Pokročilé technologie a přístupy v diagnostice nádorových i nenádorových onemocnění: od spektroskopické analýzy biotekutin k analýze tkání v reálném čase

Molekulární spektroskopie představuje rychlý, nedestruktivní a finančně nenáročný nástroj, který dokáže z běžného odběru krevní plazmy nebo přímo z tkáně přečíst komplexní „molekulární podpis" pacienta vypovídající o jeho zdravotním stavu. Spojením vibračních metod (Ramanovy a infračervené spektroskopie) s chiroptickými technikami (Ramanovou optickou aktivitou a cirkulárním dichroismem) a moderní chemometrikou vzniká přístup, který nehledá jediný biomarker, ale multiparametricky hodnotí celkový stav vzorku — a nabízí tak novou cestu k časnému záchytu onemocnění tam, kde stávající metody narážejí na své limity.
Přijměte pozvání na přednášku, která nabízí praktický vhled do této rychle se rozvíjející oblasti. Ukážeme si, jak spektroskopická analýza „tekuté biopsie" v podobě krevní plazmy umožňuje odlišit pacienty s hepatocelulárním karcinomem od pacientů s prostou cirhózou, a proč je tento přístup zvláště cenný u obézních pacientů, u nichž senzitivita ultrasonografie pro časná stadia klesá až k 23 %. Budeme též diskutovat možnosti těchto metod v kombinaci s moderními metabolomickými a proteomickými přístupy, včetně monitoringu úspěšnosti léčby. Ve druhé části se přesuneme z laboratoře přímo k lůžku pacienta na operační sál či do zákrokových ambulancí — k „optické biopsii tkání", tedy jejich analýze Ramanovou mikrosondou zavedenou pracovním kanálem endoskopu, jež je schopna během několika sekund s vysokou úspěšností odlišit zdravou sliznici od prekancerózního polypu či karcinomu. Okrajově se dotkneme také karcinomu slinivky, a to i v terénu diabetu, na němž doložíme obecnou přenositelnost celého přístupu, včetně diferenciální diagnostiky. Co se týká nenádorových onemocnění, budeme se zabývat diagnostikou Alzheimerovy choroby, a to zejména v její obtížné diferenciaci od vaskulární demence, na jejímž pozadí se mnohdy rozvíjí; ukážeme, že spektroskopická analýza krevní plazmy doplněná metabolomikou zde představuje méně invazivní alternativu k odběru mozkomíšního moku. Součástí bude i zhodnocení limitů metod a kroků, které nás dělí od jejich rutinního klinického nasazení.
Prezentované výsledky vznikly za dílčí podpory Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, projekt č. NW26-08-00122.