Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese

Authors

HORÁČEK Michal BARTEČKŮ Elis HOŘÍNKOVÁ Jana KŘENEK Pavel DAMBORSKÁ Alena

Year of publication 2021
Type Appeared in Conference without Proceedings
Citation
Description Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilní topografií potenciálového rozložení na skalpu. Cílem studie je zjistit, zda má antidepresivní farmakoterapie vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s depresí. Metodika: Do studie se zapojilo pět zdravých kontrol a pět pacientů s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese. Tíže deprese byla stanovena pomocí dotazníku Montgomery-Asberg Depression Rating Scale (MADRS). Analyzovali jsme pětiminutový záznam klidové mozkové aktivity snímaný pomocí 128-kanálového EEG systému. Data u pacientů byla snímána třikrát: 1) před stabilizací antidepresivní farmakoterapie, 2) 6 týdnů po prvním měření, 3) 6 měsíců po prvním měření. U kontrol proběhlo měření pouze jednou. Analýza funkčních mozkovým mikrostavů byla provedena napříč všemi subjekty a měřeními. Posuzovali jsme časové charakteristiky mikrostavů u kontrol a v různých fázích léčby u pacientů. Výsledky: Farmakoterapie vedla alespoň dočasně ke klinickému zlepšení u všech pacientů. Průměrná tíže deprese dle dotazníku MADRS byla v jednotlivých měřeních následující: 27,6 ± 8,2; 4,8 ± 4,8; 14,6 ± 13,0. Bylo identifikováno pět mikrostavů (A-E) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Časové pokrytí udává, jaká část celkové délky EEG záznamu (%) je pokryta daným mikrostavem. U kontrol bylo průměrné časové pokrytí následující: mikrostav A (19 ± 6 %), mikrostav B (18 ± 7 %), mikrostav C (25 ± 4 %), mikrostav D (17 ± 6 %), mikrostav E (21 ± 7 %). Průměrné časové pokrytí u pacientů (během prvního, druhého, třetího měření) bylo následující: mikrostav A (17 ± 6 %; 18 ± 8 %; 17 ± 10 %), mikrostav B (16 ± 7 %; 14 ± 7 %; 15 ± 5 %), mikrostav C (40 ± 12 %; 35 ± 14 %; 32 ± 13 %), mikrostav D (18 ± 19 %; 22 ± 22 %; 21 ± 25 %), mikrostav E (9 ± 4 %; 11 ± 8 %; 15 ± 13 %). Závěr: Ve srovnání s kontrolami byl mikrostav C u pacientů zastoupen více a mikrostav E naopak méně. V průběhu léčby se přítomnost mikrostavu C snižovala a přítomnost mikrostavu E zvyšovala. Nepozorovali jsme jasnou souvislost mezi průběhem klinického stavu a změnami časových parametrů mikrostavů. Pro obecnější závěry bude potřeba statistické zpracování na více subjektech. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu farmakoterapie na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí u pacientů s depresí. Tato práce byla finančně podpořena MŠMT v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1664/2020) a grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info