Zdeněk Andrysík, vedoucí nové výzkumné skupiny na Biolgogickém ústavu LF MU, na další vědecké snídani s proděkanem Kašpárkem diskutoval nejen o jeho cestě do laboratoře na prestižní instituci v USA, ale i o rozdílech v mentalitě českých a amerických vědců.
Na naší druhé vědecké snídani jsme se setkali se Zdeňkem Andrysíkem, novým vedoucím výzkumné skupiny „Molekulární mechanismy rakoviny“ na Biologickém ústavu LF MU. Sdílel s námi vlastní zkušenosti a cenné poznatky o tom, jak se orientovat a přežít ve světě výzkumu.
Jeho cesta do zámoří začala touhou rozšířit si obzory a pokračovat ve výzkumu na postdoktorandské pozici v zahraničí. Při hledání ideálního místa se mu osvědčila vytrvalost a networking. Mladým výzkumníkům, kteří uvažují o pobytu v zahraničí, doporučil kontaktovat přímo zvolenou laboratoř a aktivně se účastnit konferencí, díky nimž si mohou budovat svou vlastní profesní síť. Doktor Andrysík také hovořil o tom, jak důležité je vybrat si správného mentora a laboratoř. Potenciální mentory je potřeba posuzovat podle toho, jak podporují kariérní rozvoj a úspěchy členů jejich laboratoře. Za faktory ovlivňující budoucí úspěch postdoca pokládá možnost určité autonomie ve výzkumných projektech a možnost soustředit se na budování vlastní kariéry, včetně zajišťování stipendií a grantů.
V další části rozhovoru srovnával Zdeněk Andrysík infrastrukturu laboratoří na MU a ve Spojených státech. Uznal, že výzkumná infrastruktura ve Spojených státech je na pokročilé úrovni, je prý ale důležité posuzovat jednotlivé laboratoře zvlášť, a to z hlediska dostupných zdrojů a podpůrných systémů.
Rozhovor se rovněž dotkl kulturních rozdílů mezi Spojenými státy a Evropou, zejména pokud jde o pracovní kulturu a mindset. Americké “The sky is the limit” sice na jednu stranu zní jako otřepaná fráze, nicméně dle doktora Andrysíka je důležité nedržet se příliš při zemi a mít zdravé sebevědomí. “Je to váš život”, podotkl. Mladý vědcům doporučil zůstat ve výzkumu organizovaní a orientovaní na cíl, adaptovat se na organizační systém laboratoře a aktivně vyhledat pomoc, je-li to potřeba.
Na závěr nastínil, že v budoucnu bude svou výzkumnou skupinu rozšiřovat o pregraduální studenty. Svému týmu by rád zajistil to, co mu jako studentovi chybělo: více finančních prostředků na výzkum a možnost provádět dobré a drahé experimenty, které by pomohly zodpovědět vědecké otázky.
Po magisterském studiu v oboru Fyziologie zvířat na Přírodovědecké fakultě MU a doktorátu pod vedením profesora Aloise Kozubíka vedla jeho akademická cesta k postdoktorským stipendiím na University of Cincinnati a University of Colorado at Boulder, kde spolupracoval s prof. Peterem J. Stambrookem a prof. Joaquinem M. Espinosou. Nedávno se vrátil na Masarykovu univerzitu. Na Biologickém ústavu LF MU založil díky podpoře Interní grantové agentury LF MU juniorní výzkumnou skupinu.
U příležitosti 10. výročí založení Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky udělil její předseda Ondřej Slabý mimořádné ceny devíti vědkyním a vědcům, jejichž podpořené projekty byly vybrány jako nejúspěšnější za celou dobu existence agentury. Za dvěma oceněnými projekty stojí vědci z LF MU, Aleš Hampl a Pavel Krejčí.
10. září jsme se sešli na první poprázdninové snídani v Knihovně univerzitního kampusu se Stjepanem Uldrijanem a Tomášem Kašpárkem. Jedním z hlavních témat byl aplikovaný výzkum a jeho podpora na Lékařské fakultě MU.
