SLEPÁK

Zdravotní sestra popošla k posteli zatím nic netušícího pacienta Nováka. V Novákově spící tváři hrály nervy na honěnou, škubaly mu koutky úst a víčko skrývající pravé oko vbíhalo v krátkodobých intervalech mimovolně pod obvaz omotaný kolem hlavy. Těžký dech vyhazoval z nosních dírek dva trsy právě zešedivělých chlupů a úporně pracující plíce je zase vtahovaly zpět.

"Co se mu stalo?", zeptal se nejzvědavější ze spolupacientů. "Ale to víte, všechno zavinila nedbalost a taky trochu shoda jmen", šeptla sestra směrem, ze kterého přišla otázka a pokračovala, "tady toho pána Nováka přivezli se zánětem slepého střeva a odvezli ho na sál hned po příjmu. V tu dobu měl být operován jiný pan Novák, který měl sněť v pravé ruce a čekala ho amputace. No a došlo k záměně. Ruku jsme uřízli tady tomu." "No jo," na to zase ten zvědavec, "ale on nemá ani tu levou?" "To víte, máme mladého doktora, který tento zákrok ještě nikdy neprováděl a tak se to na levé ruce nejdřív naučil.

V nemocnici se nesmí nic nechat náhodě." Zvědavý pacient pokýval uznale hlavou. "Je v tom kus pravdy, co kdyby se ta pravá ruka nepovedla uřezat a zůstala tam, ale stejně je to smůla nemít nohy a pak ani ruce." "No víte, ty nohy jsme mu ufikli taky my. Chtěli jsme ho posadit, ale nešlo to. Nikdo si totiž nevšiml, že leží na břiše. Po chvilce se to sice povedlo, jenže to odnesla pánevní kost a kyčelní klouby. Zjistilo se taky, že kolena nepracují tak, jak by měla. Šly ohnout jen silou a něco v nich praskalo. Svůj omyl doktor poznal, až když pacient Novák seděl a díval se dozadu. Jeho nohy vypadaly dost nepřirozeně. V anatomických tabulkách jsme navíc našli ještě jeden rozdíl, prsty na nohou mají směřovat dopředu. Po tom všem bylo překroucení chodidel naprosto triviální záležitostí. Hůř šla otáčet hlava." Zvědavý pacient zíral s otevřenou pusou a nebyl schopen slova. Sestra nečekala na další otázku a sama dodala na vysvětlenou: "Jen se nebojte, nakonec jsme mu tu hlavu překroutili do původní polohy, ale asi opačným směrem, protože má na krku zmuchlanou kůži, jako když se ždímá hadra. S těma nohama jsme se ale nazlobili daleko víc. Představte si, že jsme v celé nemocnici nenašli ani trochu sádry. Stejně by to nesrostlo, tak jsme mu je ušmikli taky. K chození to už asi stejně nebylo, tak co s nimi. Však byl pan doktor na toho Nováka pěkně naštvaný, že mu zabral tolik času. Jednu chvíli dokonce myslel, že už ani nežije. Zkoušel totiž reflexy oční sítnice na světlo a představte si, že sítnice nereagovala. Ale náš pan doktor je koumák. Přišel na to, proč nereaguje. Chodil s tím okem k oknu, schovával ho pod stůl, svítil na něho cigaretou a oko nic! Nakonec porovnal obě oči a zjistil, že to, co zůstalo Novákovi v hlavě, reaguje a to jen proto, že to tam zůstalo! Povím vám, chraňte si oko jako oko v hlavě, máte jich jen pár a když ho nemáte, tak prostě nereaguje."

Zvědavý pacient se třásl, až mu sjela deka na zem. Měl strach se pro ni ohnout, aby mu sestra v nestřeženém okamžiku nevzala třeba ledviny. Proto se snažil sestru trochu rozptýlit. Už tak se na něho svým monologem dost upnula a to nebylo zřejmě dobré. "A vrátili jste mu aspoň to oko?" "Jo, vrátili, ale ono zase hned vypadlo a zem a jak se tak kutálelo, tak po něm skočila kočka a bylo po něm." "Cože, vy máte na operačním sále kočku?" "No jéje, několik. Víte vy vůbec, kolik je tam myší? Pan doktor se myší strašně bojí a jak mu některá vleze při operaci na nohu, tak vyskakuje na stůl. Už tři pacienty takhle ušlapal. Nakonec vydal zařízení, že na každých sto myší musí být jedna kočka. To by mělo stačit, protože na krysy a potkany máme psa. Ještě je tam párek šakalů, ale nikdo neví na co." Zvědavý pacient se roztřásl ještě víc sesunul se za dekou pod postel. Blekotal něco, jako že je nejdůležitější, že mu stejně zachránili život, protože s perforovaným apendixem není žádná sranda a že Novák může být rád, že mu nezapomněli dát aspoň narkózu. Sestra se zamyslela a plácla si dlaní na čelo. "No vidíte, na ten slepák jsme nakonec zapomněli."

