem, vyzve vědecká rada k přednesení přednášky na svém veřejném zasedání (§ 74 odst. 5 zákona). Téma přednášky určí uchazeč tak, aby zahrnovalo charakteristiku problematiky daného vědního oboru, odborné výsledky uchazeče, jeho vlastní koncepci vědecké nebo umělecké činnosti a vlastní koncepci výuky v daném oboru. Téma oznámí uchazeč předsedovi vědecké rady nejméně jeden týden před zasedáním. Vědecká rada může určit ze svých řad hodnotitele přednášky, kteří v neveřejné části zasedání přednesou stručná hodnocení přednášky z odborného i pedagogického hlediska. Hodnocení jsou v takovém případě součástí zápisu z jednání. (7) Nejpozději pět pracovních dnů před zasedáním vědecké rady fakulty (resp. vědecké rady MU v případě, že řízení ke jmenování profesorem uskutečňuje na základě akreditace MU), může uchazeč doplnit návrh údaji aktualizujícími doklady o jeho vědecké nebo umělecké kvalifikace podle čl. 4 odst. 2 písm. b). (8) Vlastní průběh jednání ve věci návrhu na jmenování profesorem je dán jednacím řádem, resp. pravidly přijatými danou vědeckou radou, přičemž členové hodnotící komise se účastní i neveřejných částí jednání. V závěru jednání se vědecká rada usnáší většinou hlasů všech svých členů na návrhu, zda má být uchazeč jmenován profesorem. (9) Další postup se řídí ustanoveními § 74 odst. 6 až 9 zákona.Pro jednání vědecké rady MU ve věci řízení ke jmenování profesorem platí ustanovení čl. 5 odst. 8 a 9 obdobně s tím, že neveřejné části jednání se účastní pouze předseda hodnotící komise. Přednáška uchazeče nemá předem stanovené téma, musí však obsahovat uchazečovu koncepci vědecké nebo umělecké činnosti a jeho koncepci výuky v daném oboru. Článek 7 Zveřejňování údajů o řízeních (1) Zveřejněním údajů o zahájení a ukončení řízení podle § 75 odst. 1 zákona se rozumí a) zveřejnění na úřední desce v Informačním systému MU, b) zveřejnění na wwwdata.muni.cz, c) odeslání formuláře MŠMT „Zveřejňování údajů o habilitačním řízení“, resp. Zveřejňování údajů o řízení ke jmenování profesorem“ podepsaného děkanem příslušnému odboru na MŠMT a v kopii Odboru pro vědu a výzkum Rektorátu MU. (2) Návrh na zahájení habilitačního řízení, resp. návrh na zahájení řízení ke jmenování profesorem, se všemi náležitostmi předepsanými v čl. 4, s výjimkou habilitační práce, musí být od okamžiku zahájení řízení zveřejněn. Habilitační práce musí být nejméně pět pracovních dnů před jednáním příslušné vědecké rady určené podle čl. 3 k dispozici k nahlížení veřejnosti. Habilitační, resp. jmenovací spis doplněný o aktualizaci údajů podle čl. 5 odst. 10, resp. čl. 6 odst. 7, s výjimkou habilitační práce, je veřejně přístupný. Způsob a místo zveřejnění jsou ve všech případech stanoveny opatřením děkana nebo rektora. Článek 8 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Pro administrativu, organizaci a průběh habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájených před účinností této směrnice platí podmínky, za kterých byla řízení zahájena. (2) Kontrolu dodržování této směrnice vykonává prorektor pro vědu a výzkum. (3) Výkladem této směrnice je pověřen prorektor pro vědu a výzkum. (4) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. února 2007 Petr Fiala V Brně 19. prosince 2006 rektor Přílohy Struktura tabulek v přílohách je závazná. Konkrétní údaje (příklady publikací a citací) však slouží pouze jako příklad. Způsob jejich uvádění nepředstavuje předepsanou normu. Způsob citování prací je vhodné volit podle zvyklostí v daném oboru. Příloha č. 1 - K dokladům osvědčujícím pedagogickou praxi Příloha č. 2 - Seznam odborných, vědeckých a uměleckých prací Příloha č. 3 - Souhrnná informace o pracích a ohlasech na ně Příloha č. 4 - Ohlasy na publikované práce (nebo výpis z příslušné databáze – WOS, SCOPUS, …) Příloha č. 5 - Další doklady osvědčující vědeckou a uměleckou činnost Příloha č. 6 - Posudek oponenta habilitační práce Příloha č. 7 - Hodnocení přednášky pro odbornou veřejnost Příloha č. 8 - Návrh habilitační komise na jmenování docentem Příloha č. 9 - Návrh hodnotící komise na jmenování profesorem Příloha č. 10 - Návrh vědecké rady fakulty na jmenování uchazeče docentem Příloha č. 11 - Návrh vědecké rady fakulty na jmenování uchazeče profesorem Příloha č. 12 - Zveřejňování údajů o řízení ke jmenování profesorem Příloha č. 13 - Zveřejňování údajů o habilitačním řízení ------------------------------- [1] Děkan jako předseda vědecké rady