Injekce anestetika s kortikoidem při řešení bolestí sakroilických kloubů po lumbálních stabilizacích

Autoři

HART Radek WENDSCHE Peter KOČIŠ Ján KOMZÁK Martin OKÁL František KREJZLA Jaroslav

Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Acta Chirurgiae orthopaedicae et Traumatologiae čechoslovana
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor Chirurgie včetně transplantologie
Klíčová slova lumbar and lumbosacral fusion; sacroiliac joint dysfunction; anesthetic blocks
Popis Rozsah pohybů a přenos zatížení v sakroilických (SI) kloubech se po bederních fúzích jednoznačně zvyšuje. Pokud k rozvoji bolesti v SI kloubech po bederní stabilizaci dojde i přes cílenou rehabilitační léčbu, nabízí se jako léčebná metoda první volby aplikace anestetika s kortikoidem do SI skloubení. Cílem předkládaného sdělení je informovat o zkušenostech s tímto postupem. 34 pacientů po stabilizaci bederní páteře udalo lumbalgie jiného rázu než před operací. U 14 z nich (41 %) byla jako příčina potíží diagnostikována bolest jednoho z SI kloubů. Jednalo se o 12 žen a 2 muže v průměrnému věku 56 let (47 – 68 let). V 10 případech šlo o pacienty po lumbosakrálních stabilizacích a ve 4 případech po stabilizacích lumbálních. Ve všech případech se objevily lumbalgie po více než 3 měsících po stabilizaci, průměrně za 8 měsíců po výkonu (4 – 32 měsíců). Ani u jednoho z těchto 14 případů nebyla SI symptomatologie před výkonem přítomna. Základem diagnostiky bylo klinické vyšetření specifických manévrů. Instilováno bylo 20 mg (0,5 ml) methylprednisolonu a 4,5 ml 1 % Mesocainu. Pacient byl dotazován na zmírnění bolesti 24 hodin po obstřiku a dále v intervalech 1, 3 a 6 měsíců po injekci. Subjektivní klinický stav před a po instilaci byl hodnocen vizuální analogovou škálou. Ke specifikaci výsledků byly užity metody deskriptivní statistiky. Úlevu od bolesti do 24 hodin od aplikace udali všichni pacienti. V žádném případě nevymizely potíže zcela. Průměrná hodnota VAS před blokádou byla 9,1 bodu (8 – 10) a po ní 4,8 bodu (2 – 7). Stav se tedy zlepšil průměrně o 4,3 bodu (1 – 6), tj. přibližně o 47,3 % (12,5 – 62,5). Doba přetrvávání efektu obstřiku se lišila výrazně případ od případu. Průměrný čas do znovuobjevení se bolestí po aplikaci byl 5,0 týdne (1 – 28). Nejčastěji úleva přetrvala 2 týdny (5 případů), se směrodatnou odchylkou přibližně 6,8 týdne. SI klouby jsou častou příčinou lumbalgií, zejména po stabilizaci bederní páteře. Rehabilitační léčba nemusí být vždy úspěšná. Artrodéza SI kloubu zůstává raritně indikovaným výkonem. Jednou z mála možností zůstává intraartikulární aplikace anestetika, nejlépe v kombinaci s kortikoidem. Blokádami SI kloubů po stabilizacích se v posledních letech věnují 3 zahraniční práce; jejich závěry odpovídají výsledkům předkládané studie. Stabilizace bederní páteře může vést k přetížení SI kloubů jako „přilehlého segmentu“. Intraartikulární aplikaci lokálního anestetika lze považovat za spolehlivou metodu pro potvrzení SI kloubu jako zdroje potíží pacienta. I přes přidání kortikoidu bývá však efekt provedené blokády relativně krátkodobý.