Zácpa v ordinaci PLDD
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Pediatrie pro praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Pediatrie |
| Klíčová slova | constipation; children; diagnosis; treatment; polyethylene glycol |
| Popis | Zácpa je častou příčinou návštěv pacientů jak v ordinacích PLDD, tak i dětských gastroenterologů. Až 95 % případů zácpy je funkčního charakteru, pouze 5% tvoří tzv. symptomatická zácpa, vyskytující se u různých intestinálních a extraintestinálních onemocnění. Diagnózu funkční zácpy lze stanovit na základě typické anamnézy a klinických projevů. Je třeba zhodnotit tzv. „varovné příznaky" a následně i úspěšnost adekvátní léčby. V případě podezření na zácpu symptomatickou je na místě multidisciplinární přístup. Léčba funkční zácpy musí být komplexní, často je dlouhodobá a na pacienta, rodinu i lékaře klade nemalé nároky. V úvodu léčby je zásadní odstranění retinované stolice s využitím nefermentabilního laxativa s co možná největší snahou o omezení manipulace s rektem. Následuje individuálně nastavená a dostatečně dlouho vedená udržovací léčba za současného nácviku defekace a pravidelných kontrol. Laxativem první volby pro obě fáze léčby je polyethylenglykol (synonymum macrogol 4000). Svoji roli v léčbě má i úprava dietního režimu a psychologická podpora rodiny a dítěte v mnohdy „zahanbující situaci" při enkopréze. Posledním krokem, v případě zvládnutí všech symptomů zácpy, je postupné vysazení laxativ. Význam správného vedení dětí se zácpou určuje i fakt, že až u 20 % dětí s chronickou zácpou přetrvává zácpa v různé míře i v dospělosti. V současné době není dostupný dostatek důkazů týkajících se většiny doporučení, které by vyplývaly z randomizovaných kontrolovaných studií. Převážná část doporučených postupů proto vychází z konsenzu odborníků nebo ze syntézy poznatků v přehledových studiích. Uvedená léčebná doporučení se týkají především pacientů se zácpou funkční. |