Plazmatické hladiny thiaminu v těhotenství jsou snížené u žen s gestačním diabetem

Autoři

PÁCAL Lukáš BARTÁKOVÁ Vendula PLESKAČOVÁ Anna KUDLÁČ Roman KURICOVÁ Katarína DVOŘÁKOVÁ Veronika BĚLOBRÁDKOVÁ Jana TOMANDL Josef KAŇKOVÁ Kateřina

Rok publikování 2014
Druh Další prezentace na konferencích
Citace
Popis Úvod: Thiamin (vitamin B1) resp. jeho aktivní forma difosfát (TDP) se významně podílí na regulaci metabolizmu glukózy, protože je kofaktorem několika enzymů, např. pyruvátdehydrogenázyy, ?-ketoglutarátdehydrogenázy či transketolázy (TKT). Do buňky se dostává pomocí specifických thiaminových transportérů THTR1 (kódovaný genem SLC19A2) a THTR2 (gen SLC19A3). V buňce je aktivován enzymem thiaminpyrofosfokinázou (TPK1). Bylo prokázáno, že u diabetu dochází ke změnám metabolizmu thiaminu, které se mohou uplatňovat při vzniku a progresi mikrovaskulárních komplikací diabetu, především dysfunkcí potencionálně protektivní metabolické dráhy - neoxidativní větve pentózového cyklu, v němž působí TKT jako klíčový enzym. Předpokládáme, že podobné abnormality by mohly hrát roli i při vzniku gestačního diabetu (GDM). Není nic známo o event. abnormalitách thiaminového metabolismu u gestačního diabetu a jeho vztahu k tíži a event. persistenci poruchy postpartum. Cílem práce bylo studovat thiaminový status (plazmatický thiamin, erytrocytární TDP, aktivitu TKT) a variabilitu v genech kódujících thiaminové transportéry u těhotných žen s a bez GDM a efekt těchto parametrů na glukózovou toleranci ante- a postpartum. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 167 těhotných žen, z toho 97 s GDM a 70 zdravých. GDM byl diagnostikován na základě výsledků oGTT mezi 24. a 28. týdnem gravidit. V tomto období byl rovněž odebrán vzorek periferní krve pro stanovení hladin thiaminu a TDP pomocí HPLC, stanovení enzymové aktivity TKT kinetickou metodou a izolaci DNA pro genotypizaci celkem 10 SNPs v genech SLC19A2 a SLC19A3 (TaqMan Assays, Applied Biosystems). U všech GDM pacientek a podskupiny 29 zdravých těhotných žen byl opakován oGTT po šestinedělí a opětovně stanoven thiaminový status. Výsledky: V obou skupinách – GDM a non-GDM – byly koncentrace thiaminu významně nižší v 2. trimestru gravidity než po porodu (P<0.001 a 0.02, Wilcoxon), přičemž ženy s GDM měly oproti non-GDM signifikantně nižší hladiny thiaminu v těhotenství (P=0.01, Mann-Whitney), po porodu se hladiny nelišily. U žen s GDM korelovala koncentrace thiaminu v 2. trimestru těhotenství s před-gestačním BMI (r=-0.25, P=0.01) a glykemií ve 120.min v oGTT (r=0.3, P=0.002), u non-GDM žen ne. Nenalezli jsme vztah mezi genotypy žádného ze studovaných SNP a hladinami thiaminu (P>0.05, Kruskal-Wallis ANOVA). Závěr: Zjistili jsme, že GDM je v době své diagnózy spojen s významným deficitem thiaminu. Zda se jedná o důsledek diabetu nebo jeho patogenetický faktorů je třeba dále studovat . Poděkování: IGA MZ ČR NT13198
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info