Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu v květnu událo.
úspěchy
Interní grant MUNI Award in Science and Humanities na podporu excelentního výzkumu přivádí na Ústav lékařské psychologie a etiky mladého vědce Martina Loučku. Po absolutoriu na Fakultě sociálních studií MU doktor Loučka pokračoval v doktorském studium na Lancaster University ve Velké Británii. Před příchodem na naši fakultu působil na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Více informací o úspěších našich studentů, akademiků a vědců si můžete přečíst zde.
věda do praxe
Multidisciplinární tým vědců prokázal jeden ze způsobů, kterým koronavirus proniká do mozku nakažených. Při svém výzkumu se zaměřili na tzv. choroidální plexus, tedy část mozku produkující mozkomíšní mok, u níž je známo, že může být vstupní branou pro průnik některých patogenů. Prostřednictvím analýzy u 24 zemřelých pak právě v této části mozku virus objevili a vysledovali jeho cestu. Pochopit tyto mechanismy přenosu viru je klíčové pro objasnění patologických změn v mozkové tkáni spojených s onemocněním covid-19. Výsledky byly publikován v odborném časopisu Journal of Medical Virology.
Publikace měsíce
V jarním měsíci vykvetlo hned několik excelentních publikací. Kolektiv autorů publikoval článek v časopise Movement Disorders, ve kterém popsali dopad neinvazivní interferenční stimulace na terapii Parkinsonovy choroby a potenciálu nahradit hluboké elektrody zavedené do mozku. Prvoautorská publikace Kláry Marečkové a spoluautorů popisuje spojitost prozánětlivé diety v dětství s vývojem mozku a IQ v rané dospělosti. Tým vědců z několika pracovišť publikoval srovnávací studii biparametrické magnetické rezonance a prostatického specifického antigenu jako nové možnosti screeningu raných fází rakoviny prostaty.
med muni v médiích
Centrum precizní medicíny FN Brno slaví 1 rok. Toto mezioborové pracoviště, které sdružuje odborníky z klinické medicíny a biomedicínského výzkumu, za první rok existence dosáhlo významného pokroku v precizní onkologii pro dospělé i dětské pacienty a v oblasti vzácných onemocnění. Personalizovanou péči poskytlo stovkám pacientů. Mediální ohlasy tohoto výročí i dalších úspěchů našich vědců najdete zde.
Představujeme
Kateřina Kaňková, přednostka Ústavu patologické fyziologie a vedoucí výzkumné skupiny Molekulární patofyziologie diabetu a jeho komplikací. Výzkumná skupina prof. Kaňkové se dlouhodobě zaměřuje na studium procesů, kterými chronická porucha glukózového metabolismu vede k rozvoji zejména diabetické nemoci ledvin. Věnuje se také problematice patofyziologie gestačního diabetu, konkrétně možnosti predikovat míru poruchy glukózové tolerance po porodu a otázka dopadu diabetu na vývoj potomka a v neposlední řadě i vlivu diabetického mikroprostředí na vznik a rozvoj nádorů (zejm. kolorektálního karcinomu). Profesorka Kaňková je zároveň proděkankou pro výuku v preklinických oborech všeobecného lékařství a přijímací řízení.
zajímavé akce
Na co se můžeme těšit v červnu? Např. na výstavu v našem Centru léčivých rostlin, mnoho kurzů a přednášek, ale také na promoce úspěšných absolventů. Přehled všech událostí naleznete v Kalendáři akcí.
podcast stetoskop
V květnu vyšly dva díly podcastu Stetoskop. První podcast s titulem (Ne)sladká nemoc s Katarínou Chalásovou o výzkumu diabetu i nadšení pro vědu a výuku. Druhý pak hostil Reginu Demlovou a Kateřinu Slabou, které propojují světy klinické farmakologie a dětské genetiky, které se protínají v Centru excelence CREATIC.
další aktuality
Vše, co se u nás ve vědě a výzkumu šustne. Přečtěte si, co zajímavého se stalo a co se našim vědkyním a vědcům v září podařilo.
Už nechcete propásnout žádnou novinku? Sledujte Science_MEDMUNI na síti X.
Máte novou publikaci, projekt nebo ocenění? Víte o někom, komu se podařilo dosáhnout nějakého úspěchu? Napište nám na research@med.muni.cz.
Vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu histologie a embryologie Petr Vaňhara poskytl rozhovor portálu VĚDAVÝZKUM.cz. Jeho tým se zabývá buněčnou plasticitou, regenerací tkání a vývojem tkáňových modelů odvozených z kmenových buněk. Buduje také unikátní biobanku, díky níž vědci mohou zkoumat procesy na pozadí růstu nádorových buněk, zejména u nádorů slinivky.
Prorektorka Masarykovy univerzity pro doktorské studium a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno, Šárka Pospíšilová, která zároveň působí na CEITEC MU byla zařazena do žebříčku časopisu Forbes nejvlivnější ženy Česka 2025.