Mezitím se Novák začal probírat ze spánku a jeho zbývající oko přestalo pobíhat po obličeji. Napůl vylezlo z důlku a ustálilo se ve směru, kde podezřele hned pod trupem končila deka. Sestra se na něj usmála a medovým hlasem řekla: "Tak, pane Novák, připravte se, půjdeme vyndat už konečně ten slepáček. Ale nejdřív vám musím něco říct. No schválně, zkuste zatleskat."

Humor z nemocnic

Misogyn

Feminizace zdravotnictví je velká. Jsou však šéfové, kteří se jí více či méně úspěšně brání. Jedním z nejdůslednějších byl dřívější přednosta ortopedické kliniky prof. Zahradníček. Ten na klinice ženu lékařku nesnesl. MUDr. D. již jako medička zahořela láskou k ortopedii a nevynechala jedinou příležitost, aby se na klinice něčemu přiučila. Jednou v pozdním večeru asistovala při akutní operaci. Prof. Zahradníček, který šel náhodou kolem, zjistil, že okna operačního sálu svítí, a šel se přesvědčit, co se děje. Operoval asistent Ondrouch, Dr. D. asistovala. Prof. Zahradníček vyjádřil své krédo stručně a razantně: "Vařečku, zástěru, manžela a tři děti a v neděli do kostela. A ven!"

Horlivý

Jednou byly při zkoušce z porodnictví prověřovány znalosti adepta, který byl jasně chirurgicky orientovaný. První otázka zněla císařský řez. Bez dlouhých úvodů se pustil do operace, kterou nejen barvitě vylíčil, ale i částečně předváděl v prostoru. "Pane profesore, tak si to otevřu buď dolním středním, nebo udělám Pfannestiela. Prostřihnu si fascii, zachytím peritoneum, raději si udělám hodně prostoru, abych to mohl pěkně vyvalit ven." Profesor Lukáš ho zadržel. "Prosím Vás, ale teď buďte opatrný, já nemám rád, když se mi mezi zkušebními protokoly válejí střeva!"

ŽENSKO - MUŽSKÝ / MUŽSKO - ŽENSKÝ SLOVNÍK

Ženská čeština:

Ano = Ne
Ne = Ano
Možná = Ne
Promiň = Budeš litovat
Potřebujeme = Chci
Rozhodnutí je na tobě. = Správné rozhodnutí už by mělo být jasné i tobě.
Dělej, jak myslíš. = Později za to budeš platit.
Musíme si promluvit. = Chci si postěžovat.
Jistě, udělej to. = Nechci, abys to dělal.
Nejsem naštvaná. = Samozřejmě, že jsem naštvaná, ty troubo!
Jsi tak …mužný. = Potřebuješ oholit a páchneš potem.
Jsi dnes večer tak pozorný. = To opravdu myslíš pořád jenom na sex?
Buď romantický a zhasni. = Mám špeky.
Ta kuchyň se sem nehodí. = Chci nový dům.
Chci nové záclony. = …a koberce a nábytek a tapety a …
Pověs ten obraz sem. = NE! Pověs ho támhle!
Slyšel jsi to? = Měla jsem pocit, že už jsi usnul.
Miluješ mě? = Budu chtít něco drahého.
Jak moc mě miluješ? = Udělala jsem něco, co se ti opravdu nebude líbit.
Za minutku budu připravená. = Klidně si zase zuj boty a zapni televizi.
Nemám tlustý zadek? = Řekni, že jsem krásná.
Musíš se naučit komunikovat. = Musíš se naučit se mnou souhlasit.
Posloucháš mě? = Pozdě, už jsi mrtvý.
Já nekřičím. = Samozřejmě, že křičí, protože je to důležité!
Odpověď na otázku "Co se děje?":

• Pořád to samé = Nic
• Nic = Všechno
• Všechno = Mám předmenstruační krizi
• Nic, opravdu = Jenom to, že jsi kretén!

