Červenec 2026 ve vědě na MED MUNI

Irena Rektorová bude novou prezidentkou Evropské neurologické akademie (EAN). Neuroložka, působící na I. neurologické klinice LF MU a FNUSA a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC MU, bude první českou osobností, která v letech 2028–2030 stane v čele této prestižní evropské odborné společnosti. V červenci poskytla rozhovor portálu VĚDAVÝZKUM.CZ, ve kterém nejen popisuje, co to EAN je a jak chce z pozice prezidentky přispět k jejímu dalšímu rozvoji, ale i o tom, že v některých evropských zemích stále chybí základní léky na neurologická onemocnění. 

Mezinárodní projekt  PHANTOM připravuje doktorandy na nové role. Kromě výzkumu anaplastického velkobuněčného lymfomu se věnuje také marketingu a právu. „V minulosti se doktorandská činnost soustředila hlavně na laboratorní výzkum, dnes se ale od studujících vyžaduje mnohem víc,“ říká v rozhovoru pro náš web Suzanne D. Turner, profesorka z Univerzity v Cambridge, působící též na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Molekulární a buněčná bioložka specializující se na dětskou onkologii je řešitelkou projektu FANTOM, spadajícího mezi evropské programy Marie Skłodowska-Curie Actions. Jeho smyslem je posunout výzkum zaměřený na takzvaný anaplastický velkobuněčný lymfom, ale také vyškolit novou generaci vědců a vědkyň schopných obstát před výzvami, které do výzkumu v jednadvacátém století přinesl rozvoj technologií i změny v oblasti financování.

Imunitní buňky nejsou jen obranou proti infekci, jsou nepostradatelné i pro správný vývoj a obnovu zubů. Tým vědců vedený absolventem doktorského studia v programu Biomedicínské vědy Marcosem Gonzálesem Lopezem a Janem Křivánkem z Ústavu histologie a embryologie odhalil dosud neznámou funkci makrofágů – buněk známých především svou rolí v imunitním systému. Nová studie, publikovaná v prestižním časopise Nature Communications, ukazuje, že makrofágy neslouží jen jako ochránci organismu před infekcí, ale jsou nezbytné pro správný vývoj, růst a obnovu zubů. Výsledky výzkumu jsou dalším potvrzením toho, že role makrofágů dalece přesahuje dosavadní představy o jejich výhradně imunitní funkci.

Menopauza, endometrióza nebo vliv mentální zátěže. V problematice ženského zdraví existuje hodně oblastí, kde zatím částečně nebo úplně chybí výzkumná data, podotýká psycholožka Marci Lobel. Absolventka Harvardu a Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) se snaží bílá místa zaplnit už pětatřicet let. Na jaře jí k tomu pomohly i české ženy: jako hostka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde díky Fulbrightovu stipendiu působila na Ústavu lékařské psychologie a etiky, pro ně připravila speciální dotazník o stresu v těhotenství, na který je expertkou. O své práci hovořila pro magazíny 100+1 Zázraky medicíny a Heroine, o jejím působení v Brně však referoval také magazín 21. století.

Výzkumná skupina Davida Šmajse Bacterial Genetics and Genomics na Biologickém ústavu se zaměřuje na studium genetické variability a evoluce bakterií, zejména patogenních treponemat způsobujících syfilis a příbuzná onemocnění u člověka i zvířat. Pomocí moderních genomických a molekulárně-genetických metod zkoumá funkce bakteriálních genů, příbuznost jednotlivých kmenů a jejich rozmanitost. Součástí výzkumu je také studium role střevního mikrobiomu v lidských onemocněních, zejména analýza kmenů Escherichia coli spojených s kolorektálním karcinomem a hledání markerů využitelných v diagnostice a prognóze onemocnění.