Přinášíme přehled toho nejzajímavějšího, co se před letními prázdninami ve vědě a výzkumu na naší fakultě událo.
úspěchy
Naše fakulta potvrdila pozici excelentní výzkumné instituce. Lékařská fakulta a celá Masarykova univerzita prošly v roce 2025 již druhým národním hodnocením vysokých škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nyní zveřejnilo hodnocení mezinárodních hodnotitelů. Fakulta i univerzita získaly celkovou známku A, tedy excelentní. Potvrzuje to naši pozici mezi lídry českého biomedicínského výzkumu. Mezinárodní evaluační panel ocenil nejen kvalitu výzkumného prostředí, systematické řízení a strategický rozvoj vědy, ale i koncepci doktorského studia, internacionalizaci, větší zapojení do evropských projektů a implementaci doporučení z evaluace v roce 2020.
věda do praxe
Nové konsenzuální dokumenty EAS přinášejí zásadní posun v prevenci a léčbě poruch metabolismu lipidů. Na květnovém kongresu Evropské společnosti pro aterosklerózu (EAS) v Aténách byly představeny dva významné konsenzuální dokumenty, na jejichž vzniku se autorsky podílel také Tomáš Freiberger z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF MU a FNUSA a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Oba texty přinášejí důležité aktualizace v oblasti prevence a léčby poruch metabolismu lipidů a již nyní vzbuzují výraznou odbornou i mediální odezvu.
Publikace měsíce
TOP 3 publikace:
med muni v médiích
Rakovina prostaty je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nejčastějším nádorovým onemocněním českých mužů. Ne každý nalezený nádor ale podle vědců z LF MU a Masarykova onkologického ústavu představuje stejné riziko. Zatímco některé vyžadují rychlou léčbu, jiné stačí dlouhodobě sledovat. Jak to rozpoznat, tomu se věnovala reportáž Českého rozhlasu, v níž vystupují doktor Michal Standara z Kliniky zobrazovacích metod FN USA a LF MU a docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a etiky LF MU. Reportáž doplnil také rozhovor s doktorem Ondřejem Májkem z Institutu biostatistiky a analýz LF MU. Celý vstup, který byl součástí pořadu Věda plus, si můžete poslechnout zde.
představujeme
Výzkumná skupina Ireny Koutné Cell and Tissue Engineering se na Ústavu histologie a embryologie zabývá komplexním výzkumem v oblasti buněčných terapií, a to od zkoumání funkce a přirozeného chování buněk v buněčné kultuře i v rámci tkáně. Tyto poznatky jsou pak uváděny do souvislostí s využitím studovaných biologických závislostí ve prospěch buněčných terapií a regenerativní medicíny. V rámci studií dospělých buněk probíhá intenzivní výzkum CAR-T buněk pro léčbu solidních nádorů. Velká část práce skupiny je věnována výzkumu mezenchymálních stromálních buněk pro regeneraci kůže. Intenzivní výzkum a vývoj probíhá také v oblasti regenerace hyalinní chrupavky.
zajímavé akce
Co zajímavého se bude na fakultě dít v létě? Letní měsíce jsou na události klidnější, ale pokud nechcete propásnout žádnou akci, přehled všech akcí naleznete v Kalendáři akcí.
podcast stetoskop
Červnový díl podcastu Stetoskop s proděkanem Petrem Štouračem se ohlíží za vznikem projektu Simulačního centra LF MU. Diskutovalo se o tom, jak moderní technologie, realistické scénáře a možnosti, které infrastruktura nabízí, reálně proměňují výuku a formují budoucí zdravotnické profesionály.
další aktuality
Vše, co se u nás ve vědě a výzkumu šustne. Přečtěte si, co zajímavého se stalo a co se našim vědkyním a vědcům v tomto měsíci podařilo.
Už nechcete propásnout žádnou novinku? Sledujte nás na Linkedin a dalších sociálních sítích fakulty.
Máte novou publikaci, projekt nebo ocenění? Víte o někom, komu se podařilo dosáhnout nějakého úspěchu? Napište nám na research@med.muni.cz.
Pracoviště celouniverzitní ochrany práv (PCO) Masarykovy univerzity zveřejnilo výroční zprávu za rok 2025. V uplynulém roce řešilo celkem 98 podání, která se nejčastěji týkala nevhodného chování zaměstnanců a zaměstnankyň, studijních záležitostí nebo nevhodného chování studujících. Téměř polovina podání směřovala vůči jednání zaměstnaných osob na univerzitě.
Co rozhoduje o tom, zda budou talentovaní lidé ve vědě podávat špičkové výkony, rozvíjet svůj potenciál a v akademickém prostředí dlouhodobě zůstávat? Odpověď, která zaznívala napříč 9. národní konferencí Férovým leadershipem ke kvalitní vědě, byla překvapivě jednoznačná – způsob, jakým vedeme lidi.
