Svět kolem nás

Neutrony budou v Řeži léčit nádory

Malý lehkovodní reaktor s výkonem 15 megawattů nevyrábí v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy elektřinu, ale slouží vědeckému bádání. Zanedlouho také začne zachraňovat lidské životy. Do závěrečného stadia právě dospěl projekt ozařování nádorů zvaný neutronová záchytová terapie. K ozařování budou sloužit neutrony - částice, které objevil roku 1931 britský fyzik James Chadwick.

Jak tato terapie funguje? V aktivní zóně reaktoru vznikají rychlé neutrony. Při úniku z ní procházejí filtrem, v němž ztratí část své energie - změní se na pomalé. Jejich úzký svazek směřuje kanálem do malé ozařovací místnosti, umístěné v těsném sousedství reaktoru. V ní, u ústí neutronového kanálu, leží na polohovacím lehátku pacient s nádorem. Neutronová záchytová terapie se liší od klasického ozařování nádorů tím, že se dá zaměřit přímo na nádorové buňky, takže je účinnější. Pacient ještě před ozářením dostane chemickou látku obsahující bor. Tento prvek totiž zachycuje pomalé neutrony. Přípravek se pak soustřeďuje především v nádorové tkáni. Svazek neutronů proniká k nádoru, zasahuje buňky se sloučeninou boru. Bor se rozpadne na lithium a helium a nově vzniklé částice nádorovou buňku cíleně zničí. Mimochodem: sloučeninu s obsahem boru (chemicky merkaptododekaborát sodný) připravují přímo v řežském areálu specialisté české firmy Katchem. Jejich výrobek představuje světovou špičku.

Neutronovou záchytovou terapii využije řežský ústav jako třetí v Evropě. Zkoušky už zahájili fyzikové a lékaři v Nizozemsku a ve Finsku. Na vybavení tuzemské ozařovací místnosti fyzikové spolupracují s odborníky z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. S neurochirurgy z pražské Nemocnice Na Homolce zase zajišťují organizaci příprav prvního pacienta vhodného k léčení neutrony. Neutronová terapie bude zřejmě vhodná pro některá nádorová onemocnění kůže a pro ničení zbytků určitých zhoubných mozových nádorů, které nejde odstranit chirurgicky. Jaká je účinnost použití pomalých neutronů? Zatímco při klasickém ozařování některých zhoubných mozkových nádorů gama paprsky přežívá po pěti letech jen pět procent pacientů, u neutronové záchytové terapie je to podle japonských odborníků až šedesát procent. Nyní je už téměř vše připraveno k zahájení klinických zkoušek pro prvního vhodného pacienta.

Vědci objevili geny řídící hibernaci

Američtí vědci objevili dva geny řídící hibernaci, která umožňuje dlouhodobé setrvání organismu ve spánku za nízké teploty a za nepatrné spotřeby energie. Oznámil to deník The New York Post. Geny označované jako Pl a Pdk-4 objevila po pětiletém výzkumu skupina vedená profesorem Matthewem Andrewsem ze Severokarolínské univerzity. Podle výzkumu geny aktivují procesy, které používají někteří živočichové, aby upadli do zimního spánku v době nedostatku potravy.

Gen Pl blokuje metabolismus uhlohydrátů, což podle vědců živočichům umožňuje uschovávat glukózu přicházející v potravě pro činnost mozku a centrální nervové soustavy. Gen Pdk-4 řídí produkci enzymu, který štěpí mastné kyseliny a přeměňuje je v tuky použitelné pro "pohon" těla. Kombinovaný účinek obou genů způsobuje, že živočich je schopen po určitý čas žít z nashromážděných tukových zásob ve stavu hibernace. Ta se vyznačuje poklesem srdeční činnosti na tři až čtyři tepy za minutu, dále spotřebou kyslíku sníženou na pouhá dvě procenta normálu a teplotou, která sahá jen pár stupňů nad bod mrazu.

Výzkum financovala zčásti americká armáda, která má zájem na ochranné hibernaci raněných osob do příjezdu záchranné služby. Deník však soudí, že hibernace poprvé využijí lékaři při transplantacích, protože jim umožní konzervovat dárcovské orgány za ideálních podmínek po týdny či dokonce měsíce. Na své si časem přijdou i milovníci dlouhých kosmických cest, které budou posádky přežívat ve stavu umělého spánku.

Kouření marihuany může způsobit emfysém

Westport - Kasuistika publikovaná v dubnovém čísle časopisu Thorax naznačuje, že kouření marihuany může způsobit emfysém. Dr. Martin K. Johnson a jeho kolegové z the Glasgow Royal Infirmary, Skotsko, popsali na své klinice případy čtyř mužů ve věku od 27 do 46 let. Muži byli presentováni s ´´ velkými mnohočetnými periferními bulami v plicních vrcholech a s všeobecně malou parenchymatosní reakcí po celých plicích´´ která, jak napsali autoři, byla odlišná od patologie pozorované u emfysému získanému celoživotním kouřením tabáku. Pouze 3 z těchto mužů kouřilo cigarety, jeden kouřil doutníky. Nicméně, všichni čtyři kouřili marihuanu. Jeden vykouřil dýmku marihuany za měsíc, dva muži vykouřili dva až tři jointy denně, čtvrtý kouřil dva jointy týdně. Na základě mladého věku mužů a toho, že hladina expozice tabákovému kouři byla relativně nízká vzhledem k úrovni asociované s emfysémem, autoři naznačují ´´ možnou příčinnou úlohu marihuany v patogenezi tohoto nezvyklého obrazu bulosního emfysemu.´´ Ačkoliv kouření marihuany je často bráno jako neškodné v porovnání s kouřením tabáku, kouř je vždy týž. Autoři též vyzdvihují fakt, že kouření marihuany zahrnuje inhalaci většího množství kouře a jeho delšího držení v nádechu , a to až 4x v porovnání s tabákem, což nakonec činí vykouření 3 až 4 jointů marihuany denně ekvivalentem denního vykouření 20 cigaret. Při daném vnímání veřejností, že kouření marihuany je neškodné a při současném úsilí jej legalizovat , skupina Dr.Johnsona doufá, že kasuistiky ´´ budou stimulovat další studium o její potenciální toxicitě.´´

Patent na klonování lidí?