Mužská čeština:

Mám hlad! = Mám hlad!
Jsem unavený = Jsem unavený.
Chce se mi spát. = Chce se mi spát.
Nechceš jít do kina? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Můžu tě vzít na večeři? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Můžu ti někdy zavolat? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Smím prosit? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Nechceš si mailovat? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Hezké šaty. = Pěkný výstřih.
Vypadáš napjatě, já tě namasíruju. = Chci tě osahávat.
Co se děje? = Nevím, proč z toho děláš takovou vědu.
Co se děje? = Jaké bezvýznamné samosžírající psychické trauma na tebe zase přišlo?
Co se děje? = Myslím, že ze sexu asi nic nebude.
Co budeme dělat? = Nechceš se raději milovat?
Miluji tě. = Chci se s tebou vyspat teď hned.
Taky tě miluju. = No, tak jsem to řekl, tak už se snad můžeme věnovat sexu.
Ano, líbí se mi tvůj nový účes. = Je to stejné, jako dřív.
Ano, líbí se mi tvůj nový účes. = Stálo to 500,- a není vidět žádný rozdíl.
Promluvme si. = Snažím se tě ohromit tím, jak jsem hluboce vnímavý a možná se potom se mnou vyspíš.
Vezmeš si mě? = Chci, abys už nemohla legálně spát s jinýma.
Muž během nákupu: Tohle se mi líbí víc. = Tak už si něco konečně vezmi a pojď domů!

TEST - Umíte jezdit hromadnou dopravou?

Otázky:

1) Jedete v tramvaji a náhle k vám přistoupí stařeček a dožaduje se, abyste ho pustil(a) sednout, přestože všechna ostatní místa jsou volná:

1. Pustíte ho, samozřejmě, přece ho nebudete pod krkem držet věčně.
2. Nepustíte ho, škrcení vás baví.
3. Podrazíte mu nohy, on si pak sedne sám.

2) Během jízdy k vám přistoupí revizor a požaduje po vás, abyste mu ukázal(a) svůj lístek:

1. Ukážete mu hned několik lístků, které vyrobíte z jeho oděvu.
2. Ukážete mu svůj jazyk, aby viděl, že je s vámi sranda.
3. Ukážete mu jeho jazyk, aby viděl, že s vámi sranda není.

3) Omylem nastoupíte do jiného vozu a jste unášen(a) opačným směrem, než tím, kterým jste původně chtěl(a):

1. Jednoduše provedete únos a jedete kam chcete.
2. Složitě provedete únos a stejně jedete jinam, abyste zmátl(a) následné vyšetřování.
3. Nemůžete to unést a tak vyskočíte za jízdy, nejlépe pod linku, kterou jste původně chtěl jet.

4) Řidič autobusu utrpěl během jízdy infarkt a vůz se řítí z kopce bez toho, aby ho někdo řídil:

1. Pohotově usednete na jeho místo a přidáte plyn, aby to už stálo za to.
2. Posadíte za volant malé dítě, aby to bylo na koho svést.
3. Řidiče vyhodíte z autobusu, aby se mu při bouračce ještě nepřitížilo.

5) Během cesty tramvají dojde k přestřelce mezi přední a zadní částí vozu:

a) Sedíte nehnutě a jen sledujete, kdo zase přestřelil. b) Sedíte nehnutě, protože jste již pár zásahů inkasoval(a). c) Ležíte nehnutě, protože jste těch zásahů inkasoval(a) strašně moc.

6) Jedete autobusem, ve kterém je k nehnutí, vzduch je vydýchaný a koncentrace pachů dosáhly maxima:

1. Pohotově zakroutíte krkem všem v dosahu, aby se ušetřil kyslík.
2. Uděláte si místo svým vlastním neodolatelným pachem.
3. Nebudete se chovat výstředně a proto použijete jako vždy ruční granát, který dokáže spolehlivě vyvětrat.

7) V autobuse, kterým cestujete, vypukl požár:

1. Uvítáte to, protože venku je chladno.
2. Uvítáte to, protože venku je tma.
3. Uvítáte to, protože i tato jízda se neliší od ostatních.

