Nespecifické střevní záněty (inflammatory bowel disease, IBD) jsou skupinou zánětlivých onemocnění trávícího traktu, jejichž průběh je značně heterogenní, s celým spektrem projevů a s variabilní mírou agresivity nemoci. Současné znalosti o patogenezi IBD ukazují, že abnormality ve složení střevní mikroflóry sehrávají významnou roli v iniciaci a rozvoji zánětu, který je podstatou IBD. Velkou výzvou pro gastroenterology je časná diagnostika pacientů s potenciálně závažnou formou IBD. Přestože jsou zavedena určitá klinická kritéria pro odhad prognózy, nejsou dostatečná pro přesný odhad vývoje onemocnění či léčebné odpovědi.
V nedávné době se jako nové faktory podílející se na patologii IBD, a to i u dětí, začaly studovat krátké nekódující RNA, označované jako mikroRNA (miRNA). Tyto molekuly byly studovány jako potenciální biomarkery pro své jedinečné vlastnosti, jelikož jsou lehce detekovatelné ve tkáních i tělních tekutinách, jsou vysoce tkáňově i časově specifické a jejich hladiny jsou měřitelné zavedenými laboratorními technikami. Jejich role a funkce, zejména u dětských pacientů s IBD, ovšem není dostatečně prozkoumána.
Předkládaný projekt je doposud nejrozsáhlejší analýzou mikrobiomu a profilování exprese miRNA u dětských pacientů s IBD. Srovnávání expresních profilů a složení mikrobiomu u různých podskupin těchto pacientů, a to jak s odlišnou diagnózou, tak s různě závažným průběhem vlastního onemocnění, či odpovědí na léčbu umožní vytvoření diagnostických, prognostických či prediktivních panelů, pomocí kterých by bylo možné včasně diagnostikovat pacienty s horší prognózou či léčebnou odpovědí. Získané výsledky rozšíří znalosti o interakci mikrobiální dysbiózy a miRNA v patogenezi IBD a pomohou zkvalitnění jak diagnostického, tak terapeutického postupu.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace