Předvánoční snídaně s Ondřejem Slabým, Jiřím Šánou a Kateřinou Novákovou: Biobanking a precizní medicína v praxi

Ústředním tématem byla precizní medicína, kterou Ondřej Slabý představil jako současnou realitu, zejména v oblasti onkologie. Zdůraznil, že nejde o budoucí koncept, ale o přístup, který již dnes přizpůsobuje léčbu individuálním charakteristikám pacienta, s důrazem na biologické vlastnosti onemocnění. Tento přístup překračuje tradiční model „jeden lék pro všechny“.

V onkologii jsou terapie stále častěji založeny na molekulárním a genetickém profilu nádoru pacienta, místo aby vycházely pouze z obecných klinických charakteristik, jako je hmotnost či povrch těla. Precizní medicína se opírá o molekulární biologii a analýzu genomických dat pacienta, na jejichž základě je formulována personalizovaná léčebná strategie. To zahrnuje například sekvenování DNA nádoru, jehož výsledky vedou k výběru cílené terapie. Slabý rovněž zdůraznil, že molekulární profil nádoru pomáhá vytvářet přesnější léčebné plány, které mohou být účinnější a mít méně vedlejších účinků než tradiční léčebné postupy.

Biobanky představují pro precizní medicínu klíčovou infrastrukturou. Uchovávají biologické vzorky, jako jsou tkáně, krev a DNA od pacientů, které jsou nezbytné pro preklinický výzkum a translační medicínu. Tyto vzorky poskytují vědcům data potřebná k pochopení nemocí na molekulární úrovni, objevování biomarkerů a testování nových léčebných postupů. Kateřina Nováková se zmínila o vývoji nové biobankové infrastruktury na Masarykově onkologickém ústavu, která bude v budoucnosti významně rozšiřovat kapacity pro uchovávání a zpracování biologických vzorků. Kateřina také zdůraznila důležitost standardizovaných biobankových postupů. Na rozdíl od dob, kdy výzkumníci jednoduše uchovávali vzorky ve vlastních mrazácích, moderní biobanky disponují vysoce kontrolovanými systémy, které zajišťují, že vzorky jsou uchovávány v optimálních podmínkách. To je klíčové pro zachování integrity a vysoké kvality vzorků pro výzkumné účely. „Vzorky je třeba sbírat rychle a uchovávat podle přísných protokolů," řekla Katerina. "Pokud to neuděláte, mohou degradovat, což vede k nespolehlivým výsledkům. Proto jsou biobanky nezbytné – nejen že uchovávají vzorky, ale také prověřují původ každého vzorku, sledují všechny relevantní detaily od sběru až po analýzu."

I když precizní medicína může vyvolávat dojem něčeho futuristického, je postupně integrována do klinické rutiny mnoha zdravotnických zařízení. Ve Fakultní nemocnici Brno bylo v roce 2024 založeno Centrum precizní medicíny, které sdružuje odborníky z různých oblasti precizní medicíny a jejich klinické a výzkumné aktivity v rámci jednoho společného mezioborového pracoviště. Panelové sekvenování rakovinových tkání je již standardní praxí, což lékařům umožňuje vytvářet personalizované léčebné strategie na základě genetických informací pacienta. Ondřej Slabý se zmínil, že z 600 pacientů léčených v nemocnici je 20 % léčeno na základě molekulárních doporučení, která vycházejí z genomového profilu jejich nádoru. I když to může na první pohled vypadat skromně, tato čísla představují významný průlom v aplikaci precizní medicíny. I přesto však zůstávají výzvy, především ohledně dostupnosti cílených terapií. Zatímco genomové sekvenování může identifikovat potenciální léčebné cíle u přibližně 60 - 65 % pacientů, dostupnost léků zaměřených na tyto biomarkery zůstává omezená. „Proto dosud není precizní medicína dostupná 100 % pacientů,“ vysvětlil Slabý. „Technologie je tu, ale léky, které by odpovídaly těmto cílům, jsou stále ve vývoji. Nicméně situace se mění a každý rok se schvaluje více cílených terapií.“

Pro další pokrok nejen v oblasti precizní medicíny je klíčová úzká spolupráce mezi zdravotnickými zařízeními, výzkumnými institucemi a biobankami. Uchování a správa biologických vzorků a dat umožní vědcům provádět rozsáhlejší a přesnější studie, opakovatelné napříč různými institucemi.

---

Více článků

Přehled všech článků