Potravinové preference 15letých – studie ELSPAC

Autoři	FIALA Jindřich KUKLA Lubomír
Rok publikování	2013
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Česko-slovenská pediatrie : časopis Pediatrické společnosti
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
Obor	Ostatní lékařské obory
Klíčová slova	nutrition; children; adolescents; food preferences; food; drinks; food groups; foodstuff;
Popis	Chuťové a potravinové preference patří mezi faktory ovlivňující výživu dětí, její složení i energetický příjem. Geneticky dané chuťové preference působí, že výběr potravin obvykle příliš neodpovídá zásadám zdravé výživy. V období adolescence se potravinové preference dotvářejí a změny se týkají i výběru stravy. Cílem studie bylo posouzení potravinových preferencí u rozsáhlého souboru adolescentů, včetně zjištění, do jaké míry se preference promítají do skutečného výběru stravy. Výzkum byl proveden u 1655 dospívajících ve věku 15 let, v rámci studie ELSPAC v oblasti města Brna. U celkem 56 položek v 8 potravinových a 1 nápojové skupině byly dotazníkovými nástroji zjišťovány jednak preference, jednak frekvence konzumace. Preference nejsou příliš ve shodě se zdravou výživou, z nejoblíbenějších položek jí 60 % neodpovídá. Naopak řada doporučeníhodných potravin se nachází hluboko ve druhé polovině žebříčku preferencí. Udávaná skutečná konzumace však dává zcela jiný obraz a zdravé výživě odpovídá výrazně lépe. Toto srovnání je detailněji popsáno analýzou v rámci jednotlivých potravinových skupin, z nichž některé jsou poměrně homogenní, u jiných jsou po všech stránkách větší rozdíly mezi vhodnými a méně vhodnými alternativami. Obiloviny jsou málo oblíbené, ale nejvíce konzumované, ovoce je oblíbené i často konzumované. Největší nehomogenita položek je ve skupině masa, respektive bílkovinných zdrojů, s výjimkou drůbeže jsou zde málo oblíbené položky. Naproti tomu konzumace uzenin je vyšší, než odpovídá oblibě. Naše výsledky především ukázaly, že oproti obecným předpokladům se preference promítají do skutečného výběru stravy málo a nejsou rozhodujícím faktorem. To dává velký prostor pro cílené příznivé ovlivňování výživy dětí.