8) Na lince, kterou cestujete, zrušily všechny zastávky a vy se už druhý den potloukáte městem bez možnosti vystoupit:

1. Stal(a) jste se pasažérem z povolání a máte radost, že máte tolik přesčasů.
2. Máte radost, protože nenastoupí revizor a nemusíte tudíž nikoho trhat.
3. Včera vám bylo špatně, ale dneska už není nic, co by z vás mohlo vypadnout a to vás moc těší.

9) Váš autobus řídí slepý řidič a navigátora mu dělá hluchoněmý:

1. Velice vás těší, že už nejezdí za volantem ten bezruký otrapa.
2. Je vám to jedno, stejně chybí volant.
3. Moc vás to nebaví, protože jste jediní, kdo jezdí touto linkou, ale nuda tu i přesto není.

10) Dnešní test na vás působil:

1. Velice pozitivně, protože se konečně píše pravdivě o hromadné dopravě
2. Nic moc, skutečnost je horší.
3. Negativně, ještě nemáme vybudované tak luxusní služby, například jen během mé poslední jízdy dvakrát pošel velbloud, který tlačil autobus, a třikrát Arab, který tlačil toho velblouda.

Vyhodnocení:

Nastal čas hodnocení. Teď se můžete přesvědčit, jak jste se adaptovali na městský styl života. Možná, že se po dnešním testu rozhodnete sešrotovat či zastřelit svůj osobní dopravní prostředek a nebo si ho naopak opatřit. To však záleží na tom, jak se dokážete vyrovnat se společným cestováním. K tomu vám dopomáhej tento test a součet bodů.

Tak tedy: Za odpovědi a) máte bod, b) dva body a tři body za c). Chce-li někdo více bodů, musí sčítat, ostatně jen tak se rozhodne o osudu osla ve vaší garáži.

10-16 bodů	Pokud existuje ideální typ pro cestování MHD, pak jste to právě vy. Nástrahy této instituce překonáte hravě, jste totiž ve svém živlu, když se dostanete do nezvladatelné situace. Nejen, že problémy vyhledáváte, vy je i tvoříte - a to dost často úspěšně. Řečeno jednou větou: Vy sám (sama) jste problém, ale nebýt vaší maličkosti a vám podobných, ztratila by hromadná doprava své kouzlo.
17-24 bodů	Cestování vám nepřináší potěšení, ale ani problémy. Jste otupělý(á) a situace, na které jste před chvilkou reagoval(a), by vás v reálu ponechaly téměř chladným. Pokud vlastníte auto, tak zásadně neberte stopaře a nevozte s sebou ani členy rodiny či jiné pasažéry. Je možné, že jste postižen zvláštním syndromem ztráty odpovědnosti a pokud jste ve vozidle s více lidmi, podvědomě si namlouváte, že řídí někdo jiný, což může mít následky co do počtu členů, tak i zdraví vaší rodiny.
25-30 bodů	Zamyslete se na chvíli a pokuste si vybavit, co ta hromadná doprava vlastně je. Ne, není to něco, co přepravuje třeba hromady písku… Tak dobrá, napovíme: Cestující - nic? Kdepak, ani kafilerka, ale jste už docela blízko. Prostě řečeno, važte si svých kolečkových bruslí, koloběžky či invalidního vozíku. Nikdo do vás nestrká, netlačíte se a nerozčiluje vás jízdní řád. Jste pány svého času - jen se nesnažte nikam pospíchat! Abyste náhodou nezůstali třeba pod nějakou tramvají.

