15 let zkušeností s biologickou léčbou zánětlivých revmatických onemocnění v národním registru ATTRA
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Časopis lékařů českých |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Ostatní lékařské obory |
| Klíčová slova | biological therapy; registry; inflammatory rheumatic diseases |
| Popis | Článek shrnuje zkušenosti s aplikací biologické léčby u autoimunitních zánětlivých revmatických onemocnění. Dosavadní konvenční léčba, která například u revmatoidní artritidy znamenala většinou aplikaci methotrexátu v kombinaci s glukokortikoidy, sice byla účinná, ale žádoucího stavu, tzn. navození remise, bylo dosaženo jen zřídka a jen velmi málo tato terapie ovlivňovala strukturální progresi onemocnění. Velký pokrok přinesla biologická léčba, která u 3/4 pacientů s nedostatečným efektem methotrexátu dociluje odpovědi a zlepšení klinického stavu. V současné době je k dispozici pro léčbu revmatoidní artritidy 8 biologických léků, přičemž 5 inhibuje anti-TNF a 3 mají jiný mechanismus účinku. U psoriatické artritidy jsou kromě anti-TNF blokátorů dostupné ještě blokátor IL-17 (secukinumab), blokátor IL-12 a 23 (ustekinumab) a inhibitor fosfodiesterázy 4 (apremilast). Pro léčbu ankylozující spondylitidy je registrován secukinumab. Arti-TNF léčba je relativně bezpečná, ale vzácně se mohou vyskytnout i závažné nežádoucí účinky. Jde především závažnější infekce, oportunní infekce a tuberkulózu. Objevují se také případy alergických reakcí a lokální nesnášenlivosti. Zvýšený výskyt lymfomů se nepotvrdil. Pravděpodobné je minimální zvýšení rizika kožních, melanomových i nemelanomových nádorů. Poměr účinnost/riziko však zůstává vysoce pozitivní. |