Srovnání kontinuální infuse a bolusové intrakoronární aplikace značených mononukleárních buněk v modelu akutního infarktu myokardu u prasete.
| Title in English | Comparison of continuous infusion and bolus intracoronary application of the labeled mononuclear cells into infarcted myocardium of animal (pig) model. |
|---|---|
| Authors | |
| Year of publication | 2006 |
| Type | Conference abstract |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Úvod: Nové přístupy v léčbě infarktu myokardu (IM) využívají terapii pomocí aplikace mononukleárních buněk (MNC) získaných z kostní dřeně. Cílem je dosáhnout regeneraci postižené svalové tkáně a obnovení její funkce. Tento model se již úspěšně využívá v klinické praxi, přesto pořád existují nezodpovězené otázky týkající se vhodného typu buněk, způsobu aplikace či sledování homingu implantovaných buněk. Cílem autorů bylo vyvinout techniku experimentálního IM na zvířecím modelu, porovnat dvě rozdílné formy implantace buněk, odhadnout vhodný čas podání buněk pomocí sledování genové exprese v různých časových intervalech po MI a vyvinout vhodnou metodiku vizualizace implantovaných MNC. Materiál, metody: Bylo použito 9 experimentálních zvířat a 3 kontroly. IM byl proveden katetrizací levé koronární arterie, kde byl umístěn angioplastový balónek. Ventrální IM byl vyvolán 90 min. inflací balónku na tlak 8-12 barů. Z kostní dřeňě odebrané z lopaty kyčelní kosti v celkové anestezii byly MNC izolovány pomocí hustotního gradientu, značeny in vitro nanočásticemi oxidu železa a fluorescenčně pomocí 5-chloromethylfluorescein diacetátu. Požadovaný počet buněk byl implantován pomocí katetru (přerušovanými bolusy nebo kontinuální infuzí) 7 dnů po indukci IM. Změny v genové expresi byly detekovány v den 1, 3 a 5 po IM v centrální a periferní zóně IM a současně ve zdravé tkáni pomocí cDNA microarrays. Výsledky: Obě metody implantace buněk se projevily jako vhodné a ekvivalentní. Nebyly prokázány signifikantní rozdíly mezi množstvím zachycených buněk v tkáni myokardu. Vizualizace pomocí nanočástic Fe a fluorescenčního barviva umožnila spolehlivě sledovat homing aplikovaných buněk, a to zejména do míst IM se zachovanou mikrocirkulací. Analýza genové exprese prokázala významné změny v expresi markerů aktivity mitochondrií, energetického metabolismu, extracelulární matrix, lyzozomů, adhezivních molekul, svalové kontraktility a imunitní odpovědi v různých místech postižené tkáně. Závěr: Izolované MNC z kostní dřeně mohou být efektivně distribuovány do infaktového ložiska pomocí rozdílných metod aplikace a jsou vhodné k využití v experimentálních i klinických studiích celulární terapie IM. |
| Related projects: |