Nový spin-off Masarykovy univerzity chce rozšířit účinnou terapii pro pacienty trpící extrémními emocemi, sebepoškozováním a sebevražedným chováním

Hraniční porucha osobnosti představuje klinicky nejčetnější z poruch osobnosti, jejíž závažnost umocňuje vysoká míra zdraví poškozujícího chování. Odhadem 5 až 10 % pacientů spáchá sebevraždu. Diagnóz v posledních letech přibývá, možnosti léčby jsou však omezené a personální kapacity psychologů a psychiatrů jsou samy o sobě napjaté. S cílem přinést změnu vznikla nová spin-off společnost Masarykovy univerzity EQUILIO neboli Český institut Dialektické behaviorální terapie, který chce vzdělávat odborníky a rozšiřovat využití této dosud málo dostupné metody v Česku.

„Dialektická behaviorální terapie (DBT) vychází z dialektiky, kognitivně behaviorální terapie a Zen buddhismu, z nichž si bere snahu o rovnováhu, všímavost, principy přijetí a změny nebo práci s neefektivním myšlením,“ přibližuje hlavní pilíře přístupu doktorka Pavla Horká Linhartová. Zatímco v západních zemích, odkud s kolegy čerpá inspiraci, už je DBT pevnou součástí zdravotnického systému, v Česku ji odborníci v oblasti duševního zdraví teprve začínají pozvolna objevovat. „Celkově u nás funguje asi jen deset týmů, většina v Čechách, pro Moravu jsme v Brně jediní,“ hodnotí Horká Linhartová, která DBT před sedmi lety pomáhala zavést na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Oproti zahraničnímu standardu v upravené podobě. „Vzhledem k náporu pacientů jsme program museli zintenzivnit a zkrátit jeho dobu z běžného roku na polovinu, protože už tak čekací doba vychází na dva roky,“ doplňuje psychoterapeut Martin Horký. Přesto dle něj program přináší výsledky v podobě zlepšení zdravotního stavu pacientů s diagnózou, jejímž hlavním symptomem je extrémní intenzita emocí a zhoršená schopnost jejich regulace. Ta v důsledku negativně ovlivňuje další oblasti života a vede například k nestabilitě myšlení, chování i vztahů. Pacienti pak často hledají úlevu právě v sebepoškozování, které nezřídka končívá pokusy o sebevraždu.

Medikace přitom funguje jen podpůrně. „Může sice snížit některé symptomy, ale k větším změnám nebo k vyléčení poruchy nevede,“ říká Horká Linhartová s dovětkem, že dnes už poruchy osobnosti nejsou vnímány jako nevyléčitelné. „Během půl roku jsme schopni pacienta stabilizovat a naučit ho mechanismům, jak lépe ovládat své emoce. A dialektická behaviorální terapie je specifická a velice efektivní právě v práci se život ohrožujícím chováním.“ Efekt DBT pak nepociťuje jen konkrétní pacient, ale celý zdravotnický systém, v němž odpadávají náklady nejen na výjezdy zdravotnické záchranné služby či drahé pobyty vážně poraněných pacientů na jednotkách intenzivní péče, ale i na výkony psychiatrů, kteří si s pacienty s hraniční poruchou osobnosti často nevědí rady.

I na ně chtějí experti pod hlavičkou Českého institutu Dialektické behaviorální terapie cílit. „Chceme pomáhat vzdělávat jednotlivce i utvářet nové DBT týmy a pomáhat sjednocovat přístup k péči. Aby tu bylo nejen víc z nás, kteří se budou věnovat přímo DBT, ale aby se v tomto přístupu a jeho metodách dokázali vzdělat i jednotliví odborníci, kteří pacienty dostanou do následné péče,“ jmenuje ambice nového spin-offu, při Lékařské fakultě Masarykovy univerzity už třetího, Martin Horký. „Důležitá je také destigmatizace a vzdělávání i blízkých osob pacientů, takže když to shrnu, jde nám o komplexní změnu uvažování o tomto typu potíží.“