23. 10. 2026

Masarykova univerzita zkoumá nové přístupy k paliativní péči u lidí s demencí. Smyslová stimulace může mít i ekonomické přínosy

Jak zlepšit kvalitu života lidí s demencí a současně podpořit ty, kteří o ně pečují? Odpověď hledá mezinárodní projekt In-Touch. Výzkumníci zkoumají zdravotní i ekonomické přínosy nefarmakologických intervencí, včetně přístupu namaste care založeného na smyslové stimulaci a podpoře lidské důstojnosti.

Dle dat Asociace poskytovatelů sociální péče je v Česku v současnosti přibližně 66 tisíc lůžek v zařízeních s takzvanou pobytovou sociální službou – v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem. Zhruba 28 tisíc z nich je vyhrazeno pro klienty s duševními nebo neurologickými onemocněními, mezi nimiž jsou nejvíc zastoupeni ti s demencí či Alzheimerovou nemocí. Víc než 12 000 lidí ročně v pobytových sociálních službách umírá. Jak zlepšit kvalitu jejich života a současně hledat inovativní způsoby péče, zjišťuje Masarykova univerzita. Odborníci z Lékařské fakulty a Ekonomicko-správní fakulty pod hlavičkou mezinárodního projektu In-Touch společně zkoumají zdravotní a ekonomické benefity nefarmakologických intervencí, tedy doplňující péče bez nutnosti podávání léků.

„Paliativní péče je u lidí s pokročilou demencí velmi specifická, protože člověk už má často omezené schopnosti říct, co je pro něj důležité. Demence a další neurodegenerativní onemocnění přitom v našich stárnoucích společnostech představují obrovskou výzvu, zejména pro systémy zdravotní a sociální péče. Proto roste potřeba porozumět přínosům nefarmakologických intervencí pro zlepšení kvality života a zachování důstojnosti jak osob žijících s těmito onemocněními, tak i jejich pečujících,“ říká Martin Loučka z Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty MU. „Zkoumáme také, zda tyto intervence mohou mít efekt i na náklady a efektivitu péče,“ dodává Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty MU. Vychází přitom z předpokladu, že nefarmakologické intervence mohou přinášet přínosy nejen v podobě lepší kvality života, ale také například ve spotřebě medikace nebo snížení časové a psychické zátěže pečujících.

Ve spolupráci s osmi pobytovými zařízeními proto výzkumníci z Masarykovy univerzity zavádějí – a současně vyhodnocují – přístup postavený na kombinaci dvou inovativních metod. První je založena na strukturovaném rozhovoru s rodinou klienta, během kterého se navíc využívají specifické informační materiály pro příbuzné, s cílem pomoci jim připravit se na těžká rozhodnutí, která s sebou paliativní péče přináší. Druhá část intervence využívá principy tzv. namaste care, péče postavené zejména na smyslové stimulaci, v Česku teprve pozvolna rozvíjené. „Lidé s demencí mohou i v pokročilé fázi onemocnění stále prožívat řadu podnětů, emocí a vzpomínek, i když už je nedokážou běžně vyjádřit. Smyslová stimulace může pomáhat navazovat kontakt s člověkem a podporovat jeho celkovou pohodu,“ říká Nikola Leca z Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty MU.

Koncept namaste care dle ní staví na respektu k lidské důstojnosti a individuálním potřebám člověka. Prostřednictvím doteku, hudby, vůní, chutí a dalších smyslových podnětů se snaží podporovat jeho komfort, prožívání a kontakt s okolím. „Klienti při takových sezeních mohou poslouchat hudbu, něco ochutnávat, častou součástí je také aromaterapie. Smyslem je nabídnout lidem, kteří už mají výrazně omezené možnosti komunikace a samostatného fungování, smyslové prožitky a vjem reálného života,“ dodává Nikola Leca.

Pomocí tzv. aktigrafických náramků a dotazníkového šetření výzkumníci sledují aktivitu klientů, sociální zapojení, jejich zdravotní stav i celkovou kvalitu života. Část projektu In-Touch je současně zaměřena na vzdělávání a podporu pečujících, jak těch z řad profesionálního personálu, tak rodinných příslušníků.

Jedním ze zařízení, které se do projektu zapojily, je Domov pro seniory Černá Hora. „Člověk by měl mít možnost prožít i závěrečnou fázi svého života důstojně. V prostředí, kde se cítí bezpečně, přijímaný a respektovaný. U klientů s demencí je velmi důležité hledat opravdu efektivní metody, které podpoří jejich kvalitu života a zároveň budou udržitelné v kontextu personálních a provozních možností zařízení,“ říká jeho ředitelka Jana Kopecká. „Proto jsem ráda, že jsme se do projektu mohli zapojit a svým dílem přispět k tomu, aby se kvalita péče v sociálních službách nadále zlepšovala.“  V aktuálně probíhající první fázi se do projektu In-Touch zapojily také domovy z Jihlavy, Dobré vody a Křtin, další přibydou ještě v závěru roku.

Stáhnout článek .pdf 121 kB
Stáhnout fotky .pdf 4 127 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info