Fluorescenčně aktivovaná separace buněk – optimální technika pro získání dostatečného počtu plazmatických buněk pro molekulárně cytogenetické vyšetření chromozomových abnormalit u osob s monoklonální gamapatií nejasného významu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza spojená s trvale vyšším rizikem vzniku nádorové choroby, nejčastěji mnohočetného myelomu. Již ve stádiu MGUS se v plazmatických buňkách (PCs) nalézají specifické chromozomové aberace. Molekulárně cytogenetická vyšetření osob s MGUS jsou však značně komplikována nízkou infiltrací kostní dřeně PCs. Cílem naší práce byla optimalizace získání či odlišení PCs v kostní dřeni pro molekulárně cytogenetická vyšetření chromozomových abnormalit u osob s MGUS. Celkově bylo analyzováno 103 vzorků kostních dření od 98 osob s MGUS. Postupně byly vyzkoušeny tři strategie odlišení či separace PCs. Celkem 10 vzorků bylo vyšetřeno pomocí fluorescenční imunofenotypizace a následné interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH). Z důvodu nízkého počtu PCs se však podařilo vyšetřit pouze 20 % (2/10) vzorků. Pomocí magneticky aktivované separace (MACS) bylo získáno 29 vzorků. Pomocí následné I FISH se na takto separovaných buňkách podařilo vyšetření u 45 % (13/29) vzorků. Zbylých 16 vzorků nebylo možné vyšetřit z důvodu nízké čistoty. Technikou fluorescenčně aktivované separace (FACS) bylo separováno celkem 64 vzorků, z toho úspěšně vyšetřených vzorků bylo 98% (63/64). Technikou I-FISH bylo zhodnoceno celkem 67 jedinců. Del(13)(q14) byla nalezena u 19 % (12/62), del(17)(p13) u 2 % (1/63), přestavba genu IGH u 70 % (32/46), 1q21 u 17 % (9/53) a hyperdiploidie u 11 % (6/55) osob. Bylo ukázáno, že až využití separace pomocí FACS umožňuje úspěšnou I-FISH analýzu PCs u jedinců s prekancerózou MGUS. |