Červenec 2025 ve vědě na LF MU

Kolektiv autorů z Ústavu histologie a embryologie a dalších institucí publikoval výsledky sedmiletého výzkumu v Journal of Dental Research. Díky pokročilým víceúrovňovým technologiím odhalil roli čtyř specifických transkripčních faktorů (Etv4, Gsc, Sall1 a Nupr1), které řídí přeměnu kmenových buněk na odontoblasty – buňky produkující dentin v zubech. Cílená aktivace těchto genů v indukovaných pluripotentních kmenových buňkách myší dokáže spustit jejich přeměnu na buňky s vlastnostmi zubních odontoblastů. Tyto buňky v laboratorních podmínkách i po transplantaci v těle produkovaly kolagenní a mineralizovanou tkáň a vykazovaly známky typické pro dentin. Studie předznamenává nové cesty v regenerativní stomatologii či k získání jakýchkoli jiných typů buněk. Zároveň dokazuje nezbytnost základního výzkumu, kdy hluboké porozumění přirozeným vývojovým procesům může pomocí tkáňového inženýrství vést k novým způsobům náhrady opotřebovaných tkání v našem těle.

V červenci kromě jiného rezonovala mediálním prostorem i neurologická témata. Článek v magazínu iDnes.cz, který se věnoval sportovním aktivitám při epilepsii a jejich pozitivnímu vlivu za zlepšení zdravotního stavu pacientů s tímto onemocněním, citovali přednostu I. Neurologické kliniky FNUSA Milana Brázdila. Přednostka Neurologické kliniky FN Brno Blanka Adamová v rozhovoru pro iDnes.cz hovořila o tom, že bolest je varovná kontrolka, pomocí které vydává tělo signál, že s ním není něco v pořádku. Pokud však trvá dlouho a přejde do chronické fáze, může to mít pro organismus nedozírné následky. Více mediálních ohlasů naší fakulty naleznete zde. 

Vladimír Rotrekl, vedoucí výzkumné skupiny Embryonic and Induced Pluripotent Stem Cell na Biologickém ústavu.  Jeho tým zkoumá genomickou stabilitu a metabolismus lidských pluripotentních kmenových buněk. Tyto buňky využívají k modelování onemocnění. Zaměřují se na roli tkáňově specifických progenitorů/kmenových buněk při rozvoji onemocnění a odhalování patologií v drahách vedoucích ke změně buněčného osudu s následkem selhání tkáně. Věnují se také výzkumu  nových strategií ke zlepšení patologického účinku na osud progenitorů či kmenových buněk, především procesům podílejícím se na rozvoji kardiomyopatie a srdečního selhání u genetických onemocnění, jako je Duchennova svalová dystrofie, katecholinergní polymorfní komorová tachykardie. Orientují se také na procesy spojené s patologickými změnami u genetických onemocnění, jako je Nijmegen Breakage Syndrome. Vladimír Rotrekl zároveň vede působí v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC).