Diferenciální diagnostika a hodnocení mnohočetných plicních uzlů (nodularit) z pohledu radiologa a hrudního chirurga. Naše zkušenosti se značením plicních ložisek pod CT s následnou VTS klínovitou resekcí. (dvojpřednáška – spolupráce intervenčního radiologa a hrudního chirurga).

Autoři

CHOVANEC Zdeněk ČERVEŇÁK Vladimír BENEJ Michal PÁRAL Martin ČAPOV Ivan VANÍČEK Jiří

Druh Konferenční abstrakty
Citace
Popis Úvod a cíl sdělení: U pacienta postiženého maligním onemocněním s mnohočetnými plicními uzly většími 1cm se s velkou pravděpodobností jedná o metastázy, naproti tomu u náhodně detekovaných nodularit menších 0,5cm a pacientů bez onkologické anamnézy se s větší pravděpodobností jedná o benigní onemocnění (granulomy, jizvy, popřípadě intrapulmonální lymfatické uzliny). Základním úkolem je rozlišit maligní od benigního onemocnění. K upřesnění etiologie plicních nodularit je nejvhodnější zobrazovací metodou CT vyšetření s následnou biopsií. Mnohdy je možná verifikace ložisek jen za centu torakotomie s následnými konsekvencemi z toho plynoucími. Cílem přednášky je prezentace značení subpleurálních periferních plicních ložisek směsí modrého barviva s jodovou kontrastní látkou navigovaně pod CT kontrolou a následnou VTS extraanatomickou resekcí značené oblasti. Materiál a metody: nejprve probíhá vhodný výběr pacientů na multioborových pneumoonkologicko - chirurgických komisích Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. V případě nutnosti biopsie subpleurálně uložených plicních nodularity jsou pacienti hospitalizováni na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice U sv. Anny. V den plánované operace je provedeno kontrolní CT hrudníku s verifikaci nejoptimálněji uloženého plicního ložiska, jeho označení a následná VTS klínovitá resekce. Označení je provedeno pod CT navigací tenkou jehlou v lokální anestézii 1% mezokainu s aplikací metylenové modře smíchané s jodovou kontrastní látkou, následně je provedeno kontrolní CT s verifikací označeného místa a transfer pacienta na operační sál. Klínovitou resekci označené oblasti se snažíme provést pomocí VTS (multiportal, uniportal) do šedesáti minut od ukončení značení. Výsledky: od listopadu 2017 do srpna 2018 bylo vybráno 15 pacientů vhodných k označení pod CT kontrolou s následnou VTS klínovitou resekcí. U všech bylo provedeno CT v den plánované operace, kdy u dvou pacientů byla operace pro regresi ložiska zrušena. Z následujících 13 pacientů bylo úspěšně provedeno značení dvanáctkrát. U jednoho pacienta nebylo značené ložisko torakoskopicky verifikováno. Závěr: díky značení subpleurálně uložených ložisek jsme schopni provést klínovitou resekci videotorakoskopicky se všemi benefity miniinvazivního přístupu. Průměrná doba hospitalizace byla 4 dny, z toho 1 den na JIP s průměrnou dobou ponechání hrudního drénu 3 dny. Maligní diagnóza byla u šesti z třinácti pacientů.