Evropský patentový úřad vydal omylem patent na genetickou technologii, která může být využita i ke klonování člověka. Tato chyba se stala v prosinci 1999, úřad ji ale přiznal teprve 21. února. Patent byl vydán Edinburgské univerzitě.

V obšírném patentovém návrhu byla představena procedura odebírání buněk embryí, jejich podrobení genetické modifikaci a využití při kultivaci orgánů. Předkladatelé ve svém návrhu napsali, že pojem "zvířecí buňky" se týká i lidských embryí. Evropský patentový úřad tvrdí, že pracovník, který se návrhem zabýval, tuto poznámku přehlédl.

Vydávání patentů na genetické modifikace buněk lidských embryí je zakázáno v německé legislativě a v rozporu se směrnicemi Evropské unie. Rovněž postupy týkající se klonování člověka nemohou být předmětem patentové ochrany.

Podle organizace Greenpeace stojí za Edinburgskou univerzitou jako majitelem patentu australská firma Stem Cell Sciences, která úzce spolupracuje s americkou firmou Bio Transplant a korporací Novartis. Greenpeace tvrdí, že metoda, která získala patent, teoreticky umožňuje vyklonování člověka. Třebaže byly porušeny předpisy i směrnice, platnost v prosinci vydaného patentu lze zrušit pouze na návrh třetí strany.

Zveřejněna kompletní sekvence genomu Neisserie meningitidis serotypu A

WESTPORT - Vědci právě zveřejnili kompletní genovou sekvenci serotypu A druhu Neisseria meningitidis, patogena zodpovědného za většinu z morbidity a mortality spojované ve světě s meningokokovou infekcí. Tato nová zpráva a poslední detailní článek o sekvenci N. meningitidis serotypu B uveřejněný v Reuters Health 10. března, " reprezentují milníky ve výzkumu meningokoků, " jak to komentuje redaktor Dr. Ian M. Feavers, z the National Institute for Biological Standards and Control, Potters Bar, UK, ve vydání časopisu Nature z 30 března." tak jako poskytují základ pro budoucí studium biologie patogenních mechanismů tohoto důležitého patogena, tak i uvádí do popředí potenciál bakteriálního genomu a poskytují lidstvu nová řešení pro léčbu zatím nevylečitelných nemocí, ´´ poznamenává dr. Feavers.

Ve stejném čísle tohoto časopisu , Dr. J. Parkhill, z The Wellcome Trust Genome Campus v Cambridge, a jeho kolegové referují, že kmenová sekvence serotypu A obsahuje 2 184 406 párů basí a více než 2 100 předpokládanách kodovaných sekvencí.

Nicméně, nejvíce patrnou charakteristikou genomu " je přítomnost mnoha stovek repetitivních elementů, " říkají vědci. Tyto elementy zahrnují krátká opakování, inserční sekvence, a genové duplikace o délce 1 kilobase nebo více." Zdá se, že mnoho z těchto opakování se týká genové fluidity a variace antigenů," vysvětluje Dr. Parkhill a jeho kolegové. Opakování pravděpodobně hrají důležitou roli " ve virulenci nebo ve vyhýbání se imunitní odpovědi, případně obojím. " dodávají. Dostupnost dvou kompletních genomových sekvencí N. meningitidis " je omezena urychlením vývoje obsáhlých vakcín, které nabídnou ochranu proti všem virulentním meningokokům, " Dr. Feavers uzavírá ve svém článku.

Většina mužů by užívala antikoncepční pilulky

Většina mužů by byla ochotna užívat mužskou antikoncepční pilulku, kdyby ji měli k dispozici. A téměř všechny ženy by svému partnerovi důvěřovaly, že si pilulku skutečně vezme. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který provedli vědci z Edinburghu, Šanghaje, Hongkongu a Kapského Města. Většina mužů by samu existenci mužské pilulky přivítala a dvě třetiny by ji také užívaly.

Výzkum rovněž ukázal, že muži chtějí nést větší odpovědnost za antikoncepci a brát větší ohled na potřeby své partnerky. "Většina z nich se domnívá, že až příliš velkou odpovědnost za antikoncepci mají ženy. Zjistili jsme také, že nejsilnější motivací k tomu, aby muži pilulku užívali, je přání jejich partnerky," citovala BBC britského vědce Richarda Andersona.

Někteří kritici mužské pilulky se domnívají, že ženy by svým partnerům nevěřily, že by si pilulku skutečně vzali. Vědci se proto dotázali 2000 žen a žádná z nich neodpověděla, že by svému partnerovi nedůvěřovala. Podle Andersona to svědčí o tom, že myšlenka mužské antikoncepce má mezi ženami mnoho zastánkyň.

Odborník na plánované rodičovství profesor John Guillebaud se nicméně domnívá, že muži by k pravidelnému užívání pilulky nebyli tak silně motivováni jako ženy, protože oni na rozdíl od žen dítě "nenosí". Podle expertů je díky novému výzkumu hormonálních metod antikoncepce pravděpodobné, že pilulky pro muže budou k dispozici za pět až deset let. Výsledky výzkumu o mužské pilulce přinesl časopis Human Reproduction, který vydává Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii.