Zakládající smlouvy, jak je vykládá Soudní dvůr, jsou jistě základem integrace v Evropské unii. Důležité je nicméně též sekundární právo, tedy nařízení a směrnice, protože přináší podrobnou úpravu vzešlou z politických jednání orgánů EU. Nařízení zakládají oprávnění a povinnosti nejen členským státům, ale též jednotlivcům. Naopak směrnice musejí členské státy provést ve vnitrostátním právu. Častá selhání a nedostatky vyústily ve složité doktríny jejich uplatnění. Nyní EU stále častěji směrnice nahrazuje nařízeními. Jednotlivá nahrazení jsou předmětem odpovídající pozornosti odborné literatury. Komentáře, učebnice a monografie věnují pozornost směrnicím, legislativnímu procesu či výkladu nadnárodního práva EU. Samotná četnost nahrazování směrnic nařízeními, důvody pro ně, překážky a úskalí, jakož také obecná legislativní politika EU v tomto směru však předmětem hlubšího právníckého zkoumání nejsou. Standardní výzkumný projekt GAČR má za cíl tuto mezeru zaplnit.

Publications