Kognitivní rezervu (KR) lze definovat jako postupnou akumulaci neurálních zdrojů a jejich adaptability (např. efektivity, kapacity nebo flexibility) v důsledku genetických a celoživotních environmentálních faktorů, které mohou zmírňovat nepříznivé kognitivní změny způsobené běžným stárnutím či onemocněním mozku. Pomocí transkraniální stimulace střídavým proudem (transcranial alternating current stimulation, tACS) je možné zvýšit šanci, že neurony zasažené neurální sítě budou produkovat akční potenciály ve specifických synchronizovaných frekvencích. Nedávné studie dokládají, že fronto-parietální synchronizace theta oscilací pomocí tACS vedla ke zvýšení kapacity pracovní paměti u zdravých jedinců. Výzkum účinků stimulace nicméně stále zůstává zasažen výskytem vysokých interindividuálních rozdílů v účincích stimulace. Nejnovější výzkumy poukazují na význam interindividuálních rozdílů, jako například úrovně KR, které mohou být zásadní při předpovídání účinku intervence, protože míra pozitivních účinků intervence do značné míry závisí na úrovni dostupné neurální kapacity a flexibility. Na základě těchto zjištění navrhujeme nový intervenční přístup ke studiu KR, který bude využívat jak běžné statické indikátory KR (jako například odhad premorbidního intelektu, délku vzdělání atd.), tak inovativní dynamické markery KR (jako je pupilometrie, resting state fMRI, fMRI v průběhu úkolu). Pomocí jedné z nejmodernějších neinvazivních stimulačních technik budeme v reálném čase modulovat vlastnosti neurálních sítí za účelem prozkoumání vlivu KR na intervencí indukované krátkodobé kognitivní a funkční neurální změny. Tyto efekty nebudeme zkoumat pouze u starších zdravých jedinců, ale jako první se také zaměříme na možné efekty u mírné kognitivní poruchy u onemocnění s Lewyho tělísky, prodromálního stadia druhé nejčastější degenerativní demence.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace