Itrauterinní růstová restrikce plodu – definice, diagnostika, komplikace

Autoři

HRUBAN Lukáš

Rok publikování 2015
Druh Vyžádané přednášky
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Intrauterinní růstová restrikce plodu je v posledních letech aktuálním tématem, které prochází řadou názorových změn. Základním problémem je odlišení plodů se skutečnou růstovou restrikcí od plodů pouze konstitučně malých, které nejsou zatíženy nepříznivými perinatálními výsledky. Dříve uznávaná diagnostická kritéria založená na ultrazvukovém odhadu hmotnosti plodu pod 10. percentilem a abnormální dopplerometrii v pupečníkové arterii jsou dnes zpochybňována jako nedostatečná. Je prosazována koncepce dvou fenotypových jednotek – časné formy intrauterinní růstové restrikce (před 34.týdnem gravidity) a pozdní formy intrauterinní restrikce plodu (po 34.týdnu gravidity). Obě jednotky se liší závažností stupně placentární nedostatečnosti, rozdílnou asociací s preeklampsií a adaptačními mechanismy plodu. Velká část plodů s pozdní formou růstové restrikce dříve diagnostice unikala a tyto případy byly zahrnovány do skupiny konstitučně malých plodů. U dětí s pozdním typem růstové restrikce jsou častěji popisovány poruchy vývoje neurobehaviorálních funkcí asociovaných s frontálním mozkovým lalokem, častější výskyt kardiovaskulárních onemocnění a remodelace kardiovaskulárního aparátu. Samotná dopplerometrie pupečníkové arterie je schopna identifikovat pouze závažné případy časné formy intrauterinní restrikce plodu. Pro diagnostiku pozdní formy jsou navrhovány další ultrazvukové markery, především cerebroplacentární index, dopplerometrie uterinních arterií a odhad hmotnosti plodu pod 3.percentil. Jsou navrhovány konkrétní algoritmy diagnostických postupů pro obě fenotypové jednotky intrauterinní růstové restrikce a optimální způsob časování porodu.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info