fakulty rektorovi, rektor jako předseda vědecké rady MU ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [2] Stáží ve smyslu § 72 odst. 2 zákona se rozumí dlouhodobý výzkumný, pedagogický nebo výzkumně-pedagogický pobyt pracovníka dané instituce na jiných, tuzemských nebo zahraničních, institucích. [3] Pravidelnou výukou se rozumí výuka předmětů, které mají charakter povinných nebo povinně volitelných předmětů profilujících studijní programy, obory, nebo směry. V takovém případě zahrnuje i výuku blokovou nebo se speciálním režimem a výuku na jiných vysokých školách. [4] Skutečnost, že uchazeč koná pravidelnou výuku méně než 5 let, není důvodem nepřijetí návrhu. [5] Například Univerzita třetího věku, cyklus přednášek v rozhlase, televizi, přednášky pro středoškoláky apod. [6] Například odborné referativní články, jejichž těžištěm nejsou vlastní výsledky uchazeče, přehledové odborné a pedagogické studie, kasuistiky v oborech lékařství, apod. [7] Projekty FRVŠ, rozvojové projekty, expertízy pro MŠMT, apod. Termíny „řešitel“ a „spoluřešitel“ jsou definovány ve směrnici rektora č. 08/05 „Řízení a správa projektů na Masarykově univerzitě v Brně“. [8] Rozsah odborné charakteristiky činí zpravidla 3 až 10 stran, dle zvyklostí v daném oboru. [9] Konferenční nebo seminární sborníky nejsou považovány za monografie ani tematické sborníky. Článek v konferenčním nebo seminárním sborníku není kapitolou v monografii. Tematickým sborníkem se rozumí publikace obsahující práce různých autorů k užšímu tématu předem specifikovanému editorem sborníku. Recenzovanou monografií (tematickým sborníkem) se rozumí taková, která před vydáním prošla standardní procedurou lektorování řízenou vydavatelstvím. Recenze monografie vypracovaná a publikovaná po jejím vydání je považována za citaci. [10] Recenzovaným časopisem (periodikem) nebo recenzovaným sborníkem se rozumí takový, v němž předložené práce procházejí písemným posouzením nezávislými recenzenty. Tento údaj je u periodika nebo sborníku standardně uváděn. Zvláštní číslo časopisu vydané jako soubor konferenčních prací je považováno za periodikum. [11] Abstrakta odborných prezentací přednesených na konferencích publikovaná v konferenčních sbornících. Aktivní účastí na konferenci se rozumí autorství či spoluautorství konferenční prezentace (přednáška, poster). Při souběhu kterékoli dvojice položek e) a g), nebo f) a g) (byl publikován abstrakt v předkonferenčním sborníku a poté článek v postkonferenčním sborníku, nebo abstrakt vyžádané přednášky je uveden ve sborníku), zahrnout výsledek pouze do seznamu e), nebo pouze do seznamu f). Při souběhu položek e), f), nebo e) až g) zahrnout výsledek do seznamů e) i f) s příslušnou poznámkou. [12] Například souhrnné práce spojené se získáním vědeckých hodností a akademických titulů (kandidátská práce, disertační práce, ….), rozsáhlé odborné recenze, výzkumné zprávy a studie, apod. [13] V kategoriích podle písm. a) a b) se mezinárodní rozumí monografie psaná v některém ze světových jazyků obvyklých pro obor. V ostatních kategoriích je za mezinárodní považována práce psaná v některém ze světových jazyků obvyklých pro obor a uveřejněná v mezinárodně uznávaném časopise nebo sborníku evidovaném v některé ze světových databází (např. ISI, SCOPUS, Current Contents, apod.) nebo ve sborníku z mezinárodní konference, bez ohledu na sídlo vydavatele. Ostatní práce jsou zařazeny do kategorie prací národních/lokálních. Například: Článek v angličtině vydaný v mezinárodním časopisu Czech. J. Phys B (vydavatel v ČR) je mezinárodní. Článek zabývající se národní problematikou vydaný v časopisu mezinárodního významu (např. s IF) je mezinárodní. Monografie psaná v polštině je publikací národní/lokální. Článek ve francouzštině uveřejněný v univerzitním sborníku l’Université VII-eme de Paris je prací národní/lokální. [14] Pro možnost snadného doplňování seznamu v eventuelní elektronické verzi dokumentace. [15] U položek odst. 9 písm. a), b) a d) podle začátku období. Graficky obdobně jako v Příloze 2. [16] Autocitací se rozumí citace dané práce kterýmkoli z jejích spoluautorů. [17] Týká se pouze uměleckých oborů. MU nemá k datu účinnosti směrnice akreditován žádný umělecký obor. [18] Jedná se o odborníky, kteří nemají s MU uzavřen pracovněprávní vztah formou pracovního úvazku nebo Dohody o pracovní činnosti. Pracovněprávní vztah ve formě Dohody o provedení práce je přípustný.