Přemítání o původu člověka
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2022 |
| Type | Article in Periodical (without peer review) |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Je možné dopátrat se něčeho spolehlivého o vzniku našeho lidského rodu, a jestli ne spolehlivého, tedy alespoň přijatelného? O odpověď se snaží řada empirických věd, ale ani filosofie se nemůže ostýchat přispět, možná podstatně. Víc než evoluce lidského fyzického vzhledu nás zaujme vývoj lidské mysli, a právě zde se úloha vědy a filosofie rozchází: zatímco evoluce lidského mozku a všechny funkční aspekty vědomí jsou principiálně přístupné (přírodo)vědecké metodologii, zůstává stále tajemné „vědomí jako prožitek“, jehož výzkum je doménou filosofie. Zkoumání původu člověka je z povahy věci dvojkolejné. Zatímco přírodovědecky orientovaná paleoantropologie prochází utěšeným rozvojem empirické vědy, odpověď filosofie se tváří v tvář „těžkému problému vědomí“ štěpí na několik metafyzických variant. V této eseji se pokusíme obhlédnout, kam až se v našem problému dopracujeme, když si jako axiom stanovíme tezi, že vynořování prožitkového vědomí z fyzice přístupné struktury1 jako struktury není možné: jako protivu vynořování pak zkusmo připustíme, že ve hmotě samé musí být nějaká utajená schopnost či náklonnost k vynoření vědomí. |