Tonzilotomie jako léčba obstrukčního sleep apnoe syndromu (OSAS) u dětí
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Objektivním vyšetřením s potvrzením OSAS je polysomnografic. U dětí s podezřením na toto onemocnění je nezbytné provést pečlivé ORL vyšetření a odebrat anmnézu od rodičů se zaměřením na příznaky OSAS. Při hypertrofii patrových tonzil je řešením chirurgická léčba. Při současně zbytnělé tkáni nosohltanové tonzily je doporučena adenoton-zilektomie v jedné době. Úspěšnost chirurgické léčby OSAS u dětí je uváděna v širokém rozmezí 70 - 90 %. Oboustranná ronzilotomie nabízí možnost použít méně radikální chirurgickou léčbu se stejným léčebným efektem. Metodika: Při tonzilotornli je odstraněna nadbytečná část hypertrofické tonzilární tkáně za současného ponechání části funkční tkáně. Délka operačního výkonu při tonzilotomii je kratší než u tonzilektomie, hojení trvá kratší dobu. Bolestivost po výkonu je ve srovnání s tonziloktornii menší. U tonzilotomie je důležité, aby operatér byl dostatečně radikální, aby nedošlo k recidivě hypertrofie patrových tonzil, ale i dostatečně konzervativní, aby neprovedl nedokonalou tonzilektomii. Při vhodně zvoleném postupu a rozsahu výkonu je peroperační krvácení malé. Pro potvizení předchozího tvrzení jsme sledovali soubor 250 pacientů indikovaných k tonzilotomii pouze na základě anamnestických údajů (apnoické pauzy ve spánku, chrápání, zhoršené polykání stravy, enuresis nocturna, hn hňavost) a ORL nálezu (hypertrofie patrových tonzil velikosti lil a IV dle Brodského) po dobu 2 let po operačním výkonu. U druhého souboru bylo 50 dětských pacientů s hypertrofii patrových tonzil stejného rozsahu jako předchozí soubor vyšetřeno polysomnograficky před a po tonzilotomii. Pacienti byli taktéž sledování minimálně 2 roky po oboustranné tonzilotomii. Vliv operace na výskyt apnoických pauz je zřejmý už v době hojení a. po zhojení již apnoické pauzy nebývají rodiči popisovány. |