TIP
Jaký byl rok 2024 ve vědě a výzkumu na naší fakultě
Přečtěte si krátké ohlédnutí za tím, co se nám v roce 2024 ve vědě a výzkumu podařilo a výhled toho, co nás čeká v roce 2025.
Tým Nicoly Silvy přidal další kamínek do mozaiky výzkumu příčin neplodnosti
Tým vědců pod vedením vedoucího výzkumné skupiny na Biologickém ústavu Nicoly Silvy zaznamenal významný úspěch ve výzkumu snížené nebo narušené funkce synaptonemálního komplexu, která může být jednou z příčin neplodnosti. Článek mezinárodního kolektivu autorů byl v březnu 2025 publikován v prestižním oborovém časopisu Nature Communications.
Tým vědců pod vedením Nicoly Silvy z Biologického ústavu LF MU nedávno objevil nové mechanismy, které pomáhají správnému dělení chromozomů při vývoji vajíček u hlístice Caenorhabditis elegans. Výzkumná skupina doktora Silvy se zabývá studiem různorodých aspektů meiotické segregace chromozomů, včetně toho, jak buňky opravují DNA, aby mohlo dojít ke správnému genetickému propojení, a jak chromozomy drží pohromadě díky speciální struktuře zvané synaptonemální komplex.
Pohlavní buňky (vajíčka a spermie) musí mít jen polovinu genetické informace, aby po oplodnění vznikla buňka s úplnou sadou chromozomů. Aby se chromozomy správně rozdělily, musí se odpovídající páry rozpoznat a propojit, což umožňuje genetickou výměnu a správné rozložení DNA. Tento složitý proces zahrnuje tvorbu řízených zlomů v DNA, které slouží jako spouštěč rekombinace.
Díky pokročilé metodě úpravy genomu CRISPR vědci vytvořili speciální modely buněk, které jim umožnily objevit nový protein nazvaný BRA-2. Ten se ukázal jako klíčový hráč při správném propojení chromozomů. Spolu s dalším proteinem HIM-17 pomáhá zajistit, že synaptonemální komplex vznikne jen mezi správnými chromozomy. Když BRA-2 nebo HIM-17 chybí, systém se porouchá – chromozomy se nespojí správně, což může vést k neplodnosti.
Tento objev je významným krokem k pochopení mechanismů, které řídí tvorbu pohlavních buněk. U lidí jsou poruchy těchto procesů spojovány s neplodností, ale přesné regulační dráhy zatím nejsou dobře prozkoumané. Nové poznatky tak pomáhají rozplétat složitou síť dědičnosti a buněčných procesů.
Výzkum byl realizován díky finančního podpoře standardního grantu GAČR. Je také výsledkem mezinárodní spolupráce naší výzkumné skupiny s profesorkou Verenou Jantsch z Max Perutz Labs na Univerzitě ve Vídni, profesorkou Sarit Smolikove z University of Iowa, profesorkou Judith Yanowitz z University of Pittsburgh a profesorkou Monique Zetka z McGill University v Montrealu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vysoce prestižním časopise Nature Communications.