Hypochondrův slovník nemocí
písmeno A - B

• Amputace: chybí
• Anorexie: Nechutenství. Vyskytuje se u hypochondrů hojně, byť se zhusta neprojevuje na jejich váze. Přesvědčený hypochodr zřídkakdy jí na veřejnosti. Jak se dojídá doma, lze si jen domýšlet.
• Anxiózní stav: Úzkostný stav je pro hypochondry charakteristický. Hypochondr pociťuje úzkost trvale. Jakmile tento pocit začne slábnout, doporučuje se postiženému vyhledat v lékařském slovníku vhodné onemocnění, ke kterému by se upnul (ženám se nedoporučuje zbytnění prostaty, mužům horečka omladnic).
• Arteficiální inseminace: Rumělé oplodnění. Pohříchu není spojeno s žádným přirozeným potěšením.
• Balanitis: Zánět žaludu, při kterém konec mužského pohlavního údu zduří, zarudne a je bolestivý. Stav způsobují buď pohlavní choroby, alergie, škrtící předkožka, slintavka či nadměrná konzumace erotické četby.
• Bariová kaše: Trest hypochondrův. Utkvělá předsata střevního onemocnění může donutit lékaře k použití kontrastní látky, která při průchodu zažívacím traktem zobrazí chorobný stav. Požití bariové kaše je snadné, kaše bývá lahodně přichucena. Naopak bývá obtížné bariovou kaši ze střev na aborálním konci zažívacího traktu vypudit. Pocity spojené s defekací baria připomínají porod ježka.
• Blefaroptóza: Pokles očních víček. U těžších případů nejde o vadu kosmetickou, ale funkční, takže není hypochondrem ten, kdo si žádá při těžší blefaroptóze zákrok plastického chirurga.
• Botulismus: Onemocnění nežádoucí, zřídkakdy předstírané. Je způsobeno toxickou látkou mikrobiálního původu obsaženou ve zkažených potravinách, zejména mase. Nedoporučuje se.
• Bulimie: Doslova přežírání, nadměrné a časté obžerství, nutkavé a perzistentní. Jde o chorobný stav mysli. Někteří postižení se při této poruše brání otylosti tím, že po jídle potravu vyvrhnou.

převzato z S. Brett, S. Brewerová - Hypochondrův slovník nemocí

Lékařské historky

NÁLEZ

Pacient se po vyšetření ptá lékaře: "Řekněte mi, pane doktore, jasně a srozumitelně, co mi je?" "Nic. Řečeno jasně a srozumitelně, jste žrout, pijan a lenoch." Pacient má ještě jedno přání: "Děkuji! Napište to, prosím, latinsky. To pro mou paní."

ASISTENT MÁ RADOST

Profesor poslal k domácímu porodu mladého asistenta. Ten se po dvou dnech vrátil značně ztrhaný a referoval šéfovi o ne právě zdařilém výsledku svého poslání. Porod se značně opozdil, dítě musel vyprostit po kouscích, matka při tom vykrvácela a manžel se ze zármutku na úmrtním loži své ženy zastřelil. Když pak měl tento asistent později zase na starosti porod a vrátil se na kliniku, zářil radostí a hlásil šéfovi, který se ho ptal, jak to dopadlo tentokrát: "Tentokrát otec žije."

KDO JE PERVERZNÍ?

K psychiatrovi přijde muž, který trpí tím, že myslí stále jen na to jedno. Lékař chce přijít věci na kloub a provádí s pacientem test. Na list papíru namaluje čáru a ptá se: "Co je to?" "Lano a na něm balancuje nahá akrobatka," odpoví bez váhání pacient. Psychiatr namaluje kruh. "A tohle?" "Díra po suku na dřevěném plotě. A přes tu díru je vidět, jak se na louce válí párek milenců." "A na co myslíte teď?" ptá se psychiatr, zatímco na papír kreslí čtverec. "Na pokoj, ve kterém je postel, a v té posteli…" "Vy jste ale opravdu těžký případ!" ujede psychiatrovi. "Za to ale vůbec nemůžu, pane doktore, když vy mi tu pořád kreslíte takové perverzní věci!"

HONORÁŘ

Bohatý pacient zvolá pateticky: "Nedostává se mi slov, jimiž bych se vám odvděčil!" Usmívající se lékař odpoví: "To nevadí. Když vám chybějí slova, nechme mluvit číslice."

JASNÉ MYŠLENÍ

Dva psychiatři vedou mezi sebou zvláštní rozhovor. "Je to, pane kolego, prostě k nepochopení, jak zmateně a nelogicky dnes myslí většina lidí," říká jeden z nich. "Zkuste to tedy se mnou. Zeptejte se mě na něco!" odpoví druhý. "Dobře, tedy poslouchejte! První otázka: Nosí to krátkou sukni a má to rty, které způsobují potěšení. Co je to?" "To je přece víc než jasné. Skot s dudami!" "Správně! Výborně! Druhá otázka: Ležíte v posteli a něco měkkého, teplého se k vám příjemně vine?" "To je prosté. Gumová ohřívací láhev." "U sta hromů, správně! A teď třetí otázka! Dávejte pozor: Na co asi myslíte, když vás zcela náhle obejmou zezadu kolem krku dvě ruce?" "No přece samozřejmě na škrtiče z povolání." "Gratuluji pane kolego, bylo to výborné, jasné, čisté a důsledné! Ani netušíte, jak zcela nemožné odpovědi dostávám na tyto otázky od svých pacientů!"

