| Popis |
Představte si zdravotnického odborníka v kterékoli evropské zemi, který usnul v roce 1960 a probudil se ve zdravotnickém zařízení v roce 2019. Hodně z toho, co by pozorovatel viděl, by bylo úplně jiné. Bylo by mnohem více pacientů, kteří přežili do stáří díky pokrokům v terapii. Mnoho z ošetření, které dostávali, by bylo mnohem složitější, zahrnovalo radikálně nové techniky, jako je laparoskopická nebo dokonce robotická chirurgie, a byl by ohromen pokrokem v diagnostickém rozsahu. Přesto by se v mnoha zdravotnických systémech některé věci změnily jen velmi málo. Mezi nimi by byly tradiční role různých typů zdravotnických pracovníků, přičemž odpovědnost za určitý úkol by byla vyhrazena těm, kteří mají zvláštní kvalifikaci založenou spíše na zvyklostech a praxi než na důkazech. Toto stanovisko tvrdí, že se tato situace musí změnit. Nyní existuje impozantní soubor důkazů, že věci lze často dělat jinak. To neznamená, že by měli být jinak dělány. Změna je vhodná pouze tam, kde pomáhá dosahovat cílů zdravotnického systému a umožňuje jí poskytovat lepší péči způsoby, které lépe reagují na potřeby uživatelů. Úkoly lze převádět ze zdravotnických pracovníků na pacienty a jejich pečovatele, na stroje a další zdravotnické pracovníky. Tam, kde byly tyto posuny vyhodnoceny, jsou často, ale ne vždy, spojeny s výsledky, které jsou stejně dobré nebo dokonce lepší než za současného stavu. Výsledky jsou však často závislé na kontextu a nelze předpokládat, že to, co funguje v jedné situaci, se bude vztahovat stejně na jiné. Důležitý je důkaz spíše než tradiční, ale často zastaralá pravidla. Pokud zdravotní systém může zajistit, že osoby, které jsou pro ně nejvhodnější, plní správně alokované úkoly, zlepší se péče o pacienty. Změna je však často obtížná. Zúčastněné strany musí být přesvědčeny o důvodech změny a musí být podporovány při jejich provádění. Musí uznat, že každá změna rolí bude mít dopad na jejich stav, a tedy na existující hierarchie. Může být také třeba změnit zastaralé legislativní nebo regulační překážky. Nakonec je nezbytné, aby byly změny vyhodnoceny, výsledky zdokumentovány a vedly k ponaučení, co funguje a za jakých okolností. Posun úkolů, činností a kompetencí, pokud je založen na spolehlivých důkazech a je účinně prováděn, může významně přispět k lepším výsledkům v oblasti zdraví a k udržitelnosti zdravotních systémů. Nejedná se však o všelék na všechny výzvy, kterým zdravotnické systémy čelí.
|