TIP
Únor 2025 ve vědě na LF MU
Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu událo v nejkratším měsíci roku 2025.
Café Collaborations | Jak zlepšit situaci žen ve vědě?
Jak zlepšit situaci žen ve vědě? Jak vytvořit bezpečné a respektující prostředí pro všechny? Příklady dobré praxe z Česka a Německa. Pozvánka na akci Café Collaborations.
KDE: Hybernská 4, Praha 1, Kampus Hybernská, budova A, 3. patro
KDY: 31. října v 17:00 hod.
Ženy jsou ve vědě a výzkumu zastoupeny velmi málo. Jejich podíl činí v Česku jen asi 27 % a v Německu 29 %, což je v obou případech hluboko pod průměrem EU (34 %). Podíl žen ve vědě se navíc liší v závislosti na kariérním stupni - zatímco na úrovni magisterského či doktorského studia jsou ženy zastoupeny víceméně rovnoměrně, na úrovni docenta či profesora jejich podíl prudce klesá. Jak to lze změnit? Jak vytvořit bezpečné a respektující prostředí pro všechny? Jak posílit flexibilitu vědců s dětmi, aby mohli lépe skloubit péči o děti s vědeckou prací? O těchto otázkách a příkladech dobré praxe z Česka a Německa budou diskutovat:
Petra Gümplová, vedoucí výzkumného týmu, Univerzita Friedricha Schillera v Jeně
Petra Gümplová získala v roce 2010 doktorát na New School for Social Research v New Yorku. Působila na Univerzitě Karlově v Praze a na univerzitách v Giessenu, Erfurtu a Jeně v Německu. Od roku 2021 je hlavní řešitelkou výzkumného projektu „Transformace globálních společenství a budoucnost planetárních ekosystémů“ na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Její výzkumné zájmy spadají do oblasti mezinárodního práva, mezinárodní politické teorie a globální spravedlnosti s věcným zaměřením na přírodní zdroje.
Karolína Korvasová, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Karolína Korvasová zahájila svou vědeckou kariéru v oblasti matematické biologie. Po získání magisterského titulu na univerzitě v Utrechtu (Nizozemsko) pracovala rok jako vědecká asistentka na univerzitě v Melbourne (Austrálie). Během doktorského studia ve výzkumném centru v Jülichu (Německo) přešla k počítačové neurovědě a stala se matkou dvou dětí. V roce 2021 se vrátila na Univerzitu Karlovu a nejprve nastoupila do Skupiny pro výpočetní systémovou neurovědu na Matematicko-fyzikální fakultě jako postdoktorandka. Později získala grant Primus a založila vlastní výzkumnou skupinu na téže fakultě. Od roku 2024 vede skupinu „Neuronové soubory a paměť“, která se zaměřuje na konsolidaci paměti.
Moderuje Matouš Glanc, ředitel Czexpats in Science.
Kapacita Divadelního klubu je omezena, přihlaste se prosím do 29. října 2024.
Diskuse bude probíhat v angličtině.