DOBRÝ LÉKAŘ

Praktický lékař, který je noc co noc buzen ze spaní telefonáty pacientů, by se chtěl konečně vyspat. Řekne proto večer své manželce, aby každému, kdo zavolá, řekla, že někam odjel. Přesně uprostřed noci zazvoní telefon, manželka jej zvedne, ohlásí se pacient a manželka mu podle ujednání sdělí, že manžel bohužel odjel. Pacient se však nedá odbýt, líčí své potíže velmi barvivě a prosí o radu tak naléhavě, že se manželka nakonec obměkčí, dotazuje se šeptem vedle ležícího manžela a pak sděluje radu pacientovi. To se několikrát opakuje, až pacient na druhém konci drátu řekne: "Paní doktorová, děkuji vám mnohokrát za vaši pomoc. A prosím vás, je ten pán, co leží vedle vás, taky dobrý lékař?"

PRAVÝ DŮVOD

K lékaři přijde muž a stěžuje si na stálé bolesti hlavy. "Nechte kouření," radí mu lékař. "Já jsem nekuřák." "A nedáte si snad někdy nějakou sklenku navíc?" "Jsem nepřítel alkoholu." "A neprožíváte stres v milostném životě?" "Ještě nikdy jsem neviděl nahou ženu." "Ha, už to mám," volá lékař. "Vás tlačí svatozář."

O DOBROU POVĚST JE NUTNO DBÁT

Muž obžalovaný z pokoutního léčení požádal, aby předtím, než učiní rozhodující výpověď, byla ze soudní síně vyloučena veřejnost. Po dlouhém váhání soud jeho žádosti vyhověl. Obžalovaný předložil svůj lékařský diplom: "Pochopte to, prosím. Má praxe by byla zruinována, kdyby se lidé dozvěděli, že jsem lékař."

Milý synu!

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nepsal, ale to víš, nebyl čas. V domově důchodců se mám dobře, personál je tu obětavý a paní ředitelka je hotový lidumil. Minulý týden se například zastala dědka Hanouska a nařídila ošetřovateli, aby upustil od tradičních padesáti a dal mu jen pětadvacet ran lískovkou. Ale on si to Hanousek taky zaslouží, protože je neukázněný a vzpurný. Zrovna včera opět při povinném sledování televizních novin demonstrativně zvracel a potom drze požadoval při večeři o jeden proužek masa navíc, jako by mu dva milimetry nestačily. On je vůbec Hanousek nenažranec, čtvrtku brambory, kterou dostáváme každé ráno a kterou má na celý den, zhltne naráz a pak loudí. Ale já mu nikdy nic nedám. Svoji čtvrtku si schovám do ubrousku a na horší časy a dojídám se ptačím zobem z krmítka na zahradě. Na jídlo si nemohu vůbec stěžovat. Také na kulturu se v našem milém domově myslí, máme tu malé kino, kde nám promítají samé dobré kusy. Před obědem například běží často dvouhodinový film "Hlad - nejlepší přítel člověka", nebo populárně vědecký seriál "Třicet případů otravy jídlem". Jo, abych nezapomněl, pošli mi, prosím tě, krém na opalování, mám totiž celu situovanou na jih a během dopoledne se mohu zhruba hodinu opalovat přes mříže. Také na procházky chodíme, nejčastěji do blízkého kamenolomu, kde ti nejzdatnější z nás pomáhají při těžbě kamene a přispívají tak nemalou částkou na nové auto paní ředitelky. Práce je to snadná, ale najdou se mezi námi takoví simulanti, kteří padnou uprostřed práce jako podťatí a nemíní se zvednout. Pro tyto případy jsou zde přistaveny dva pohotovostní pohřební vozy s veškerou výbavou. Minulý týden důchodce Kokoška třeba zdárně simuloval epileptická záchvat, což našeho ošetřovatele vůbec nevyvedlo z míry, ba naopak, využil vzniklé situace a vkládaje větší kameny Kokoškovi mezi zuby vyráběl tak jakostní štěrk. Každého večera bývá pak odměněn nejlepší rubač dne, jenž obdrží vycházku na místní hřbitov. Mně se to bohužel ještě nepoštěstilo, ale pracuji na tom. Naopak, ten největší lenoch bývá po zásluze potrestán - musí sedět dvě hodiny přivázán na židli a sledovat promítání pornografických filmů ze soukromé sbírky ošetřovatele Oplzlého. Je to tvrdý trest, neboť již tři chovanci našeho domova byli se židlí převezeni do nemocnice se srdeční nedostatečností nebo odkrvením mozku.

Ti méně zdatní z nás nechodí rubat do lomu, ale věnují se dalším bohulibým činnostem. Například Berousek pracuje ve dne v noci v improvizované chemické laboratoři, kde se pokouší přeměnit švestky na benzín natural. Zatím mu z toho teče jen slivovice a chudák ošetřovatel Rudolf ji musí chodit vylévat do umyvadla ve svém pokoji, což ho vždy tak unaví, že nemůže ani mluvit.

Také o volný čas je v našem domově postaráno. Paní ředitelka vymyslela různé zábavné hry, kterých se v hojné míře zúčastňujeme a výborně se při nich bavíme. Jan tak namátkou mohu vyjmenovat ty nejzdařilejší. Tak třeba hra na kmotřičku smrt, která spočívá v tom, že všichni lehneme na podlahu a snažíme se co nejdříve umřít. Komu se to podaří vyhrává a za odměnu nemusí jít na televizní noviny. Nebo hra na Mikuláše, při níž vyhrává ten, kdo donese paní ředitelce nejvíce peněz ze svého důchodu a pak za odměnu dostává při večeři mimořádnou porci - deset deka sekané celerové natě navíc. Musím říct, že se zde opravdu nenudíme.

Předevčírem jsme byli na výletě na Šajzebergu a všem se to moc líbilo. Jelikož paní ředitelka musí šetřit na výdajích, šli jsme na hrad pěšky. Těch čtyřicet kilometrů není vlastně žádná dálka. Nedošli pouze dva z nás - Koudelka a Mařík. Koudelka se během cesty nenápadně odpoutal od kolony a maskován punčochou přepadl uzenářství v jedné vesnici. Řezník byl však muž činu, nezalekl se a domluvil Koudelkovi do bezvědomí. Mařík byl pro změnu zbit skinheady lelkujícími u kašny, neboť mu záviděli jeho naindulovanou pleš. Hrad se nám ale velmi líbil, zvláště pak působivě udělaná rekonstrukce středověkého mučení, na které se dobrovolně, opakuji zcela dobrovolně přihlásil Hanousek. Při demonstraci funkčnosti skřipce se nakonec ukázalo, že Hanousek není takový prcek, jak jsme se zprvu domnívali, ba dalo se říci, že se z něho stal pěkný čahoun. Jen tak řvát ten blbec nemusel, protože Vávrovi z toho prasklo naslouchátko a kdo to teď bude platit. Někteří z nás se ale chovali na hradě neukázněně. Ježek například úplně zblbnul. Na nádvoří hradu se vrhnul do stánku se suvenýry, kde sežral všechny pohledy, vypil obsah kalamáře a jako zákusek olízal všechny známky. Choval se jako kdyby před týdnem vůbec nic nejedl! Notorik Kubišta se zase opil díky propašované lahvičce Lesany a pod vlivem alkoholu se s nesmyslním výkřikem: "Život stojí za hovno!" vrhnul střemhlav do hradního příkopu. Tam dopadl přímo na medvěda, jehož tam chovají za drahé peníze už dva roky. Medvěd ho popadl a zatáhl do brlohu. Co s ním bylo dál, to nevíme, ale po týdnu přišel do domova dopis z památkové péče, že Kubišta medvěda sežral a teď odmítá vylézt ven a tak že si ho tam nechají, neboť jim slíbil, že na podzim obroste srstí.

Z těchto řádků milý synu vidíš, že se zde nenudím a že jsem zde zcela spokojen. Důchod ti pošlu jako obvykle příští týden a jsem ti opravdu vděčný, že jsi mi toto místo zde zařídil. Nikdy, opravdu nikdy ti to nezapomenu.

Tvůj táta